Muslimové na ostrově Mindanao hlasují o autonomii. Skončí vleklý konflikt?

O několik dní později, 6. února, budou voliči v provinciích Lanao del Norte a Cotabato, kde rovněž žije početná muslimská menšina, rozhodovat o tom, zda se k nově vzniklému regionu Bangsamoro připojí.

Komplikované jednání mezi Manilou a nejdůležitější povstaleckou skupinou Fronta islámského osvobození Morů (MILF) vyvrcholilo v roce 2014 podpisem mírové smlouvy. Později však dohoda uvízla ve filipínském parlamentu, kde se schvalování zablokovalo až do loňského roku. Jedním z důvodů zpoždění byla eskalace násilí, jejíž součástí byly pumové atentáty, únosy či bitva o město Marawi v roce 2017, kde filipínská armáda pět měsíců bojovala s povstalci údajně spjatými s teroristickou skupinou Islámský stát (IS).

Polling stations open for the #BangsamoroVote #Mindanao #Maguindanao pic.twitter.com/e9MiyV9oo3

Vůdce rebelů MILF Murad Ebrahim opakovaně řekl, že vytvoření životaschopného muslimského autonomního regionu je nejlepším prostředkem proti několika menším radikálním skupinám, které působí na Mindanau a jsou napojené na IS.

Ostrov je domovem velké části více než pětimilionové muslimské menšiny na Filipínách, které jsou převážně katolické. "Obecně lze říci, že tyto odštěpenecké skupiny jsou výsledkem frustrace z mírového procesu," řekl Murad poté, co prezident Rodrigo Duterte loni v červenci podepsal zákon o vytvoření autonomního regionu, jenž ponese název Bangsamoro.

Podpisem mírové dohody se povstalci vzdali svého cíle vytvořit nezávislý stát. Výměnou za to získají autonomii, ačkoliv původně byl ve hře také vznik federální jednotky s vyššími pravomocemi. Součástí dohody je odzbrojení 30.000 až 40.000 bojovníků MILF.

Staletí španělské a americké koloniální nadvlády a posléze přílivu osadníků z křesťanské části Filipín postupně učinila z muslimů na Mindanau menšinu. Rozpoutal se konflikt o půdu, přírodní zdroje a podíl na politické moci. Odpor povstalců byl filipínskou armádou mnohokrát brutálně potlačen, což však vyvolávalo ještě větší odpor muslimského obyvatelstva. Špatná bezpečnostní situace mimo jiné vedla k únosům kvůli výkupnému, které prováděla teroristická skupina Abu Sayyafa, jež se mírových rozhovorů neúčastní. Téměř půl století trvající konflikt si vyžádal asi 150.000 mrtvých a region jinak bohatý na nerostné suroviny uvrhl do dlouhodobé bídy.