Vztahy USA a KLDR jsou napjaté od konce druhé světové války. Korejský poloostrov se v srpnu 1945 rozdělil demarkační linií mezi sovětskými a americkými vojsky na 38. rovnoběžce na komunistickou Severní Koreu a Spojenými státy podporovanou Jižní Koreu. V červnu 1950 začala severokorejskou invazí korejská válka; obranu Jižní Koreje vedly USA. Válka skončila v červenci 1953 dohodou o příměří. Obnovena byla hranice na 38. rovnoběžce, kde vzniklo demilitarizované pásmo. Mírová dohoda ale nikdy nebyla uzavřena.
Další krizi vyvolal útok čtyř severokorejských plavidel podporovaných dvěma stíhacími letouny na americkou výzvědnou loď Pueblo (AGER - 2) v lednu 1968. Severokorejci zajali celou její posádku. Zatímco Američané tvrdili, že jejich loď se plavila v mezinárodních vodách, podle druhé strany narušila výsostné vody KLDR. Krize se protáhla na rok a 82 amerických námořníků (jeden při útoku zemřel) se domů vrátilo až po 11 měsících zajetí. Loď se stala jedinou válečnou lodí USA v cizích rukách. V roce 1969 také Pchjongjang sestřelil dva americké špionážní letouny EC-121 a jeden vrtulník.
USA vyhlásily v lednu 1988 sankce proti KLDR v souvislosti s katastrofou jihokorejského letadla, na jehož palubě vybuchla v listopadu 1987 severokorejská bomba, a zařadily Severní Koreu mezi "teroristické státy".
První významné návštěvy
Do Pchjongjangu přijel v červnu 1994 na třídenní soukromou návštěvu americký exprezident Jimmy Carter, který se setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. V říjnu 1994, tři měsíce po smrti Kim Ir-sena, Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA, a to výměnou za dodávku jaderných reaktorů k civilním účelům.
V říjnu 2000 navštívila KLDR americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jednalo se o prvního takto vysokého představitele USA, který oficiálně navštívil KLDR. Jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem.
Osa zla a další krize
Americký prezident George Bush v lednu 2002 řekl, že KLDR tvoří spolu s Íránem a Irákem "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 také USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994.
V srpnu 2004 KLDR prohlásila, že nevidí žádný důvod pro jednání s USA. V textu zveřejněném oficiální Korejskou ústřední tiskovou kanceláří (KCNA) byl Bush označen za politického hlupáka bez základní lidské morálky a tyrana, který zastiňuje Hitlera.
Severokorejské jaderné testy
V říjnu 2006 provedla KLDR první jaderný test, dosud jich provedla šest, čtyři z nich za vlády současného vůdce Kim Čong-una. Všechny testy byly vždy odsouzeny a potrestány rezolucemi a sankcemi Rady bezpečnosti OSN a Spojených států, sankce byly rozšiřovány. Jaderné zkoušky se konaly ve vesnici Pchunggje asi 100 kilometrů od hranic s Čínou. Severní Korea loni koncem května oznámila, že své jaderné testovací středisko zlikvidovala.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) loni v listopadu uvedla, že KLDR nadále vyvíjí činnost na svém hlavním jaderném zařízení v Jongbjonu. Cílem USA je dosáhnout úplné a ověřitelné denuklearizace KLDR, za níž nabízí bezpečnostní záruky a možnost rušení sankcí.
V říjnu 2008 USA vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. Severní Korea následně oznámila, že obnoví demontáž svých jaderných zařízení. V roce 2009 ale KLDR jednostranně odstoupila od šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu a uskutečnila další jadernou zkoušku.
Věznění Američanů
KLDR od roku 1996 uvěznila několik amerických občanů, nejčastěji za špionáž či protistátní činy. Pozornost vzbudil případ dvaadvacetiletého amerického studenta Otto Warmbiera, který zemřel ve Spojených státech krátce po propuštění ze severokorejského vězení.
Warmbier byl v KLDR odsouzen v lednu 2016 k 15 letům těžkých prací za krádež propagačního plakátu z hotelu a do vlasti se vrátil po 17 měsících ve špatném zdravotním stavu a kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. KLDR popřela americké obvinění, že by byl Warmbier mučen. Poslední tři věznění Američané se do vlasti vrátili v květnu 2018.
Severokorejské raketové testy
KLDR v roce 2017 odpálila tři mezikontinentální balistické rakety, z nichž některé přelétly území Japonska. KLDR též oznámila, že její rakety jsou schopné zasáhnout i území USA. V září 2017 Trump varoval, že pokud bude KLDR ohrožovat USA a jejich spojence, nebudou mít USA jinou možnost, než KLDR zničit. Kim Čong-un pohrozil USA nejtvrdšími protiopatřeními v historii a o Trumpovi řekl, že je choromyslný.
Trump Kim Čong-una v minulosti označil za "malého a tlustého" či za "rakeťáka". Severokorejská státní média v listopadu 2018 oznámila, že armáda pod dohledem Kima úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň.
Historický summit
V únoru 2018 vyhlásily USA nové sankce proti KLDR. Počátkem března se však USA s KLDR dohodly na historickém summitu. Prezident Trump se sešel 12. června s Kimem v Singapuru, přestože plánovaný summit americký prezident nejprve koncem května zrušil a za důvod svého rozhodnutí označil Kimovy projevy s nepřátelskými výpady proti USA.
Později však singapurskou schůzku, za jejíž konání tvrdě lobboval jihokorejský prezident Mun Če-in, potvrdil. Vůdci USA a KLDR se společně zavázali k úsilí o denuklearizaci a mír na Korejském poloostrově a k vybudování nových vztahů mezi USA a KLDR. Ujednání ale neobsahovalo příliš konkrétní závazky a rozhovory od té doby nepokročily.
Letos počátkem února Trump oznámil, že se s Kimem sejde ke druhému summitu 27. a 28. února ve Vietnamu.
20. prosince 2024 10:17
Malajsie obnovila pátrání po troskách zmizelého letu Malaysia Airlines MH370
Související
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
Severní Korea (KLDR) , USA (Spojené státy americké) , Madeleine Albrightová , Kim Čong-un , Donald Trump , Severokorejské zbraně
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek