Vztahy USA s KLDR skřípou od roku 1945, zlomem byla návštěva Albrightové

Další krizi vyvolal útok čtyř severokorejských plavidel podporovaných dvěma stíhacími letouny na americkou výzvědnou loď Pueblo (AGER - 2) v lednu 1968. Severokorejci zajali celou její posádku. Zatímco Američané tvrdili, že jejich loď se plavila v mezinárodních vodách, podle druhé strany narušila výsostné vody KLDR. Krize se protáhla na rok a 82 amerických námořníků (jeden při útoku zemřel) se domů vrátilo až po 11 měsících zajetí. Loď se stala jedinou válečnou lodí USA v cizích rukách. V roce 1969 také Pchjongjang sestřelil dva americké špionážní letouny EC-121 a jeden vrtulník.

USA vyhlásily v lednu 1988 sankce proti KLDR v souvislosti s katastrofou jihokorejského letadla, na jehož palubě vybuchla v listopadu 1987 severokorejská bomba, a zařadily Severní Koreu mezi "teroristické státy".

První významné návštěvy

Do Pchjongjangu přijel v červnu 1994 na třídenní soukromou návštěvu americký exprezident Jimmy Carter, který se setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. V říjnu 1994, tři měsíce po smrti Kim Ir-sena, Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA, a to výměnou za dodávku jaderných reaktorů k civilním účelům.

V říjnu 2000 navštívila KLDR americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jednalo se o prvního takto vysokého představitele USA, který oficiálně navštívil KLDR. Jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem.

Osa zla a další krize

Americký prezident George Bush v lednu 2002 řekl, že KLDR tvoří spolu s Íránem a Irákem "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 také USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994.

V srpnu 2004 KLDR prohlásila, že nevidí žádný důvod pro jednání s USA. V textu zveřejněném oficiální Korejskou ústřední tiskovou kanceláří (KCNA) byl Bush označen za politického hlupáka bez základní lidské morálky a tyrana, který zastiňuje Hitlera.

Severokorejské jaderné testy

V říjnu 2006 provedla KLDR první jaderný test, dosud jich provedla šest, čtyři z nich za vlády současného vůdce Kim Čong-una. Všechny testy byly vždy odsouzeny a potrestány rezolucemi a sankcemi Rady bezpečnosti OSN a Spojených států, sankce byly rozšiřovány. Jaderné zkoušky se konaly ve vesnici Pchunggje asi 100 kilometrů od hranic s Čínou. Severní Korea loni koncem května oznámila, že své jaderné testovací středisko zlikvidovala.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) loni v listopadu uvedla, že KLDR nadále vyvíjí činnost na svém hlavním jaderném zařízení v Jongbjonu. Cílem USA je dosáhnout úplné a ověřitelné denuklearizace KLDR, za níž nabízí bezpečnostní záruky a možnost rušení sankcí.

V říjnu 2008 USA vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. Severní Korea následně oznámila, že obnoví demontáž svých jaderných zařízení. V roce 2009 ale KLDR jednostranně odstoupila od šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu a uskutečnila další jadernou zkoušku.

Věznění Američanů

KLDR od roku 1996 uvěznila několik amerických občanů, nejčastěji za špionáž či protistátní činy. Pozornost vzbudil případ dvaadvacetiletého amerického studenta Otto Warmbiera, který zemřel ve Spojených státech krátce po propuštění ze severokorejského vězení.

Warmbier byl v KLDR odsouzen v lednu 2016 k 15 letům těžkých prací za krádež propagačního plakátu z hotelu a do vlasti se vrátil po 17 měsících ve špatném zdravotním stavu a kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. KLDR popřela americké obvinění, že by byl Warmbier mučen. Poslední tři věznění Američané se do vlasti vrátili v květnu 2018.

Severokorejské raketové testy

KLDR v roce 2017 odpálila tři mezikontinentální balistické rakety, z nichž některé přelétly území Japonska. KLDR též oznámila, že její rakety jsou schopné zasáhnout i území USA. V září 2017 Trump varoval, že pokud bude KLDR ohrožovat USA a jejich spojence, nebudou mít USA jinou možnost, než KLDR zničit. Kim Čong-un pohrozil USA nejtvrdšími protiopatřeními v historii a o Trumpovi řekl, že je choromyslný.

Trump Kim Čong-una v minulosti označil za "malého a tlustého" či za "rakeťáka". Severokorejská státní média v listopadu 2018 oznámila, že armáda pod dohledem Kima úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň.

Historický summit

V únoru 2018 vyhlásily USA nové sankce proti KLDR. Počátkem března se však USA s KLDR dohodly na historickém summitu. Prezident Trump se sešel 12. června s Kimem v Singapuru, přestože plánovaný summit americký prezident nejprve koncem května zrušil a za důvod svého rozhodnutí označil Kimovy projevy s nepřátelskými výpady proti USA.

Později však singapurskou schůzku, za jejíž konání tvrdě lobboval jihokorejský prezident Mun Če-in, potvrdil. Vůdci USA a KLDR se společně zavázali k úsilí o denuklearizaci a mír na Korejském poloostrově a k vybudování nových vztahů mezi USA a KLDR. Ujednání ale neobsahovalo příliš konkrétní závazky a rozhovory od té doby nepokročily.

Letos počátkem února Trump oznámil, že se s Kimem sejde ke druhému summitu 27. a 28. února ve Vietnamu.