Islámští Anonymous: muslimská hackerská síť vyhledává a zveřejňuje osobní údaje o „nepřátelích islámu.“ Její spojenci je pak fyzicky napadají

MCA v jedné své kampani využila pro Anonymous typickou proslulou masku Guye Fawkese, kterou zpopularizoval komiks a jeho následná filmová adaptace V jako Vendeta. S nejznámější hackerskou skupinou ji především pojí podobný typ organizace, respektive neorganizace. MCA nemá žádného vůdce, žádnou strukturu, žádný příjem a žádnou „tvář.“ I členové MCA jsou dokonale anonymní.

S Anonymous jsou jinak, co se týče jejich ideologie a cílů jejich aktivit, přirození nepřátelé. Zatímco Anonymous vyhlásily kybernetickou válku radikálnímu islámu, MCA útočí na odpůrce islamistického učení. Jejich taktiky jsou nicméně podobné – obě skupiny jsou rozeseté na všech typech sociálních sítí a neváhají provádět kybernetické útoky na své odpůrce a osoby, vůči kterým nechovají sympatie, a to včetně takových, co jsou za hranou zákona.

Oblíbeným typem útoku MCA je tzv. „doxování“. Jedná se o krádež online dat osobní povahy. MCA těchto útoků používá k identifikaci lidí, které považuje za odpůrce islámu. V souvislosti s odsouzením indonéského guvernéra čínského původu a křesťanského vyznání, Basukiho Tjahajama Purnamaho, za údajné rouhání se vůči Koránu, MCA spustila online kampaň vyzývající muslimy, aby identifikovali další lidi, kteří se měli nelichotivě vyjadřovat o islámu a Koránu.

Na facebookové stránce „Databáze lidí hledaných muslimskou komunitou“ bylo možné najít seznam lidí obviněných z urážky islámu s údaji o jejich sociálních účtech a dalších osobních informací, včetně telefonních čísel a poštovních adres. Tito lidé pak byli vystavěni nepříjemnému online obtěžování.

Ještě znepokojivější je, že útoky v online prostoru se přesunovaly do offline prostoru. Na MCA napojené skupiny jako Fronta obránců islamismu (Islamic Defenders Front - FPI) využily získaných údajů k tomu, aby mohli fyzicky napadnout či jinak poškodit osoby zveřejněné na facebookové stránce, případně je převáděli před úřady s tím, že je třeba proti nim jako rouhačům vést trestní stíhání.

MCA též vyžívá v šíření fake news. Prostřednictvím internetových botů spamuje online prostor příspěvky z falešných adres (a to i reálných lidí), které nesly výrazně radikálně islamistické poselství. Některé příspěvky jsou mnohem sofistikovanější a mají nemalý vliv na veřejné myšlení. MCA např. zveřejnila falešné průzkumy veřejného mínění, které se rychle šířily na sociálních sítích mezi nic netušícími uživateli, než byly odhaleny.

Britský deník The Guardian uvedl, že podle analytiků je MCA širší zastřešující síť sestávající z několika menších podskupin, které mají odlišné zájmy, ale sdílí netolerantní, radikální názory a nechuť k demokratickému zřízení Indonésie a chtějí svrhnout současného prezidenta. Jedná se nejenom o skupiny napojené radikální islamistické hnutí, ale též na armádu či opoziční politické skupiny.

Experti se obávají, že MCA zesílí své aktivity, jak se blíží prezidentské volby v Indonésii v roce 2019. V zemi s největší muslimskou komunitou na světě jsou sociální sítě a internet hojně užívané, což z ní činí ideální prostor pro šíření fake news. Okolo 130 miliónů Indonésanů, což je asi polovina populace, tráví v průměru téměř tři a půl hodiny denně sledováním sociálních médií, jeden z nejvyšších počtů na světě, podle údajů londýnské kreativní agentury We Are Social a sociální platformy pro správu médií Hootsuite.

Podle expertů MCA naposledy o sobě dala vědět po zemětřesení a následném cunami na indonéském ostrově Sulawesi. MCA šířila falešné poplašné zprávy o dalších místech, kde se má stát katastrofa. Tyto falešné facebookové příspěvky též vyzývaly čtenáře, aby zprávu poslali dál a tím byly od situace ochráněni.