Zbavte se atomovek. Trump bude s Kimem opět řešit denuklearizaci a konec "nekonečné války"

Severní Korea v průběhu uplynulého roku učinila některé vstřícné kroky, včetně zastavení testů jaderných zbraní a raket dlouhého doletu. Propustila americké vězně a vrátila část ostatků amerických vojáků, kteří padli na jejím území během korejské války v 50. letech minulého století. Pchjongjang rovněž v květnu za přítomnosti zahraničních novinářů provedl operaci, při níž podle svých slov zlikvidoval své hlavní jaderné testovací středisko Pchunggje.

Rumours are that the summit in Hanoi between Donald Trump and Kim Jong-un will take place at the Government Guesthouse. The entrance is blocked but people can be seen cleaning and fixing the garden and the building.#TrumpKimVietnam #TrumpKimSummit pic.twitter.com/IfmeyoiE2V

V listopadu ale Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že Severní Korea nadále vyvíjí činnost ve svém hlavním jaderném zařízení v Jongbjonu. Zahraniční experti navíc na základě satelitních snímků opakovaně upozornili, že KLDR rozšiřuje svá raketová odpaliště a pokračuje ve výrobě balistických střel.

Očekávání od dvoudenního summitu v Hanoji jsou vyšší, než byla v loňském roce, kdy pouhé podání rukou amerického a severokorejského vůdce bylo považováno za historickou událost. Pokud má být hanojská schůzka považována za úspěšnou, měla by podle expertů stanovit časový rámec pro proces jaderného odzbrojení KLDR a uvést konkrétní opatření k dosažení tohoto cíle. Pro ověření severokorejských slibů týkajících se jaderného odzbrojení je důležité, aby KLDR znovu vpustila mezinárodní inspektory do svých nukleárních zařízení a předložila úplný seznam svých jaderných zařízení, na čemž minulé dohody ztroskotaly.

„Washington chce znát plný rozsah severokorejských programů pro vývoj zbraní hromadného ničení, požaduje přístup expertů do klíčových zbrojních zařízení KLDR a jejich monitorování a konečně odvezení a zničení zásob štěpného materiálu, zbraní, raket, odpalovacích zařízení a dalších zbraní hromadného ničení,“ prohlásil ve svém nedávném projevu americký zmocněnec pro KLDR Stephen Biegun.

Severní Korea chce na oplátku od Spojených států především postupné rušení hospodářských sankcí, které ochromují její ekonomiku. To ovšem Washington odmítá a trvá na tom, že KLDR se musí nejprve „zcela, ověřitelně a nezvratně“ zbavit svých atomových zbraní, a teprve poté mohou být sankce odvolány.

Podle analytiků je pravděpodobnější, že by Trump mohl Severní Koreji vyjít vstříc v jejím druhém zásadním požadavku, kterým je podpis mírové dohody nahrazující smlouvu o příměří, jíž skončila korejská válka z let 1950-1953. Pchjongjang v minulosti opakovaně žádal uzavření mírové dohody se Spojenými státy, protože právě ony jsou přímým signatářem smlouvy o příměří. Tu podepsali 27. července 1953 v Pchanmundžomu generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády.

Washington se doposud zdráhal oficiální konec války vyhlásit, i proto, že by podpis mírové dohody pomohl KLDR vystupňovat svou kampaň za stažení 28.500 amerických vojáků z Jižní Koreje. Nynější šéf Bílého domu ale dal najevo, že nechce podporovat přítomnost amerických vojáků v Jižní Koreji déle, než to bude nutné, protože je to pro Spojené státy zbytečně nákladné.

Již těsně po červnovém summitu americký prezident oznámil jako gesto dobré vůle pozastavení pravidelných americko-jihokorejských vojenských manévrů, které byly každoročně terčem ostré kritiky KLDR, jež je označovala za nácvik invaze.

Vyhlášení konce korejského konfliktu by bylo rovněž v souladu s Trumpovou snahou ukončit „nekonečné války“ a znamenalo by přelomovou událost, která by přinesla americkému prezidentovi žádanou pozornost. Někteří komentátoři před summitem upozornili, že Trump si dělá naděje na zisk Nobelovy ceny za mír a mohl by tomu své kroky v Hanoji podřídit.