Záhadami obestřené čínské tresty smrti: Kolik bývá popraveno lidí, jakým způsobem a z jakého důvodu?

Schellenberg  byl v roce 2014 a obviněn z toho, že se pokoušel z dalšími členy gangu poslat z Číny do Austrálie více než 220 kilogramů metamfetaminu skrytého v pneumatikách. Kanaďan se brání, že do země přijel jako turista. Minulý rok odsouzen na 15 let, minulý  Loni v listopadu ho soud potrestal 15 roky vězení.

Nynější rozhodnutí jej odsoudit k trestu smrti kritizoval jeho obhájce Čang Tung-šuo s tím, že podle čínských zákonů lze zpřísnit trest při odvolání jen, pokud se objeví nové důkazy. Upozornil též na zvláštní rychlost rozsudku, kdy bylo rozhodnuto za jeden den.

Tato mlha nejasností obestírá mnohé čínské tresty smrti, poukazuje The Washington Post.  Humanitární hnutí Amnesty International zaměřující se na celosvětové porušování lidských práv přestalo v roce 2009 vydávat své každoroční odhady popravených osob v Číně s obviněním, že Čína manipuluje se svými statistikami. Ve své výroční zprávě z roku 2017 hnutí tvrdí, že jí shromážděné údaje jsou významně nižší než je realita kvůli značným omezení přístupu k informací.

Nadace Dui Hua, organizace z USA sledující počet poprav v Číně, odhaduje, že v roce 2016 bylo v Číně popraveno 2000 lidí. Ačkoliv je to stále velký počet, v porovnání s rokem 2002 se číslo o dost snížilo – v tomto roce mělo být popraveno okolo 12 000 lidí. Podle nadace je tato změna dána opatřením z roku 2007, které dovolilo čínskému Nejvyššímu soudu, aby přezkoumal všechny rozsudky smrti. Schellenberg, který má deset dní na odvolání, může doufat, že Nejvyšší soud rozhodně v jeho prospěch.

Čína však už v minulosti odsoudila některé zahraniční občany k trestu smrti. V roce 2009 byl popraven za údajné pašování heroinu britský podnikatel, podle rodiny mentálně nemocný, přes osobní intervence britských diplomatů a tehdejšího premiéra Gordona Browna. V roce 2017 byl popraven za údajné pašování drog kolumbijský občan.

Čína je jedna z mála zemí na světě, spolu s Iránem, Saúdskou Arábií a Singapurem, kde jsou zločiny spjaté s drogami trestány smrtí. Celkově existuje 46 provinění, za které lze tret smrti dostat, uvádí anglicky psaný digitální zpravodajský server zaměřený na Čínu Inkstone, patřící pod hongkongský mediální konglomerát South China Morning Post.  

Inkstone uvádí, že čínská vláda se udělováním trestů smrti pokouší čínské veřejnosti sdělil, že účinně potírá zločin. Podle agentury Reuters Li Xiao, soudce z čínského Nejvyššího soudu, měl hájit trest smrti s tím, že veřejnost by byla pohoršena a rozčilena, pokud by zjistila, že dochází k příliš málo popravám.

V samotné Číně sice stále je veřejnost spíše pro trest smrti, nicméně i zde se objevují jisté kritické náhledy ohledně toho, zda-li bývá popraven ten správný člověk. Např. v roce 2015 se ukázalo, že údajný pachatel znásilnění popravený v roce 1995 byl nevinný a pravý viník se přiznal až o deset let později.  

Samotné popravy jsou většinou zastřelením či prostřednictvím smrtící injekce. Jakmile vrchní soud schválí popravu, provede se do sedmi dnů.

Kanada, která zrušila trest smrti v roce 1963, rozhodnutí čínského soudu velmi tvrdě odsoudila. „Jako vláda jsme velmi znepokojeni, stejně jako by měli být všichni naši zahraniční přátelé a spojenci, že se Čína rozhodla začít svévolně udělovat trest smrti... jako v tomto případě," řekl podle agentury Reuters kanadský premiér Justin Trudeau.

Čínské varování?

Mezi Kanadou a Čínou jsou nyní velice napjaté vztahy kvůli kauze výrobce chytrých telefonů Huawei. Kanada v prosinci zadržela na žádost USA jeho finanční ředitelku Meng Wan-čou. USa ji obviňují z obcházení amerických sankcí vůči Íránu a podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Číňanka to popírá.

Čína obviňuje Kanadu, že nerespektuje její suverenitu a že je loutkou USA v konkurenční obchodní válce mezi USA a Čínou. Podle Číny se USA snaží všemožnými obviněními poškodit vlajkovou loď čínského technologického průmyslu.

Huawei je ve stále více státech obviňován z toho, že slouží jako špionážní přístroj pro čínskou rozvědku. Polská civilní kontrarozvědka (ABW) zadržela jednoho Poláka a jednoho Číňana kvůli podezření ze špionáže pro čínské tajné služby. Výhrady vůči Huawei projevily i úřady v Británii, Belgii a Norsku.

Před používáním Huawei jako bezpečnostního ohrožení varovaly Český úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Bezpečnostní a informační služba (BIS). Prezident Miloš Zeman tyto zprávy zkritizoval s tím, že mohou ohrozit české podniky působící v Číně, především Škodu Auto či finanční skupinu PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Zástupci splátkové společnosti Home Credit, patřící pod PPF, uvedli, že se obávají odvety Číny.   

Změnu trestu pro Schellenberga lze interpretovat jako varování Číny Kanadě i jiným státům, že pokud budou pokračovat v kritice vůči Huawei, bude to mít důsledky pro jejich občany. Podle The Washington Post nebývale velký počet zahraničních novinářů u soudu s Schellenbergem v obyčejně velmi tajnůstkářské Číně naznačuje, že Čína chtěla, aby případ byl celosvětově sledován.