Svět uvítal závěry korejského summitu, Japonsko dál prosazuje tvrdou linii

Kim Čong-un se dnes stal prvním vůdcem KLDR, který od korejské války vkročil na jihokorejskou půdu. Dějištěm první mezikorejské vrcholné schůzky po více než deseti letech byla jihokorejská část pohraniční obce Pchanmundžom, kde Kim pěšky přešel linii oddělující Severní a Jižní Koreu. Na hranici si přitom s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem potřásl rukou.

Během následných jednání se představitelé obou Korejí domluvili na řadě kroků ke snížení napětí na poloostrově. Slíbili mimo jiné, že jejich země ukončí propagandistické vysílání a shazování letáků s propagandistickými texty v pohraniční oblasti a otevřou na hranici styčný úřad. Příští měsíc by se měly konat mezikorejské vojenské rozhovory na vysoké úrovni.

"Oba vůdci prohlašují před 80 miliony Korejců a před celým světem, že na Korejském poloostrově již nebude žádná válka a že začala nová mírová éra," napsaly obě strany v závěrečném prohlášení. Komuniké rovněž uvádí, že obě Koreje na summitu potvrdily svůj cíl dosáhnout "Korejského poloostrova bez jaderných zbraní". 

"Vítáme tento pozitivní krok k řešení otázek týkajících se Severní Koreje. Pevně doufáme, že KLDR přijme konkrétní opatření," prohlásil Abe.

Japonsko, přes jehož území loni přeletěly dvě rakety, které Severní Koreatestovala, zastává vůči Pchjongjangu tradičně tvrdý postoj. Kromě ukončení jaderného a raketového zbrojního programu požaduje Japonsko také vyřešení otázky japonských občanů unesených v 70. a 80. letech do Severní Koreje. "Japonsko chce pokračovat v těsné spolupráci se Spojenými státy a Jižní Koreou s cílem dosáhnout řešení ohledně únosů (japonských občanů), jaderných zbraní a raket," podotkl Abe.

Severoatlantická aliance plně podporuje politické řešení situace na Korejském poloostrově. "Dnes je nejdůležitější ocenit fakt, že se sešli. A i když to bude ještě dlouhá cesta, než uvidíme plné vyřešení krize na Korejském poloostrově, myslím, že to je velmi zásadní první krok," prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg. Novinářům připomněl, že nedávno sám Jižní Koreu a demilitarizované pásmo osobně navštívil a viděl, jaké napětí tam panuje.

Podle generálního tajemníka NATO byl pro setkání významný politický, diplomatický i hospodářský tlak, který mezinárodní společenství vyvinulo na KLDR. "Viděli jsme, že se v posledních měsících Rada bezpečnosti OSN dokázala shodnout na tvrdších sankcích, a také že sankce byly zavedeny pečlivěji než dříve. Jsem si jist, že tento tlak pomohl vytvořit situaci, která nyní nastala," dodal Stoltenberg.

Šéf NATO rovněž poznamenal, že při své návštěvě Japonska a Jižní Korejeslyšel jasnou zprávu, že tlak na KLDR nesmí polevit. Sankce by tak podle něj měly zůstat v platnosti, dokud Severní Korea své chování skutečně nezmění.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poznamenal, že prezident Vladimir Putin vždy poukazoval na potřebu přímého dialogu mezi oběma Korejemi. "Je to velmi pozitivní zpráva," prohlásil před novináři Peskov. Dodal přitom, že Putin "opakovaně zdůrazňoval, že životaschopné a stabilní řešení situace na Korejském poloostrově musí být založeno na přímém dialogu".

"A dnes vidíme, že se tento přímý dialog uskutečnil a že otevírá určité vyhlídky," zdůraznil Putinův mluvčí. Za velmi pozitivní označil skutečnost, že se oba vůdci setkali, stejně jako výsledky jejich jednání.

Zatím je ale podle Peskova předčasné hovořit o případném podpisu mírové dohody mezi oběma korejskými státy. "V této chvíli mluvíme o vůli obou stran hledat dohodu, a co je nejdůležitější, o vůli navázat a pokračovat v dialogu," řekl Peskov.