Genocida Rohingů a odsouzení novinářů? Nositelka Nobelovy ceny Su ťij se vykrucuje

Z Arakanského státu na západě Barmy uprchlo kvůli násilnostem barmské armády během posledního roku do sousedního Bangladéše na 700.000 Rohingů. OSN operace barmské armády, které spustil útok rohingských povstalců na stanoviště policie v Arakanském státě loni v srpnu, označila za etnickou čistku.

Odsouzení novináři Ťjo Sou U a Wa Lone zdokumentovali případ masakru v rohingské vesnici Indin. Sedm barmských vojáků bylo následně odsouzeno k šesti až deseti rokům vězení. Jde o jediný případ, kdy barmská armáda přiznala, že vojáci Rohingy zavraždili.

Reportéři byli zatčeni loni v prosinci poté, co se sešli se dvěma policisty, kteří působili v Arakanském státě, a byli obviněni ze získání důvěrných dokumentů. Novináři ale před soudem vypověděli, že listiny jim těsně před zatčením podstrčili sami policisté. Tuto výpověď překvapivě potvrdil jeden ze svědků, policista Mou Yan Nain. Rozsudek kritizovaly Spojené státy i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva. Evropská unie vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění novinářů.

Su Ťij ale při svém dnešním vystoupení v Hanoji veškerou kritiku odmítla a zdůraznila, že reportéři porušili zákon. "Zajímalo by mě, kolik lidí si skutečně přečetlo rozsudek, který nijak nesouvisel se svobodou slova, ale týkal se ochrany státního tajemství," reagovala Su Ťij na dotaz médií o dvou reportérech agentury Reuters. "Věříme v právní řád, mohou se odvolat a ukázat, proč byl rozsudek špatný," poznamenala barmská vůdkyně.

Su Ťij nicméně přiznala, že postup úřadů v oblastech obývaných Rohingy nebyl zcela správný. "Podívám-li se zpět, situace se mohla zvládnout jinými způsoby lépe," uvedla. "Jsme ale přesvědčeni, že v zájmu dlouhodobé bezpečnosti a stability musíme být spravedliví ke všem stranám. Nemůžeme určit, koho bude právní řád chránit," dodala barmská vůdkyně.

Vláda nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice ohledně útlaku Rohingů. Převážně buddhistická Barma Rohingy neuznává jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva.