Sjednocená Korea? Čínská noční můra

Peking/ Pchjongjang - Po období drsných póz a agresivních výhružek mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong- unem probíhají nečekané námluvy. Odstartoval je Kim Čong-un, nabízející absolutní zastavení nukleárních testů a mírovou smlouvu mezi oběma rozdělenými zeměmi korejského poloostrova. Za tento návrh si vysloužil slova uznání jak ze strany prostořekého amerického prezidenta, tak jihokorejských vůdců. „Tokání“ severokorejského vůdce s těmito stranami ale není příliš pozitivně nahlíženo ze strany Číny, tvrdí noviny New York Times.

Od počátku Korejské války byly jasně rozděleny sféry vlivu. USA podporují Jihokorejce, zatímco komunističtí Číňané samozřejmě podporovali svého „soudruha“, komunistickou diktátorskou rodinu Kimů. Čína pomáhá KLDR chránit před pro režim příliš nebezpečnými akcemi USA a jejich spojenců.

Zároveň se ale neváhala příležitostně připojit na stranu těch, co požadovali sankce vůči nervozitu vzbuzujícímu chování Kim Čong-una – věděla, že tím pouze zvýší značnou ekonomickou závislost KLDR na jejím obchodě. Asi 90 procent severokorejského zahraničního obchodu se základními položkami - uhlí, minerály, mořské plody, textil - prochází Čínou. Čína je navíc největším dodavatelem pohonných hmot KLDR.

Právě tato nerovná ekonomická závislost a z ní vyplývající problémy je zřejmě důvodem, proč se severokorejský vůdce náhle obrací ke svým jinak zapřísáhlým nepřátelům. Navázání širších obchodních vztahů, na kterých by se Čína nikterak nepodílela a z kterých by tedy neměla žádný profit, samozřejmě není Číně příliš po chuti.

Nelze také přehlížet diplomatickou stránku věci. Čína byla v posledních letech zvyklá, že se veškeré jednání o KLDR neobejde bez ní. Nyní je však odsunuta na vedlejší kolej a to je velká rána pro její pýchu, zvláště proto, že se jí vůbec nehodí do plánů možnost, že by Trump mohl být tím, kdo se bude moci pyšnit ukončení vleklého korejského rozdělení jako pokračování prakticky neukončené Korejské války.

Samotná Čína není principiálně proti uzavření míru. V roce 1971 o této možnosti hovořil první čínský premiér Čou En-laj. Čína má však velmi specifickou představu toho, jak by případný mír a sjednocení obou rozdělených částí mělo vypadat. Americká vojska by se musela stáhnout, protože by jejich přítomnost už neměla žádnou legitimitu, a poloostrov by byl zcela vystavěn čínskému vlivu.

Naopak zcela katastrofickým scénářem by pro Čínu bylo sjednocení obou zemí pod patronátem USA. Čínu znepokojuje, že KLDR v rámci zahájeného dialogu opustila od požadavku stažení 28 000 amerických vojáků usídlených v Jižní Koreji. "Jednotná demokratická Korea ve spojenectví s USA, bude nebezpečná komunistickému režimu v Číně, i když ne nutně čínskému národu," tvrdí Yafeng Sia, expert na Severní Koreu z Long Island University.    

Pro Čínu nejlepší možností, která by mohla vzejít z historického setkání amerických a severokorejských představitelů, je prakticky normalizace statusu quo, dále neohrožovaného machistickým přetahováním se Trumpa a Kim Čong-una. Čína doufá, že blížící se summit bude jen jedno velké divadlo plném naaranžovaných fotek a vágních slibů.

Velkou neznámou v této hře mocností je Kim Čong-un. Experti jsou skeptičtí ohledně jeho motivů a soudí, že se jedná pečlivě připravenou hru, která mu má na jednu stranu zajistit manévrovací prostor v ekonomické oblasti, pomoci mu zbavit se hrozby sankcí a případných dalších nepříjemných akcí i vojenského charakteru a zároveň dodat svému režimu legitimitu získanou ze setkání s americkými a jihokorejskými vůdci.

Součástí této hry je manipulace jak s USA, ale i s Čínou. Překvapivé nedávné setkání severokorejského diktátora s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem samotný čínský tisk interpretoval jako snahu Kim Čong- una znervóznit USA a postavit Čínu proti nim. Čínská média upozorňují, že tak vlastně napodobujesvého dědečka, který podobně manévroval mezi SSSR a Čínou. Karty má díky tomu nyní v ruce on. Následující vývoj ukáže, jakou hru s nimi vlastně hrál – a jak úspěšný přitom byl.

Související

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.
Donald Trump a Kim Čong-un

Trump dorazil do Asie. Chce se setkat s Kim Čong-unem

Prezident USA Donald Trump naznačil, že je otevřen možnosti prodloužit svou cestu po Asii, aby se mohl setkat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V současné době ovšem neexistují žádné oficiálně naplánované rozhovory.

Více souvisejících

Kim Čong-un Severní Korea (KLDR) Čína USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy