Jak by dopadla americko-čínská válka o Tchaj-wan? Profesor má jasno

Rozhodné vítězství není pravděpodobné

Dibb tvrdí, že v případě nevyprovokovaného čínského úderu na Tchaj-wan by Spojené státy, a s nimi Austrálie, měly vyhlásit Číně válku, poukazuje profesor. Souhlasí, že neochota pomoci Tchaj-wanu by vážně poškodila pozici USA v Asii, což platí i o vztazích mezi Canberrou a Washingtonem, pokud by Austrálie Spojené státy vojensky nepodpořila.

White si ovšem nemyslí, že toto je důvod, aby USA a Austrálií případnou válku o Tchaj-wan s Čínou skutečně vedly. Poukazuje, že není vůbec zřejmé, kdo by v takovém konfliktu zvítězil, jelikož podobné střety jsou mnohdy nevyzpytatelné a jednoduché, rozhodné vítězství Spojených států nad Čínou není pravděpodobné.

"Americká vojenská síla je obrovská, ale čínská vojenská síla, především její schopnost bránit svůj vzdušný  a námořní prostor před americkými jednotkami, rapidně vzrostla a nyní je impozantní," píše odborník. Dodává, že Číně dává velkou výhodu také její poloha a odhodlání, protože Tchaj-wan leží blíže Číně a pro Čínu více znamená.

Naděje, že by americké jaderné zbraně zvrátily poměr sil zpět ve prospěch USA, vzaly podle experta za své, protože Čína dokáže odpovědět a riziko atomové přestřelky, jejímž cílem se stanou i americká města, musejí američtí politici minimálně zvážit, než se rozhodnou jít do války.    

Tyto skutečnosti by měly Washington s Canberrou vzít v potaz, pokud budou rozhodovat o případné válce, apeluje White. Podotýká, že rozhodnutí o válce s Čínou by nebylo vůbec jednoduché, jak naznačuje Dibb, protože by nešlo jen o volbu mezi zachování amerického řádu v Asii a jeho rozpadem.  

"Dlouhá, nákladná a nerozhodná americko-čínská válka by i tak zničila regionální řád, protože americké vůdčí postavení v Asii by válku s Čínou nepřežilo," deklaruje odborník. Naopak si myslí, že by bedlo k americkému odchodu z Asie, podobně jako dlouhé, nákladné a nerozhodné války vedou k odchodu Spojených států z Blízkého východu.

V takovém případě by skončilo i americko-australské spojenectví, a tak by Washington čelil ve skutečnosti volbě mezi vyklizením pozic v Asii bez boje, či po válce s Čínou, obává se profesor. Domnívá se, že s ohledem na riziko, které přináší válka s jadernou mocností, je nasnadě předvídat, jak by se Washington rozhodl.

Čína není SSSR

Dibb argumentuje tím, že Spojené státy byly v dobách studené války ochotné vést jadernou válku, aby bránily Západní Německo před Sovětským svazem, poukazuje White. To by podle něj platilo ve chvíli, pokud by současné čínské ambice představovaly stejně velkou hrozby pro USA jako ty sovětské před rokem 1989, kdy strach z expanze moci Moskvy ohrožoval existenci Spojených států, což vedlo americké politiky k ochotě přistoupit na riziko jaderné války při zadržování SSSR.  

"Nemyslím si, že Čína dnes představuje stejnou hrozbu, a proto si nemyslím, že Amerika by měla bojovat s Čínou o Tchaj-wan," píše expert. Pokládá otázku, že si toto myslí i američtí politici, protože od odpovědi se odvíjí celková pozice USA v Asii tváří v tvář čínským ambicím.

Zatím se profesorovi zdá, že politická reprezentace ve Washingtonu tento názor nezastává, jelikož veškerým tvrdým slovům amerického viceprezidenta Mikea Pence i dalších amerických představitelů z posledních měsíců navzdory se žádný americký politik zatím nepokusil přesvědčit veřejnost, že je třeba přistoupit na ochotu vést jadernou válku s Čínou.  

Revize americké jaderné doktríny z roku 2018 dokonce ani nepřipouští hrozbu ze strany čínských atomových zbraní, a nebylo by moudré předpokládat, že by Američané riskovali jadernou válku s Čínou, dokud nedají najevo, že jsou na tento risk připraveni, deklaruje White. Dodává, že pokud se v tomto mýlí a USA by se rozhodly pro válku, pro Austrálii by bylo lepší držet se zpět, jelikož Irák poskytl jasné poučení, že nemá smysl podporovat spojence ve válce, kterou nelze vyhrát, a v případě Číny by bylo v sázce mnohem více.

Odborník také podotýká, že není zdaleka tak zřejmé, zda se australské závazky vyplývající se smlouvy ANZUS vztahují na Tchaj-wan, jak si Washington myslí a v důsledku čehož očekává případnou australskou podporu. Jde o zásadní otázku pro australské politiky a White souhlasí s Dibbem, že neochota podpořit takovou válku by vedla ke konci americko-australského spojenectví.

To, zda má Austrálie povinnost jít do války o Tchaj-wan, není z textu smlouvy ANZUS evidentní, poukazuje profesor. Odkazuje v té souvislosti na názor právního experta J. G. Starkea, podle kterého pojem "pacifická oblast" zmíněný v článku IV Tchaj-wan nezahrnuje, a to právě na základě pozice australské vlády při podpisu smlouvy.