Oblast okolo Hong Kongu zasáhla v roce 1076 vlna tsunami, která podle vědců vedla k dlouhodobému úpadku oblasti. Tvrdí to nová studie, která zároveň varuje před podceněním podobné katastrofy, jenž region může v budoucnu opět zasáhnout.
Čínští vědci publikovali v prosinci v akademickém časopise Chinese Science Bulletin novou studii, podle které bylo pobřeží Jihočínského moře v roce 1076 zasaženo vlnou tsunami. Informuje o tom stanice CNN. Na výzkumu se podíleli vědci z University of Science and Technology of China (USTC) a East China Normal University.
Studie je založená především na archeologických a sedimentárních nálezech, opírá se také o historické záznamy, které se dochovaly. Ty informují o velké vlně, která zasáhla čínské pobřeží v provincii Kuang-tung (Guangdong) za vlády dynastie Song okolo roku 1076. Důsledky tsunami byly podle vědců ohromné a vedly k „drastickému kulturnímu poklesu“, který se podařilo dotáhnout až asi po 500 letech.
Provincie Kuang-tung je dnes nejlidnatější a nejbohatší oblastí v Číně. Jen v deltě Perlové řeky, žije v obrovské magalopoli, sestávající z několika měst, více jak 68 milionů lidí. Města Hong Kong, Macau nebo Šen-čen všechna leží v místech, která byla vlnou tsunami před zhruba tisíce lety zasažena.
Výzkumníci poprvé narazili na stopy možné paleotsunami v roce 2013, při průzkumu na Lincolnově ostrově. Ten leží v Jihočínském moři a je součástí Paracelských ostrovů, které jsou předmětem územního sporu mezi Čínou, Taiwanem a Vietnamem. „Objevili jsme sedimentární a biologické důkazy, které naznačovaly, že před zhruba tisícem let zasáhla ostrov vlna tsunami,“ napsali vedoucí vědeckého týmu Sun Liguang a Xie Zhouqing.
Mezi těmito důkazy byly velké kameny a kusy korálů, které se nacházely daleko od pobřeží a podle vědců se na místo nemohly dostat jinak, než působením velké vlny. Podle počítačových modelů způsobilo nejspíš tsunami zemětřesení s epicentrem v Manilském příkopu. V nové studii se proto zaměřili na prozkoumání oblasti u čínského pobřeží, konkrétně na ostrově Nan´ao.
Důkazy opět potvrdily jejich hypotézu. „Velké balvany, které obvykle k přesunu potřebují silné vlny, byly rozmístěny v okolí míst, kde jsme odebíraly vzorky,“ napsali výzkumníci. Ve vzorcích byly také mušle a kusy korálů. „Tyto důkazy velmi podporují (hypotézu), že jihovýchodní pobřeží ostrova zasáhlo paleotsunami.“ Archeologické nálezy z doby před tsunami se nacházely ve velkém počtu, poté však na několik staletí četnost výrazně poklesla. Z toho vědci dovozují, že měla přírodní katastrofa zásadní dopad na život lidí v oblasti.
Autoři studie varují před podceňováním rizika. V roce 2007 zkoumali američtí a čínští vědci seismickou hrozbu v oblasti a došli k závěru, že riziko tsunami je velké. „Jihočínské moře s přilehlým Filipínským mořem, ohraničené Manilským příkopem, je skvělým kandidátem pro fenomén takových ničivých vln,“ uváděli. Velkým problémem by pak mohla být nadmořská výška Kuang-tungské provincie, která je velmi nízká. Hong-kong a některá další města jsou z části dokonce postavena na uměle navršené půdě. I poměrně malá vlna tsunami by tak mohla mít děsivé následky.
Katastrofa v japonské Fukušimě pak upozornila na rizika pobřežních jaderných elektráren. Podle stanice CNN je na jižním pobřeží Číny v provozu sedm jaderných elektráren a čtyři další se staví. Peking sice na událost ve Fukušimě reagoval kontrolami ve svých zařízeních a nařídil nápravu nedostatků, ani v Japonsku se však nečekalo, že může vlna tsunami elektrárnu poškodit. Věděcký tým proto upozorňuje, že by „riziko mělo být zváženo při plánování a konstrukci dalších jaderných elektráren v oblasti.“
Související
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
Tongu zasáhlo zemětřesení, varování před tsunami vydáno nebylo
Tsunami , Čína , věda , Vlny / tsunami , Hongkong , Zemětřesení , Archeologie
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 1 hodinou
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
před 1 hodinou
„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty
před 1 hodinou
USA nevidí, že by Čína chtěla spravedlivé ukončení války na Ukrajině
před 1 hodinou
FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h
před 2 hodinami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 3 hodinami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
Při dubnových útocích na Ukrajinu použilo Rusko více než 300 raket, přibližně 300 dronů íránské výroby Šáhid a více než 3200 naváděných bomb. Uvedl to podle agentury Reuters ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zdroj: Libor Novák