Filipínští muslimové si odhlasovali autonomii, proti křesťanům válčí už desítky let

Šestého února bude referendum v provinciích Lanao del Norte a Cotabato, kde rovněž žije početná muslimská menšina; voliči budou rozhodovat, zda se k nově vzniklému regionu Bangsamoro připojí.

Muslimové se v oblasti chopili zbraní v 70. letech minulého století s požadavkem autonomie nebo nezávislosti převážně muslimského jihu země, která je jinak převážně katolická.

Komplikované jednání mezi Manilou a nejdůležitější povstaleckou skupinou Fronta islámského osvobození Morů (MILF) vyvrcholilo v roce 2014 podpisem mírové smlouvy. Později však dohoda uvízla ve filipínském parlamentu, kde se schvalování zablokovalo až do loňského roku.

Vůdce rebelů MILF Murad Ebrahim opakovaně řekl, že vytvoření životaschopného muslimského autonomního regionu je nejlepším prostředkem proti několika menším radikálním skupinám, které působí na Mindanau a jsou napojené na IS. Ostrov je domovem velké části více než pětimilionové muslimské menšiny na Filipínách.

"Obecně lze říci, že tyto odštěpenecké skupiny jsou výsledkem frustrace z mírového procesu," řekl Ebrahim poté, co prezident Rodrigo Duterte loni v červenci podepsal zákon o vytvoření autonomního regionu, jenž ponese název Bangsamoro.

Podpisem mírové dohody se povstalci vzdali svého cíle vytvořit nezávislý stát. Výměnou za to získají autonomii, ačkoliv původně byl ve hře také vznik federální jednotky s vyššími pravomocemi. Součástí dohody je odzbrojení 30.000 až 40.000 bojovníků MILF.

Staletí španělské a americké koloniální nadvlády a posléze přílivu osadníků z křesťanské části Filipín postupně učinila z muslimů na Mindanau menšinu. Rozpoutal se konflikt o půdu, přírodní zdroje a podíl na politické moci. Odpor povstalců byl filipínskou armádou mnohokrát brutálně potlačen, což však vyvolávalo ještě větší odpor muslimského obyvatelstva.

Špatná bezpečnostní situace mimo jiné vedla k únosům kvůli výkupnému, které prováděla teroristická skupina Abu Sayyafa, jež se mírových rozhovorů neúčastní.