Pokud nezměníte válečnou strategii, vystavíme naší vlajku ve vašem hlavním městě, varuje Indii pákistánský vůdce opozice. Kvůli čemu by mohla vypuknout válka mezi Indií a Pákistánem?

Příčinou obnovených tenzí byl nedávný sebevražedný útok v indické části sporné oblasti Kašmír, který měl za následek 40 mrtvých. K útoku se přihlásila teroristická skupina Džaíš Muhammad, která působí v Pákistánu a které se např. připisuje útok na indický parlament v roce 2001, který málem přivedl Pákistán a Indii na pokraj války. Indie obviňuje Pákistán, že proti skupině dostatečně tvrdě nevystupuje.

Indie v uskutečnila současný útok v pákistánské části Kašmíru, kde se měli skrývat teroristé kvůli údajnému echu, že se chystají na další akci – a samozřejmě v odvetu na předchozí sebevražednou misi. Nejmenovaný indický vládní zdroj sdělil agentuře Reuters, že nálet si vyžádal životy tří set extremistů. Podle indické diplomacie bylo jeho terčem výcviková základna Balakot v odlehlém údolí pákistánské provincie Chajbar Pachtunchvá.

Pákistán uvedl, že úder si nevyžádal žádné oběti a nezpůsobil ani závažnější materiální škody. K indickým letadlům dle pákistánské armády ihned vzlétly pákistánské stíhačky a vyprovodily je k indickým hranicím.

Vůdce pákistánské opozice, Šahbáz Šaríf  z Pákistánské muslimské ligy, varoval indické vedení, aby „znovupromyslelo svoji válečnou strategii“ a „ přišlo k rozumu“ a nezatáhlo Indii a Pákistán do války. Jinak Indii hrozí, že Pákistán postaví svoji vlajku v Novém Díllí, citují jej pákistánská média.

List New York Times reportuje, že obě strany už připravily své vojáky na hranice pro případ vypuknutí konfliktu. Tato možnost je podle analytiků naštěstí poměrně malá, skutečností však je, že Indie a Pákistán jsou nyní ve velkém napětí, zčásti i kvůli tomu, že se blíží indické parlamentní volby a současný indický premiér Naréndra Módí, který prosazuje velmi nacionalistickou agendu, nechce vypadat před indickou veřejností slabě.

Kašmír a války o vodu

Hlavním zdrojem sporů mezi Indií a Pákistánem zůstává sporná provincie Kašmír, o kterou spolu v letech 1947-1948 vedly válku. V roce 1965 se rozhořela druhá válka o Kašmír. Ten je nyní rozdělen na indickou a pákistánskou část, přičemž obě země si ale nárokují právo na celou oblast.

Kašmír je pro obě země důležitý především proto, že je střediskem klíčových vodních zdrojů. Obě země se dohody The Indus Water Treaty z roku 1960 dělí o vodu ze tří „západních řek, které protékají indickým územím dále do Pákistánu. Podle dohody patří tyto řeky sice Pákistánu, Indie je ale může volně  používat k vlastní spotřebě. Další tři „východní“ řeky patří Indii, tečou ale i do Pákistánu.

Právě využívání hrozeb „utužení kohoutku“ vytváří mezi oběma zeměmi značné napětí. Indie v reakci na sebevražedný teroristický útok hrozila, že zastaví podíl vody, který teče do Pákistánu.

Pro Pákistán by to byl značný úder. Jak upozorňuje specialista na Jižní Asii z Harvardské univerzity, profesor Sunil Amrith, v rozhovoru pro magazín Foreign Policy , Pákistán patří mezi země, které nejvíce využívají vody a jsou i nejvíce ohroženy jejím nedostatkem. Podle některých odhadů by do roku 2025 měl Pákistán ztratit asi 31 miliónů hektarů vody. Země využívá každoročně asi 104 miliónů akrů vody pro zemědělské zavlažování. Nedostatek vody by tedy měl významný dopad na život statisíců zemědělců.

Podle odborníků jsou však indické hrozby zamezení vody mířeny nikoliv na Pákistán jako na indické publikům a nelze je tedy třeba brát tak vážně. Nicméně, obě země se budou muset  vypořádat s výzvami, které přináší globální oteplování a postupující vysychání vodních zdrojů. Ačkoliv se nedá čekat, že by nyní vypukla mezi oběma zeměmi válka, v budoucnu, jak na Kašmír navázané vodní zdroje budou vzácnější, by tato možnost mohla padnout na stůl. Třetí válka o Kašmír by tentokrát mohla být tou konečnou, protože obě země mají k dispozici nukleární zbraně.