Kde leží nejstarší pyramida na světě? Na Egpyt zapomeňte, říkají vědci

Gunung Padang je archeologické naleziště a podle některých názorů také nejrozsáhlejší megalitická struktura v jihovýchodní Asii, která se mezi odbornou veřejností těší značně kontroverzní pověsti. V roce 2010 totiž indonéský geolog Danny Hilma Natawidjaja přišel s tvrzením, že byl celý kopec vytvořen uměle.

Naleziště se nachází v indonéské provincii Západní Jáva. Vrchol kopce pokrývají roztroušené kameny, které byly podle odborníků skutečně součástí jakési prastaré struktury. Odborníci se však neshodnou, jak staré vlastně rozvaliny jsou. V závislosti na použitých datačních metodách se někdy uvádí jejich stáří až na 5000 let, jiné zdroje zmiňují 2500 nebo i méně.

Podle Natawidjajada a jeho týmu se však skutečný objev skrývá pod povrchem. Údajně se má jednat o velkou pyramidovitou stavbu, jejíž některé části jsou staré přinejmenším 10 000 let. „Naše studie dokazují, že kamenné struktury nepokrývají jen povrch, ale jsou rozprostřeny i po svazích v celkové rozloze aspoň 15ti hektarů,“ píše se v abstraktu nově prezentované studie.

Vědci použili kombinaci různých metod od georadaru a seismické tomografie až po archeologické vykopávky a průzkumné vrty. Podle závěrů jejich studie není Gunung Padang pouze zbytkem jedné původní pyramidy, ale skládá se z několika různých vrstev, které byly postaveny v různém časovém období.

Natawidjajadův tým identifikoval čtyři různé vrstvy. Ta nejstarší má podle jejich závěrů ukrývat i velké podzemní dutiny nebo komory a její stáří datují na 9,500 až 28 000 let. Vedoucí týmu se domnívá, že mohlo jít o náboženské místo. „Je to unikátní chrám,“ řekl pro web LiveScience.

Mnoho jiných odborníků však již v roce 2014, kdy se zprávy o možné pradávné civilizaci objevily, kritizovalo postupy, které tým používal. Především pak metody datování, na jejichž základě celý „objev“ stojí.

Obecně přijímaným názorem mezi archeology a geology, včetně mnoha indonéských odborníků, je, že se ve skutečnosti jedná o kopec vzniklý vulkanickou činností. To by mohlo vysvětlovat i dutiny, které Natawidjajad identifikoval a které ve skutečnosti mohou být obyčejnými lávovými tunely.

Nově zveřejněná studie ještě neprošla recenzním procesem a je pravděpodobné, že se nesetká s příliš vřelým přijetím u odborné veřejnosti.