Jsou vědci sexisté? Vědkyně dostávají méně příležitostí, poměr se bude srovnávat celá staletí

Podle akademika Luka Holmana z univerzity v australském Melbourne je genderová nerovnoprávnost mezi vědci velký problém. Holman se na ni zaměřil ve svém výzkumu a postupně prošel více než 10 miliónů odborných vědeckých periodik vydaných během posledních patnácti let, aby zjistil o kolik větší prostor v nich dostávají mužští autoři.

Jaký je výsledek? Ze 115 zkoumaných odvětví publikují ženy častěji pouze v jednom. Jde o vědeckou disciplínu jíž autoři výzkumu nazvali „péče“. Ta mimo jiné zahrnuje třeba práci pečovatelek. V další třiadvaceti oborech je poměr vyrovnaný. Jde o odvětví jako je psychologie nebo výživové poradenství. Ve zbylých oborech mají navrch muži.

Některé obory by mohly pro ženy nepříznivý poměr brzy vyrovnat. Jde například o antropologii, biomedicínu nebo mikrobiologii. V oborech jako je matematika nebo fyzika ale „genderová rovnost“ hned tak nebude. Autoři výzkum tak vypočítali, že například ve fyzice by ženy dohnaly muže v počtu příspěvků za 258 let.

„Určitě bychom měli dělat víc. My všichni – instituce, vlády, vědci.“ říká k problematice nizozemská vědkyně Kelly Ramirezová. Není divu že se ženy cítí nedoceněny. Při momentálním tempu by dosažení rovnoprávného stavu neviděly nejen například stávající fyzičky, ale pravděpodobně ani jejich pravnoučata.

Podle Holmana ale nemají zdaleka vyhráno ani ty obory, v nichž panuje přibližná rovnoprávnost. Pořád je prý potřeba udělat spousty práce. „I když má například biologie 40% zastoupení žen neznamená to, že by se bioložky běžně nesetkávaly se sexismem.“ říká autor výzkumu pro magazín The Atlantic.

Svá tvrzení dokládá dalšími příklady. Pokud je vědecká práce sepsána více autory anglosaská vědecká praxe velí, aby byl na posledním místě napsán hlavní autor. Na prvním místě je naopak psán ten autor, jež se na společné práci podílel nejméně. Ve všech oborech však platí, že muži bývají častěji uváděni jako poslední, zatímco ženy jako první.