Sjednocená Korea? Čínská noční můra

Peking/ Pchjongjang - Po období drsných póz a agresivních výhružek mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong- unem probíhají nečekané námluvy. Odstartoval je Kim Čong-un, nabízející absolutní zastavení nukleárních testů a mírovou smlouvu mezi oběma rozdělenými zeměmi korejského poloostrova. Za tento návrh si vysloužil slova uznání jak ze strany prostořekého amerického prezidenta, tak jihokorejských vůdců. „Tokání“ severokorejského vůdce s těmito stranami ale není příliš pozitivně nahlíženo ze strany Číny, tvrdí noviny New York Times.

Od počátku Korejské války byly jasně rozděleny sféry vlivu. USA podporují Jihokorejce, zatímco komunističtí Číňané samozřejmě podporovali svého „soudruha“, komunistickou diktátorskou rodinu Kimů. Čína pomáhá KLDR chránit před pro režim příliš nebezpečnými akcemi USA a jejich spojenců.

Zároveň se ale neváhala příležitostně připojit na stranu těch, co požadovali sankce vůči nervozitu vzbuzujícímu chování Kim Čong-una – věděla, že tím pouze zvýší značnou ekonomickou závislost KLDR na jejím obchodě. Asi 90 procent severokorejského zahraničního obchodu se základními položkami - uhlí, minerály, mořské plody, textil - prochází Čínou. Čína je navíc největším dodavatelem pohonných hmot KLDR.

Právě tato nerovná ekonomická závislost a z ní vyplývající problémy je zřejmě důvodem, proč se severokorejský vůdce náhle obrací ke svým jinak zapřísáhlým nepřátelům. Navázání širších obchodních vztahů, na kterých by se Čína nikterak nepodílela a z kterých by tedy neměla žádný profit, samozřejmě není Číně příliš po chuti.

Nelze také přehlížet diplomatickou stránku věci. Čína byla v posledních letech zvyklá, že se veškeré jednání o KLDR neobejde bez ní. Nyní je však odsunuta na vedlejší kolej a to je velká rána pro její pýchu, zvláště proto, že se jí vůbec nehodí do plánů možnost, že by Trump mohl být tím, kdo se bude moci pyšnit ukončení vleklého korejského rozdělení jako pokračování prakticky neukončené Korejské války.

Samotná Čína není principiálně proti uzavření míru. V roce 1971 o této možnosti hovořil první čínský premiér Čou En-laj. Čína má však velmi specifickou představu toho, jak by případný mír a sjednocení obou rozdělených částí mělo vypadat. Americká vojska by se musela stáhnout, protože by jejich přítomnost už neměla žádnou legitimitu, a poloostrov by byl zcela vystavěn čínskému vlivu.

Naopak zcela katastrofickým scénářem by pro Čínu bylo sjednocení obou zemí pod patronátem USA. Čínu znepokojuje, že KLDR v rámci zahájeného dialogu opustila od požadavku stažení 28 000 amerických vojáků usídlených v Jižní Koreji. "Jednotná demokratická Korea ve spojenectví s USA, bude nebezpečná komunistickému režimu v Číně, i když ne nutně čínskému národu," tvrdí Yafeng Sia, expert na Severní Koreu z Long Island University.    

Pro Čínu nejlepší možností, která by mohla vzejít z historického setkání amerických a severokorejských představitelů, je prakticky normalizace statusu quo, dále neohrožovaného machistickým přetahováním se Trumpa a Kim Čong-una. Čína doufá, že blížící se summit bude jen jedno velké divadlo plném naaranžovaných fotek a vágních slibů.

Velkou neznámou v této hře mocností je Kim Čong-un. Experti jsou skeptičtí ohledně jeho motivů a soudí, že se jedná pečlivě připravenou hru, která mu má na jednu stranu zajistit manévrovací prostor v ekonomické oblasti, pomoci mu zbavit se hrozby sankcí a případných dalších nepříjemných akcí i vojenského charakteru a zároveň dodat svému režimu legitimitu získanou ze setkání s americkými a jihokorejskými vůdci.

Součástí této hry je manipulace jak s USA, ale i s Čínou. Překvapivé nedávné setkání severokorejského diktátora s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem samotný čínský tisk interpretoval jako snahu Kim Čong- una znervóznit USA a postavit Čínu proti nim. Čínská média upozorňují, že tak vlastně napodobujesvého dědečka, který podobně manévroval mezi SSSR a Čínou. Karty má díky tomu nyní v ruce on. Následující vývoj ukáže, jakou hru s nimi vlastně hrál – a jak úspěšný přitom byl.

Související

Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 
Kim Čong-un

Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž

Možná budoucí vůdkyně jedné z nejvíce izolovaných zemí světa, Severní Koreje, je obestřena tajemstvím a rostoucími spekulacemi. Mladá dospívající dívka, o které se věří, že se jmenuje Kim Ču-e, se v posledních letech objevuje po boku svého otce Kim Čong-una stále častěji. Podle některých odborníků ji severokorejský diktátor systematicky připravuje na roli své nástupkyně, což potvrzují i její účasti na vysoce sledovaných státních a vojenských akcích.

Více souvisejících

Kim Čong-un Severní Korea (KLDR) Čína USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

před 2 hodinami

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

před 4 hodinami

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

před 5 hodinami

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

před 6 hodinami

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

před 6 hodinami

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

před 7 hodinami

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

před 8 hodinami

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

před 8 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

před 11 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

před 12 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

před 14 hodinami

včera

včera

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

Zdroj: David Holub

Další zprávy