Studená válka je zpět! Kdo, s kým a proti komu?

Historikové během uplynulých dekád často diskutovali, kdy vlastně začala tzv. Studená válka. Bylo to v roce 1946 kdy se západní mocnosti střetly se Sovětským svazem během občanské války v Řecku? Nebo to bylo již v momentě bolševického převratu v roce 1917? Nebo stopy počínajícího studeného konfliktu můžeme spatřovat v pozdních fázích druhé světové války, kdy bylo jasné, že nacistické Německo spěje ke svému zániku?

Podobně lze diskutovat i o tom, kdy toto dlouhé období lidských dějin skončilo. Formálním rozpadem SSSR v roce 1990? Pádem Berlínské zdi v roce 1989? Nebo ještě hlouběji v 80. letech, kdy začal východní blok ekonomicky a mocensky kolabovat?

Podobnou otázku si možná budou klást i historikové budoucí a sice, kdy začala tzv. Druhá studená válka? Bylo to v roce 2014, kdy Rusko podniklo ozbrojené akce vůči Ukrajině, v jejichž důsledku anektovalo Krym? Nebo se tak stalo již v roce 2008 v důsledku rusko-gruzínského konfliktu? A nebo, viděno v širší perspektivě, spustil novou studenou válku čínský postup v Jihočínském moři a snaha Číňanů stát se v regionu hegemonem?

Jisté ale je, že nová studená válka je tady. Tábory, jež v ní proti sobě stojí, jsou až na menší modifikace podobné. Na jedné straně blok tvořený hlavně USA, jejich asijskými spojenci a zeměmi NATO, k nimž oproti minulé studené válce tentokráte náleží i řada zemí střední a východní Evropy. Kvůli obavám z rostoucího čínského vlivu mají k USA v poslední době velmi blízko též Japonsko, Austrálie a Indie. Na druhé straně pak stojí Rusko se svými několika spojenci a také Čína, byť vzájemné vztahy Ruska a Číny mají daleko k nějakému harmonickému spojenectví.

Na druhé straně se k rusko-čínskému bloku přimyká Írán a to ve strachu z možné vojenské akce, k níž by mohla vůči němu sáhnout americká republikánská administrativa. Jak již bylo uvedeno, Čína si počíná velmi expanzivně zejména v Jihočínském moři. Číňané zde opevňují řadu umělých i přírodních ostrovů a ostrůvků a netají se tím, že daný prostor pokládají za svoje výsostné území.

To na druhou stranu nutí řadu menších zemí v regionu, aby hledaly záchranu ve spojenectví s USA. Silně znepokojena je mimo jiné Indie. Čínské ambice v regionu se totiž do velké míry spojují se zájmy Pákistánu, odvěkého indického nepřítele, což Indové chápou jako strategické obklíčení své země. V neposlední řadě pak čínské ekonomické investice v Africe a Jižní Americe jen podtrhují globální ráz, jaký tato nová studená válka má.