Nová ekonomická aliance? Trumpova obchodní válka a nevyzpytatelnost vhání Němce do náručí Číny!

Ačkoliv by se to mohlo na první pohled jevit jako neuvěřitelné, tak Čína a Německo se poprvé na něčem jednoznačně shodly. Když Trump vydal seznam čínského zboží v celkové hodnotě 200 miliard dolarů, na nějž hodlá v rámci své obchodní války s Pekingem, uvalit nové celní tarify, došlo Berlínu i Pekingu, že by měly začít jednat.

Ohroženy totiž nejsou jenom čínské, nýbrž i německé zájmy, což se jednoznačně potvrdilo na summitu NATO v Pekingu, kde byli Němci kritizováni, že vzhledem ke své ekonomice málo vydávají na obranu, a že navzdory současné politické situaci jednají s ruským energetickým průmyslem o výhodných dodávkách plynu. Vzhledem k nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa se proto rozhodli Němci a Číňané k vytvoření ekonomické aliance.

Ihned tento týden se německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang sešli na berlínském letišti Templehof, kde podepsali dohodu o ekonomické spolupráci v několika průmyslových sektorech, od chemického po automobilový. Výsledky těchto jednání se dotknou zejména předních německých automobilek, jako jsou BMW, Volkswagen a Daimer, chemické firmy BASF a Siemens. Podle Merkelové by německé firmy mohly získat až 50 % podíl v čínských. 

"Jelikož se USA ukazují v posledních dnech, jako nevyzpytatelný obchodní partner, byli jsme nuceni přistoupit k tomuto opatření. Vztahy s Čínou budou momentálně hrát velkou roli v naší ekonomice," řekl Volker Treier, náměstek generálního ředitele obchodních a průmyslových komor.

Nicméně je třeba připomenout, že nově se vytvářející alianci bude velmi těžké udržet. Německo a Čína přeci jenom nejsou, zřejmě podobně jako Rusko a USA, schopny společně vycházet po dobrém. Navíc větší přimknutí Němců k Číňanům může mít za následek oslabení jeho pozice v EU, jejíž zájmy nejsou vždy v souladu s těmi čínskými. Jedná se například o ochranu duševního vlastnictví při případném prodeji technologických odvětví do Číny.

Z nově navázaných ekonomických vztahů s Čínou však Němci zároveň i získají. Podíl v čínských firmách nebude zadarmo, a tudíž je nutné počítat i s výše uváděným postoupením podílu německých firem ve prospěch Číny. Pokud ale jde o výhody, tak například německé automobilky získají přístup k bateriím, na něž mají momentálně monopol čínské firmy. Ty by se pak mohly následně použít při výrobě elektromobilů, které by díky nízké vstupní ceně nemuselo být už tak problematické prodat. Případné zvýšení prodeje elektromobilů by navíc mělo i pozitivní dopady na životní prostředí.

Dohody uzavřené v Berlíně spočívají v podpisu rámcové dohody mezi čínskou Brilliance Group a německou BMW, která posílí joint venture spolupráci v oblasti výroby vozidel na bázi elektrické energie. Německé automobilky by takhle získaly šanci vlastnit až 75 % tohoto společného podniku. Dalším dokumentem je spolupráce mezi Audi a Huawei v oblasti výroby vozidel pro městskou hromadnou dopravu a semaforů.