Vztahy USA s KLDR skřípou od roku 1945, zlomem byla návštěva Albrightové

Vztahy USA a KLDR jsou napjaté od konce druhé světové války. Korejský poloostrov se v srpnu 1945 rozdělil demarkační linií mezi sovětskými a americkými vojsky na 38. rovnoběžce na komunistickou Severní Koreu a Spojenými státy podporovanou Jižní Koreu. V červnu 1950 začala severokorejskou invazí korejská válka; obranu Jižní Koreje vedly USA. Válka skončila v červenci 1953 dohodou o příměří. Obnovena byla hranice na 38. rovnoběžce, kde vzniklo demilitarizované pásmo. Mírová dohoda ale nikdy nebyla uzavřena.

Další krizi vyvolal útok čtyř severokorejských plavidel podporovaných dvěma stíhacími letouny na americkou výzvědnou loď Pueblo (AGER - 2) v lednu 1968. Severokorejci zajali celou její posádku. Zatímco Američané tvrdili, že jejich loď se plavila v mezinárodních vodách, podle druhé strany narušila výsostné vody KLDR. Krize se protáhla na rok a 82 amerických námořníků (jeden při útoku zemřel) se domů vrátilo až po 11 měsících zajetí. Loď se stala jedinou válečnou lodí USA v cizích rukách. V roce 1969 také Pchjongjang sestřelil dva americké špionážní letouny EC-121 a jeden vrtulník.

USA vyhlásily v lednu 1988 sankce proti KLDR v souvislosti s katastrofou jihokorejského letadla, na jehož palubě vybuchla v listopadu 1987 severokorejská bomba, a zařadily Severní Koreu mezi "teroristické státy".

První významné návštěvy

Do Pchjongjangu přijel v červnu 1994 na třídenní soukromou návštěvu americký exprezident Jimmy Carter, který se setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. V říjnu 1994, tři měsíce po smrti Kim Ir-sena, Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA, a to výměnou za dodávku jaderných reaktorů k civilním účelům.

V říjnu 2000 navštívila KLDR americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jednalo se o prvního takto vysokého představitele USA, který oficiálně navštívil KLDR. Jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem.

Osa zla a další krize

Americký prezident George Bush v lednu 2002 řekl, že KLDR tvoří spolu s Íránem a Irákem "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 také USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994.

V srpnu 2004 KLDR prohlásila, že nevidí žádný důvod pro jednání s USA. V textu zveřejněném oficiální Korejskou ústřední tiskovou kanceláří (KCNA) byl Bush označen za politického hlupáka bez základní lidské morálky a tyrana, který zastiňuje Hitlera.

Severokorejské jaderné testy

V říjnu 2006 provedla KLDR první jaderný test, dosud jich provedla šest, čtyři z nich za vlády současného vůdce Kim Čong-una. Všechny testy byly vždy odsouzeny a potrestány rezolucemi a sankcemi Rady bezpečnosti OSN a Spojených států, sankce byly rozšiřovány. Jaderné zkoušky se konaly ve vesnici Pchunggje asi 100 kilometrů od hranic s Čínou. Severní Korea loni koncem května oznámila, že své jaderné testovací středisko zlikvidovala.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) loni v listopadu uvedla, že KLDR nadále vyvíjí činnost na svém hlavním jaderném zařízení v Jongbjonu. Cílem USA je dosáhnout úplné a ověřitelné denuklearizace KLDR, za níž nabízí bezpečnostní záruky a možnost rušení sankcí.

V říjnu 2008 USA vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. Severní Korea následně oznámila, že obnoví demontáž svých jaderných zařízení. V roce 2009 ale KLDR jednostranně odstoupila od šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu a uskutečnila další jadernou zkoušku.

Věznění Američanů

KLDR od roku 1996 uvěznila několik amerických občanů, nejčastěji za špionáž či protistátní činy. Pozornost vzbudil případ dvaadvacetiletého amerického studenta Otto Warmbiera, který zemřel ve Spojených státech krátce po propuštění ze severokorejského vězení.

Warmbier byl v KLDR odsouzen v lednu 2016 k 15 letům těžkých prací za krádež propagačního plakátu z hotelu a do vlasti se vrátil po 17 měsících ve špatném zdravotním stavu a kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. KLDR popřela americké obvinění, že by byl Warmbier mučen. Poslední tři věznění Američané se do vlasti vrátili v květnu 2018.

Severokorejské raketové testy

KLDR v roce 2017 odpálila tři mezikontinentální balistické rakety, z nichž některé přelétly území Japonska. KLDR též oznámila, že její rakety jsou schopné zasáhnout i území USA. V září 2017 Trump varoval, že pokud bude KLDR ohrožovat USA a jejich spojence, nebudou mít USA jinou možnost, než KLDR zničit. Kim Čong-un pohrozil USA nejtvrdšími protiopatřeními v historii a o Trumpovi řekl, že je choromyslný.

Trump Kim Čong-una v minulosti označil za "malého a tlustého" či za "rakeťáka". Severokorejská státní média v listopadu 2018 oznámila, že armáda pod dohledem Kima úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň.

Historický summit

V únoru 2018 vyhlásily USA nové sankce proti KLDR. Počátkem března se však USA s KLDR dohodly na historickém summitu. Prezident Trump se sešel 12. června s Kimem v Singapuru, přestože plánovaný summit americký prezident nejprve koncem května zrušil a za důvod svého rozhodnutí označil Kimovy projevy s nepřátelskými výpady proti USA.

Později však singapurskou schůzku, za jejíž konání tvrdě lobboval jihokorejský prezident Mun Če-in, potvrdil. Vůdci USA a KLDR se společně zavázali k úsilí o denuklearizaci a mír na Korejském poloostrově a k vybudování nových vztahů mezi USA a KLDR. Ujednání ale neobsahovalo příliš konkrétní závazky a rozhovory od té doby nepokročily.

Letos počátkem února Trump oznámil, že se s Kimem sejde ke druhému summitu 27. a 28. února ve Vietnamu.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) Madeleine Albrightová Kim Čong-un Donald Trump Severokorejské zbraně

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 17 minutami

před 50 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy