Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes oznámil vytvoření dvanáctičlenného vyjednávacího týmu, který bude usilovat o uzavření mírové dohody, jež by v zemi ukončila občanskou válku. Na základě mírové dohody by podle prezidenta mělo být islamistické hnutí Tálibán začleněno do demokratické společnosti, která bude respektovat práva žen. Po vystoupení Ghaního na Konferenci OSN o pomoci Afghánistánu v Ženevě o tom informovala agentura Reuters.
"Jsem rád, že mohu dnes oznámit, že po několikaměsíčních intenzivních jednáních s občany celé země jsme vytvořili cestovní mapu pro mírová jednání," prohlásil Ghaní. "Zřídili jsme příslušné orgány a mechanismy pro dosažení mírové dohody. Nyní se můžeme přesunout k další kapitole mírového procesu," dodal afghánský prezident.
Ghaní řekl, že naplňování mírové dohody potrvá nejméně pět let, během nichž bude nutné znovu začlenit do společnosti šest milionů uprchlíků a vnitřně vysídlených lidí. Ghaní také zopakoval, že žádné skupiny napojené na teroristy se nebudou smět mírových rozhovorů účastnit.
Reuters - Afghan president forms team to negotiate peace with Taliban https://t.co/FwtqYieM8W #Afghanistan #AFG #Ghani #NUG #peace #Taliban #GVAfghanistan2018
— Afghanistan in Media (@AFG_in_Media) 28. listopadu 2018
Tálibán, který jednáním v Ženevě nebyl přítomen, výzvu afghánského prezidenta odmítl. Řekl, že nechce jednat s kábulskou vládou, ale pouze se Spojenými státy. Hnutí v prohlášení uvedlo, že mluvit s "bezmocnou vládou dosazenou cizinci" je ztráta času. "Celý svět chápe, že více než polovina Afghánistánu je pod kontrolou Islámského emirátu (Tálibánu) a že vláda v Kábulu je dosazena Američany."
Náměstek amerického ministra zahraničí David Hale řekl, že je plánem prezidenta Ghaního na vytvoření vyjednávacího týmu povzbuzen. "Nadešel čas plánu pro mírový Afghánistán," uvedl. Hale také vyzval Tálibán, aby zahájil příměří a sestavil svůj vlastní vyjednávací tým.
Evropská unie je připravena mírový proces jako neutrální partner podpořit, slíbila na konferenci v Ženevě šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ve čtvrtek Evropská komise oznámila, že EU přispěje Afghánistánu dalšími 474 miliony eur (12,3 miliardy Kč), které jsou určeny mimo jiné na pomoc afghánskému zdravotnictví, justici, k organizaci voleb či zvládání migrace.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval mezinárodní společenství k dlouhodobé pomoci Afghánistánu. "Musíme ve své solidaritě pokračovat i po dosažení mírové dohody," řekl ve vzkazu předaném prostřednictvím videa.
Afghánský prezident Ghaní i premiér Abdulláh Abdulláh na konferenci připustili, že startovní pozice není právě jednoduchá. Kromě vleklého konfliktu zkomplikovalo situaci v zemi sucho, kvůli němuž se prohloubila chudoba, kterou v Afghánistánu trpí miliony lidí. Vláda podle nich ale dosáhla značného pokroku v boji proti korupci.
Premiér Abdulláh upřesnil, že mírový proces bude mít pět fází. Začne vnitroafghánským dialogem, potom budou následovat rozhovory s Pákistánem a Spojenými státy, dále pak jednání s dalšími zeměmi regionu, arabským světem a nakonec se státy sdruženými v NATO i s těmi, které stojí mimo Severoatlantickou alianci.
Podle prezidenta Ghaního jsou pro mírový proces klíčové úspěšné prezidentské volby, které jsou plánovány na duben. Tento týden se ovšem objevily zprávy, že afghánská nezávislá volební komise zvažuje odklad prezidentských voleb vzhledem k problémům voleb parlamentních, které v říjnu provázel chaos a násilí. Hlasy z parlamentních voleb navíc stále nebyly ve většině provincií sečteny a existují obavy, že kvůli průtahům sčítání nebude dostatek času připravit volby prezidentské.
Související
Ghaní hájil svůj srpnový útěk z Afghánistánu, chtěl prý zabránit krveprolití
Afghánský exprezident Ghaní vyjádřil lítost nad vývojem v Afghánistánu
Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu) , Tálibán , Afghanistán , OSN
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák