Svět dnes mohl vypadat jinak. USA mohly vyhrát, za strašnou cenu

V roce 1950, když americké síly ustoupily před útokem Číny přes řeku Yalu, generál Douglas MacArthur vyzval ke strategickým leteckým útokům proti Číně. Mnozí věřili, že by taková akce zahrnovala i atomovou bombu, americkou „asymetrickou výhodu" té doby.

Velký americký arzenál atomových zbraní a flotila strategických bombardérů potřebných k dodání těchto zbraní byla ústřední vojenskou výhodou, kterou Američané v roce 1950 nad Sovětským svazem měli. Velká a v boji zocelená Rudá armáda zůstala ve východní Evropě a byla schopná se během krátké chvíle dát do pohybu směrem na západ. Mnozí věřili, že pouze schopnost Ameriky zničit srdce sovětského svazu pomocí jaderných zbraní drželo Rusy zpět. Mnozí také věřili, že Moskva „uspořádala“ válku na Korejském poloostrově, uvádí server National Interest.

Korejskou válku v roce 1950 ovlivnily tři kritické momenty. Jedním z nich byla úplná invaze Severní Koreje přes třicátou osmou rovnoběžku. Tato akce vystupňovala konflikt, který se táhl několik dalších let. Vylodění Američanů v Inčchonu v září ukončilo severokorejskou ofenzívu, obrátilo role a komunisté se dostali do defenzívy. Na konci října pak byl důležitý zásah Čínské lidové osvobozenecké armády, který ukončil spojeneckou ofenzívu a donutil síly OSN stáhnout se zpět za třicátou osmou rovnoběžku.

Právě v tomto okamžiku MacArthur vyzval k útokům do Číny a mnozí ve Spojených státech začali požadovat použití atomové bomby. Navzdory pozoruhodnému pokroku, který Sověti uskutečnili na svém vlastním programu bomby, měly Spojené státy stále velkou výhodu v oblasti atomových zbraních a v systémech dodávek.

V roce 1950 musela americká obrana vypracovat propracovaný systém plánování, rozvoje a mobilizace, který by rozdělil nukleární zbraně podle typu a účelu a plně integroval atomové zbraně do konvenčních bojových plánů. Spojené státy by však měly možnost volby mezi používáním atomových bomby jako „taktických" nebo „strategických" zbraní, popisuje server.

Strategické útoky by se soustředily na čínské průmyslové oblasti a politické cíle, jejich cílem by bylo buď zhroucení Číny, nebo ji alespoň přinutit odejít z války. Vzhledem k velikosti čínské populace a rozptýlené povaze průmyslu by taková kampaň vyžadovala spoustu atomových hlavic. Dokonce i strategické použití atomových zbraní proti čínským cílům by však vyvolalo kritiku amerického obranného systému. 

Pro mnohé byla Čína pouze zástupcem širšího sovětského úsilí o destabilizaci Západu a narušení narůstajícího vlivu. Vyplýtvání hlavic na čínské cíle by zanechalo sovětský průmysl relativně nedotčený a schopný vytvářet další války v zastoupení po celém světě. USA by pak měly jen malou nebo žádnou možnost, jak zasáhnout přímo Sovětský svaz.

Co kdyby se Spojené státy namísto toho soustředily na taktické použití jaderných zbraní?

Nejdříve americká jaderná strategie neznamenala použití relativně malého jaderného arzenálu pouze proti „taktickým" cílům; Spojené státy neměly dostatek zbraní, takže je nechtěli vyplýtvat proti nasazeným nepřátelským silám. Přesto se Spojené státy v každém případě těšily velkým výhodám ve vzdušném prostoru nad Koreou a pravidelně vystavovaly komunistické síly leteckému útoku. Atomové zbraně jistě pomohly.

Nedávná odborná práce na korejskou válku odhalila další důvody, proč Spojené státy odolaly a nepoužily atomové bomby. Americké vojenské úřady se obávaly, že eskalace války způsobí, že situace na Korejském poloostrově bude neudržitelná. Čína, aniž by vyčerpala veškerou svou sílu, si udržovala značnou rezervu pozemních a vzdušných sil, která by se mohla zapojit do boje, pokud by se Spojené státy rozhodly zintenzivnit válku.

Možná mnohem důležitější je to, že Sovětský svaz by v tu chvíli mohl mít na konflikt mnohem větší vliv - a to buď prostřednictvím dodávek vybavení do Číny a KLDR, nebo přímým nasazením sovětských pozemních, vzdušných a námořních sil. Kdyby se USA rozhodly nasadit veškerou svou sílu, měla by Rudá armáda dost síly, aby vyčistila kontinentální východní Asii od amerických sil, ale možná by dokonce Američany vytlačila i z Koreje.

Jaderná eskalace na Korejském poloostrově by byla pro všechny zúčastněné strany hrozná. Spojené státy by přišly o strategickou výhodu, což by potenciálně směřovalo k eskalaci síly komunistů. Korea, tamní obyvatelstvo i příroda by strašně trpěly. A co je nejdůležitější, svět by prolomil nově vznikající nukleární tabu. Atomové zbraně by se v určitém smyslu přestaly lišit od jiných druhů bomb a jejich praktické použití by už nepředstavovalo něco významného, dodává server.

Související

Korejská válka, ilustrační obrázek Komentář

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 
Donald Trump

Trump kvůli koronaviru aktivoval desítky let staré opatření z dob války

Americký prezident Donald Trump uvede v činnost zvláštní opatření, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Podle agentury AP to dnes oznámil na tiskové konferenci. Uvedl také, že do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené novým typem koronaviru.

Více souvisejících

Korejská válka Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy