Tsunami před tisícem let téměř zničilo civilizaci v jihovýchodní Číně, myslí si vědci

Oblast okolo Hong Kongu zasáhla v roce 1076 vlna tsunami, která podle vědců vedla k dlouhodobému úpadku oblasti. Tvrdí to nová studie, která zároveň varuje před podceněním podobné katastrofy, jenž region může v budoucnu opět zasáhnout.

Čínští vědci publikovali v prosinci v akademickém časopise Chinese Science Bulletin novou studii, podle které bylo pobřeží Jihočínského moře v roce 1076 zasaženo vlnou tsunami. Informuje o tom stanice CNN. Na výzkumu se podíleli vědci z University of Science and Technology of China (USTC) a East China Normal University.

Studie je založená především na archeologických a sedimentárních nálezech, opírá se také o historické záznamy, které se dochovaly. Ty informují o velké vlně, která zasáhla čínské pobřeží v provincii Kuang-tung (Guangdong) za vlády dynastie Song okolo roku 1076. Důsledky tsunami byly podle vědců ohromné a vedly k „drastickému kulturnímu poklesu“, který se podařilo dotáhnout až asi po 500 letech.

Provincie Kuang-tung je dnes nejlidnatější a nejbohatší oblastí v Číně. Jen v deltě Perlové řeky, žije v obrovské magalopoli, sestávající z několika měst, více jak 68 milionů lidí. Města Hong Kong, Macau nebo Šen-čen všechna leží v místech, která byla vlnou tsunami před zhruba tisíce lety zasažena.

Výzkumníci poprvé narazili na stopy možné paleotsunami v roce 2013, při průzkumu na Lincolnově ostrově. Ten leží v Jihočínském moři a je součástí Paracelských ostrovů, které jsou předmětem územního sporu mezi Čínou, Taiwanem a Vietnamem. „Objevili jsme sedimentární a biologické důkazy, které naznačovaly, že před zhruba tisícem let zasáhla ostrov vlna tsunami,“ napsali vedoucí vědeckého týmu Sun Liguang a Xie Zhouqing.

Mezi těmito důkazy byly velké kameny a kusy korálů, které se nacházely daleko od pobřeží a podle vědců se na místo nemohly dostat jinak, než působením velké vlny. Podle počítačových modelů způsobilo nejspíš tsunami zemětřesení s epicentrem v Manilském příkopu. V nové studii se proto zaměřili na prozkoumání oblasti u čínského pobřeží, konkrétně na ostrově Nan´ao.

Důkazy opět potvrdily jejich hypotézu. „Velké balvany, které obvykle k přesunu potřebují silné vlny, byly rozmístěny v okolí míst, kde jsme odebíraly vzorky,“ napsali výzkumníci. Ve vzorcích byly také mušle a kusy korálů. „Tyto důkazy velmi podporují (hypotézu), že jihovýchodní pobřeží ostrova zasáhlo paleotsunami.“ Archeologické nálezy z doby před tsunami se nacházely ve velkém počtu, poté však na několik staletí četnost výrazně poklesla. Z toho vědci dovozují, že měla přírodní katastrofa zásadní dopad na život lidí v oblasti.

Autoři studie varují před podceňováním rizika. V roce 2007 zkoumali američtí a čínští vědci seismickou hrozbu v oblasti a došli k závěru, že riziko tsunami je velké. „Jihočínské moře s přilehlým Filipínským mořem, ohraničené Manilským příkopem, je skvělým kandidátem pro fenomén takových ničivých vln,“ uváděli. Velkým problémem by pak mohla být nadmořská výška Kuang-tungské provincie, která je velmi nízká. Hong-kong a některá další města jsou z části dokonce postavena na uměle navršené půdě. I poměrně malá vlna tsunami by tak mohla mít děsivé následky.

Katastrofa v japonské Fukušimě pak upozornila na rizika pobřežních jaderných elektráren. Podle stanice CNN je na jižním pobřeží Číny v provozu sedm jaderných elektráren a čtyři další se staví. Peking sice na událost ve Fukušimě reagoval kontrolami ve svých zařízeních a nařídil nápravu nedostatků, ani v Japonsku se však nečekalo, že může vlna tsunami elektrárnu poškodit. Věděcký tým proto upozorňuje, že by „riziko mělo být zváženo při plánování a konstrukci dalších jaderných elektráren v oblasti.“

Související

Více souvisejících

Tsunami Čína věda Vlny / tsunami Hongkong Zemětřesení Archeologie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

před 3 hodinami

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 4 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 5 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 6 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy