Je tohle nový AK-47 21. století? Doba laseru nastupuje za 300 milionů dolarů

Peking - Čínští vědci se v posledních dnech pochlubili nejnovějším produktem jejich práce. Laserová puška ZKZM-500 má být první sériově dostupnou zbraní založenou na laserové technologii, která se má dostat do výzbroje vojsk. Vědci ze Si-anského institutu pro optiku a přesnou mechaniku dokonce mluví o moderním nástupci legendárního Ak-47 Kalašnikov. Odborníci jsou však daleko skeptičtější o jejím praktickém použití ve službách armády, píše National Interest.

Vývoj futuristické zbraně začal v roce 2015 a stál 300 milionů dolarů. ZKZM-500 váží pouhých 2,9 kilogramu a lithium iontové baterie dovolí zbrani vystřelit až 1200 krát, než je potřeba znovu nabít. Zbraň dokáže generovat 15 milimetrový laserový paprsek s dosahem 800 metrů, což je podle odborníků vynikající výkon.

ZKZM-500 nemůže zabít člověka. Dokáže způsobit těžké popáleniny s trvalými jizvami či na osobě zapálit oblečení. V nejhorším případě zasaženého natrvalo oslepit.  Při soustředěném a delším působení paprsku zbraň dokáže zapálit výbušná zařízení, způsobit požár nebo odpálit nádrž s palivem.

Číňané tvrdí, že pracují na výkonnější verzi, která bude účinná na velkou vzdálenost i proti dronům nebo neobrněným cílům. Cena za kus by měla být bezkonkurenčních 15000 dolarů (336000 Kč).

První oficiální video s použitím zbraně, které bylo zveřejněno 4. července, vyvolalo mezi odborníky vlnu skepticismu, upozorňuje National Interest. Střelec, který je na videu, se zbraní skutečně s ní na velkou vzdálenost zapaluje tričko, kus masa a pneumatiku. Není však jasné, jak dlouho zbrani trvá, než nehybné objekty poškodí či rovnou zapálí.

 Na videu také není vidět napájení zbraně. V současné době jsou laserové zbraně umístěny na vozidlech nikoliv kvůli jejich velikosti, ale kvůli jejich obrovské spotřebě elektrické energie. Jen těžké generátory nebo baterie jsou schopny jim dodat tolik energie, aby byly na bojišti efektivně použitelné a dostatečně výkonné. ZKZM-500 sice skutečně může vážit 2,9 kilogramu, ale hmotnost baterií, které jej pohánějí, je zřejmě několikanásobně větší.

Výkonnost zbraně může výrazně klesnout v důsledku nepříznivých atmosférických podmínek. Již během první války v Iráku se jednotkám Saddáma Husajna dařilo „rušit“ laserem přesně naváděné zbraně pouhým vypuštění dýmovnic nebo zapálením ohně.  

Je zde i velká kontroverze kolem legálnosti podobných zbraní. Čtvrtý protokol Ženevských dohod, který byl schválen v roce 1998, a ke kterému se Čína připojila, zakazuje laserové zbraně, které by natrvalo mohly oslepit zasažené osoby.   ZKZM-500, která dokáže popálit kůži na několik set metrů a zapálit oblečení mezi takové zbraně samozřejmě patří a i samotná Čína má problém ji zavést do výzbroje pravidelné armády.

I o možnostech použití ZMZK-500 v regulérní armádě panují pochybnosti. Zbraň je sice tichá, ale není dostatečně účinná na to, aby způsobila protivníkovi velké škody. Nepochybně ji však ocení speciální a protiteroristické jednotky.

O zbraň však již projevila zájem čínská policie. Ta ji chce používat proti demonstrantům. Pořádkové síly budou demonstranty s laserovou zbraní nejen rozhánět, ale rovnou si je i „označkuje“. Ti pak budou moci být později identifikováni a zadrženi.

ZMZK-500 je sice pokročilá zbraň, přesto zatím není skutečným průlomem, který by znamenal přezbrojení z konvenčních střelných zbraní na laserové. Pro vojenské účely je to zbraň stále slabá a nevýkonná, která nemůže ohrozit ve větší míře protivníka a mže svým použitím způsobit spíše více problémů uživateli než protivníkovy, podotýká na závěr National interest.

Související

Více souvisejících

zbraně Čína laser laserová puška ZKZM-500

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy