Osud velryb zpečetěn? Riziko je bezprecedentní, zní z Británie

Těžko pochopitelný krok

Krok přišel pozdě, jelikož mnoho velrybích druhů se tehdy již nacházelo na pokraji vyhynutí, zdůrazňuje britský server. Dodává, že i o tři desetiletí později má plejtvák obrovský, keporkak, velryba černá a mnoho další velkých kytovců problém dostat se ze seznamu kriticky ohrožených druhů, kam je dovedl lov.

"Kdyby nebylo velrybářství před 30 lety zastaveno, mnoho z těchto úžasných stvoření by již v našich oceánech neplavalo," pokračuje The Observer. Deklaruje, že svět, který nyní obýváme, by tím byl velmi ochuzen.    

Vzhledem k tomuto pozadí je těžké pochopit oznámení japonské vlády, které avizovalo, že Japonsko v červnu opustí Mezinárodní velrybářskou komisi, aby mohlo od dalšího měsíce pokračovat v komerčním lovu velryb, uvádí renomovaný týdeník. Konstatuje, že dle všech měřítek jde o deprimující a alarmující krok, který nemá absolutně žádné ekonomické či ekologické ospravedlnění.

Příprava na porážku jedněch z nejinteligentnějších stvoření na planetě kvůli jídlu je podle editorialu odporná a není překvapivé, že vlády, vědci a environmentální organizace po celém světě dávají jasně najevo své znechucení japonským plánem.

Ozvali se například britští, australští a novozélandští politici, zatímco Světový fond na ochranu přírody oprávněně kritizuje Tokio za jeho záměr v době, kdy velrybí druhy bezprecedentně ohrožují například rybářské sítě, lodní hluk, plastový a chemický odpad či klimatická změna, poukazuje The Observer.

Japonsko harpunuje sebe samo

Motivy japonských politiků jsou podobně znepokojivé, tvrdí britský týdeník. Připomíná, že v minulosti si Japonsko zajišťovalo velrybí maso pomocí díry v pravidlech Mezinárodní velrybářské komise, která umožňuje "lov pro vědecké účely" v mezinárodních vodách, především v jižním Atlantiku, kde jsou každoročně uloveny stovky velryb ve jménu výzkumu kytovců.    

Maso z těchto "výzkumných" misí následně končí v obchodech a restauracích, podotýká editorial. Doplňuje, že tento druh lovu vyvolal velkou kritiku ostatních zemí a environmentálních skupin a japonští velrybáři jsou často obtěžovány plavidly zelených aktivistů.

"Namísto toho, tím, že se stáhne do vlastních národních vod, které se rozkládají na 1,7 milionech čtverečních mil, což je oblast zhruba o velikosti Indie, Japonsko jasně doufá, že bude moci velrybařit mnohem více v tichosti," kritizuje prestižní server. Konstatuje, že teprve čas ukáže, nakolik bude tento krok úspěšný.

Rovněž není jasné, zda současná generace japonských zákazníků má o velrybí maso zájem, nastiňuje The Observer. Poukazuje, že v 60. letech se ho v Japonsku prodalo téměř čtvrt milionu tun, avšak nyní jeho prodej propadl na pouhé 3 tisíce tun a množství úlovku z "vědeckého lovu" ve skutečnosti končí jako jídlo pro domácí mazlíčky.

Stejně tak není jasné, kolik jsou zákazníci připraveni za velrybí maso zaplatit, naznačuje renomovaný týdeník. Vysvětluje, že japonský "vědecký lov" je dotován vládou a není zřejmé, zda jeho nahrazení komerčním lovem v teritoriálních vodách získá patřičnou vládní finanční podporu - v opačném případě velrybí maso zdraží a provozovatelé specializovaných restaurací již vyjadřují obavy z prudkého růstu cen.

"Japonsko si vyslouží silné mezinárodní opovržení, aniž by si tím jakkoliv pomohlo. Střelí se harpunou do nohy," domnívá se The Observer. To je podle něj výsledek, který si země zaslouží a který většina světa nyní očekává.