Kimova schůzka s Trumpem? Divoká jízda jen tak neskončí, krotí expert optimismus

Optimismus není vždy na místě

Prohlášení severokorejského režimu vzbuzuje naději, že poslední diplomatické iniciativy skončí podstatně lépe než předchozí marné snahy a nadcházející summity přinesou pokrok, ne-li průlom, soudí odborník. Zároveň varuje, že v případě KLDR je obvykle na místě menší optimismus, než se původně zdá, jelikož podobnou cestou jsme se vydali již mnohokrát a pokaždé končila u propasti.

Moratorium na zkoušky veřejně potvrzuje to, co údajně minulý měsíc sdělil Kim Čong-un jihokorejské delegaci, poukazuje Klinger. Dodává, že spolu s utajenou schůzkou ředitele CIA Mikea Pompea s Kimem, k níž došlo začátkem dubna, jde o další náznak, že americko-severokorejský summit skutečně proběhne.

Kim ovšem podle experta měl mnoho důvodů, aby moratorium na testy oznámil právě nyní. Severokorejský vůdce může usilovat o reciproční gesto ze strany Mun Če-ina a Donalda Trumpa, například uvolnění sankcí, případně může Trumpa ujišťovat, že mu nejde jen o ústupky, přemítá Klinger. Doplňuje, že diktátor možná hodlá získat morální převahu, vytváří si prostor, aby mohl obvinit ostatní za krach summitů, případně signalizuje, že se jich zúčastní kvůli své síle, nikoliv slabosti.

"Severní Korea dříve oznamovala jaderná a raketová moratoria, jen aby je (posléze) odvolala," zdůrazňuje odborník. Podotýká, že i současný slib je snadno odvolatelný, navíc američtí experti soudí, že severokorejská jaderná střelnice již zřejmě není použitelná, protože loňský test vodíkové nálože o síle více než 150 kilotun TNT příslušnou horou doslova pohnul, vedl ke zhroucení tunelů a z místa možná unikají radioaktivní plyny.

Stanovisko Pchjongjangu také ujišťuje o dlouhodobém příslibu nenasadit jaderné zbraně, pokud země nebude vystavena "jaderné hrozbě či jaderné provokaci", připomíná Klinger. Dodává, že severokorejská definice "jaderné hrozby" může být velmi volná a v minulosti byla například americká i jihokorejská vojenská cvičení označována za přípravu jaderného úderu a invazi.  

Za nejdůležitější expert považuje to, že severokorejské prohlášení neobsahuje žádný náznak záměru zavázat se na chystaných summitech k denuklearizaci. "Kim slavnostně oznámil, že Severní Korea dokončila zmenšení a odlehčení ultravelké jaderné zbraně a plně ovládla využití jádra ve zbraních," píše Klinger. Stanovisko doporučuje interpretovat v kontextu paralelních prohlášení oficiálních severokorejských médií, podle nichž nejsou nyní jaderné či raketové zkoušky potřeba, jelikož práce na vývoji jaderných hlavic jsou u konce.

Divoká jízda jen tak neskončí

Pchjongjang tedy primárně deklaruje, že nebude testovat, protože to již není nutné, podotýká odborník. Dodává, že to se velmi liší od zastavení zkoušek coby předehry k zřeknutí se jaderných zbraní a mezikontinentálních raket.

Kim může také signalizovat svou výchozí pozici pro chystané summity, jelikož Pchjongjang se nechal slyšet, že pozastavení jaderných testů je důležitým krokem k světovému jadernému odzbrojení, spekuluje Klinger. Vysvětluje, že během let se severokorejská vyjednávací pozice měnila z příslibu nikdy nevyvíjet jaderné zbraně přes slib vzdát se jich až k posledním signálům, že toto závisí na eliminaci nukleárních arzenálů ostatních zemí.  

Zaujetím požadavku vzájemného omezení zbraní namísto jednostranné severokorejské denuklearizace se Kim může snažit zproblematizovat americké vlastnictví atomových zbraní, myslí si odborník.  Poukazuje, že z pohledu Kima může toto napomoci uznání KLDR coby jaderné mocnosti - severokorejští představitelé ostatně soukromě často zmiňují možnost, že jejich země bude následovat cestu Pákistánu, protože i Islámábád zažíval během vývojové fáze svých jaderných zbraní americká odvetná opatření, ale jakmile byl program dokončen, Washington zemi přijal do jaderného klubu.

"Takový postoj však jde přímo proti rezolucím OSN požadujícím celkovou, ověřitelnou a nezvratnou severokorejskou denuklearizaci. Stanoviska Trumpovy administrativy ujišťují o dlouhodobé americké politice, která nikdy neuzná Severní Koreu jako stát s jadernými zbraněmi," zdůrazňuje Klinger. Domnívá se tedy, že severokorejská prohlášení je třeba interpretovat nikoliv jako ústupek, ale coby gesto vzdory, jehož prostřednictvím Kim zvyšuje sázky před mezikorejským summitem plánovaným na tento týden.

Otázky podle experta znějí, zda jihokorejský prezident Mun Če-in toto gesto přijme coby potvrzení správnosti své snahy o usmíření a zmírnění napětí na poloostrově, nebo zareaguje požadavkem na hmatatelnější příslib severokorejské denuklearizace, případně jak výsledky mezikorejského summitu ovlivní přípravy Donalda Trumpa na setkání se severokorejským vůdcem.

Je obtížné činit předpovědi, především pokud jde o budoucnost, připouští Klinger platnost známého rčení, ale za jisté považuje to, že Korejský poloostrov zatím nezažil tak překvapivý vývoj jako letos. "Tato divoká jízda na horské dráze nahoru a dolů bude pokračovat, ačkoliv nelze říct, kde skončí," uzavírá odborník.