Plán KLDR zničit zkušební jaderné středisko budí pochyby

Pchjongjang veřejně přizval ke zničení testovacího střediska zahraniční média, ale nikoli technické inspektory. Odborníci na odzbrojení a jaderní vědci si tedy kladou otázku, zda je plán efektivní a bezpečný. Podle posledních zpráv jsou některé části testovacího střediska u obce Pchunggje po poslední a nejsilnější jaderné zkoušce v září nestabilní.

Více explozí by zbytečně zvýšilo riziko, Severní Korea by při uzavření střediska mohla postupovat důvěryhodněji a bezpečněji, soudí So Kun-jul, profesor jaderného inženýrství na Národní univerzitě v Soulu. Odstřel není nejideálnější způsob, dodává. "Zaplnění tunelů betonem, pískem nebo štěrkem sice není tak dramatické jako výbuch, ale bylo by to nejlepší řešení," vysvětluje So.

V jednom z tunelových komplexů, kde KLDR provedla většinu jaderných zkoušek - včetně té zářijové, po níž Pchjongjang uvedl, že testoval vodíkovou bombu - lze stále detekovat nezanedbatelné množství radiace, uvedl So Kun-jul.

Podzemní tunely a šachty, v nichž se provádějí jaderné pokusy, bývají obvykle projektovány tak, že je tlaková vlna po jaderném výbuchu neprodyšně utěsní před tím, než může uniknout radioaktivní materiál. Severní Korea se v průběhu svých šesti jaderných zkoušek pravděpodobně naučila, jak úniku radiace zabránit, myslí si někteří odborníci.

"Pokud se odstřel provede dobře, nehrozí žádný únik radiace. Otázkou ovšem je, zda jsou tunely uzavřeny takovým způsobem, který znemožňuje jejich opětovné použití," uvedl politolog Jon Wolfsthal, bývalý poradce Baracka Obamy pro nešíření atomových zbraní. "Jako jediné riziko se mi jeví předpoklad, že zničení několika tunelů fyzicky zabrání budoucím jaderným testům, dodal.

V uzavření severokorejského testovacího střediska někteří analytici spatřují opakování historie, kdy se některé jaderné mocnosti vzdaly jaderných pokusů, ale nikoli jaderných zbraní. Vedle uzavření tunelů a stržení budov bude třeba místo zabezpečit, aby Severní Korea, nebo nějaký podnikavec nevykopali jaderný materiál, který lze znovu vojensky využít, popřípadě prodat na černém trhu, soudí So Kun-jul. Minulá uzavření jaderných testovacích lokalit popisuje jako komplikované a zdlouhavé záležitosti.

V roce 1999 například Spojené státy vydaly 800.000 dolarů (zhruba 17,4 milionů Kč) na kontrolovanou explozi, která uzavřela 186 podzemních tunelů a šachet sovětské jaderné střelnice v kazašském Semipalatinsku. Sovětský svaz na tomto území o velikosti Belgie provedl během studené války přes 450 jaderných testů, z toho více než 340 v podzemních šachtách, napsala agentura Reuters. Podle Belferova střediska Harvardovy univerzity trvalo vyčištění a zabezpečení místa 17 let a stálo 150 milionů dolarů (přibližně 3,3 miliardy Kč).

Mnozí mají za to, že se severokorejský vůdce Kim Čong-un nákladných jaderných zbraní, na kterých si velmi zakládá, nikdy nevzdá. A pokud by jaderný program omezil, analytici varují, že by se jednalo o dlouhý proces.

"Obávám se, že Kim Čong-un může jednostranně přikročit k nějakému činu, například k uzavření testovacího střediska, a provést to v přítomnosti (zahraničních) pozorovatelů," uvedla Sharon Squassoniová z washingtonského institutu, který se zabývá mezinárodní politikou v oblasti vědy a technologie. "Vznikla by tak komplikovaná situace - KLDR by podnikala věci, za níž bychom jí za normálních okolností tleskali, ale ty nepůjdou nijak ověřit," dodává.