Svět nad propastí? S ukončením korejské války to nebude tak snadné, tvrdí expert

NÁZOR - Záběry usmívajících se, objímajících se a rukama si potřásajících vůdců Severní a Jižní Koreje vypadaly v televizi dobře, ale zároveň ukazují, že k dokončení skládačky na Korejském poloostrově chybí ještě dva díly, konstatuje expert na asijský prostor Victor Cha. Profesor z Georgetown University v komentáři pro server Washington Post soudí, že jimi jsou skutečné záměry Kim Čong-una ohledně severokorejských jaderných zbraní a míra schopnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit vůdce KLDR k odzbrojení.

Mírová smlouva se neobejde bez USA a Číny

Korejský summit tak pouze zvýšil sázky pro nadcházející setkání mezi Trumpem a Kimem, které se má uskutečnit v květnu či červnu, deklaruje odborník. Podotýká, že Korejce rozhodně nelze vinit za to, že chtějí uzavřít mír na poloostrově a konečně ukončit korejskou válku, navíc země se neprosila o rozdělení, o kterém v roce 1945, na počátku studené války, rozhodly USA a SSSR.

Navzdory tomu, že válka skončila před mnoha desetiletími, nepřátelské vztahy přetrvávají a prohlubuje je snaha KLDR získat jaderné zbraně, nastiňuje Cha. Připomíná, že mírové deklarace byly součástí i předchozích summitů mezi korejskými státy v letech 2000 a 2007, stejně jako společného prohlášení z roku 1972, avšak tentokrát lze nalézt rozdíly.

"Jazyk komuniké ze summitu jasně odráží bezprostřední jihokorejské obavy z vývoje na poloostrově na sklonku roku 2017, kdy došlo k 20 testům severokorejských balistických střel, podzemnímu výbuchu údajné vodíkové bomby, zesíleným americkým vojenským cvičením a hrozbám amerického prezidenta, že Severní Koreu zasypou oheň a zloba," píše akademik. Soudí, že v tomto ohledu může opětovaný severokorejský zájem na diplomacii odrážet nejen přesvědčivost jihokorejských iniciativ, ale též obavy z Trumpových pohrůžek válkou.

Summit nicméně ukázal nepostradatelnost USA při diplomatickém mírovém řešení a ukončení jaderné krize na poloostrově, míní Cha. Vysvětluje, že Korejci mohou vyhlásit mír, ale smlouva, která by ukončila příměří z roku 1953 bude vyžadovat podpis Spojených států a Číny, přičemž je obtížné si představit, že Trump podepíše takový dokument, aniž by došlo k zastavení severokorejského jaderného programu.

Mezikorejský summit v tomto směru naneštěstí příliš se skládačkou nepohnul, deklaruje profesor. Podotýká, že ačkoliv oba vůdci potvrdili společný cíl v podobě celkové denuklearizace a bezjaderného Korejského poloostrova, jejich stanovisko nedosahuje ani předchozí dohody o denuklearizaci z roku 2005 - na které Cha sám pracoval coby vedoucí americké delegace na šestistranných jednání -, v níž se Pchjongjang zavázal vzdát se veškerých nukleárních zbraní a jaderných programů.

Vlk se nažere, koza zůstane celá

Prohlášení se rovněž neblíží ani příslibu z mezikorejského summitu v roce 1992, kde se oba státy zavázaly vzdát se vývoje a držení jaderných zbraní a zakázat zařízení na úpravu a obohacování uranu v obou zemích, poukazuje odborník. Připouští, že Kim si může tuto agendu šetřit na setkání s Trumpem, ale varuje, že diktátor také vůbec nemusí zamýšlet vzdát se svých zbraní a místo toho chce, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Kim se podle experta může pokusit uzavřít mírovou smlouvu, která by zkomplikovala případný americký preventivní úder, a zároveň přimět amerického vůdce, aby Kima legitimizoval coby vládce nové jaderné mocnosti a přislíbil uvolnění ekonomických sankcí výměnou za omezení výroby jaderných zbraní a zastavení raketových testů.

Jihokorejský prezident Mun Če-in v následujících týdnech navštíví Washington, aby se osobně setkal s Trumpem, podpořil ho před jeho plánovaným summitem s Kimem a udržel na své straně diplomatickou iniciativu, očekává Cha. Dodává, že pro Trump pak bude schůzka se severokorejským vůdcem povinností, i když to nebyl on, kdo by se jí snažil vyhnout.

"Sázky a očekávání však mezikorejský summit pouze zvýšil," varuje profesor. Tvrdí, že Trump musí respektovat jihokorejskou touhu po mírovém diplomatickém řešení, ale může také pokračovat v tlaku na KLDR prostřednictvím sankcí a zároveň působit na Kima, aby se vzdal svých zbraní a otevřel se tržním silám, což by mohlo mít ničivé účinky na jeho autokratickou vládu.

Navíc, bez ohledu na humbuk, který Trump ohledně schůzky s Kimem vytvořil prostřednictvím svých tweetů, prezident nemůže porušit své zásadní pravidlo, že nikdy není ochotný k dohodě více než jeho protistrana, poukazuje odborník. Domnívá se tedy, že summit bude jasným testem prezidentových údajných vyjednávacích schopností, přičemž sázky již nemohou být vyšší, protože neúspěch by znamenal konec diplomacie a návrat k diskuzím o vojenském řešení, jelikož po takto vrcholném setkání zbývá již jen pád do propasti.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) ,  Jižní Korea ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Kim Čong-un

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 3 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 4 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 7 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 10 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 11 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 12 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přinejmenším pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou většinu v parlamentu, přičemž v úterý přišla jedna z nich o poslance, který se rozhodl přestoupit do jiného subjektu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy