Kam dát radioaktivní zeminu z Fukušimy? Japonská vláda je bezradná a lidé naštvaní

Zdá se, že ani ledový vítr vanoucí od pobřeží nebrání mužům v ochranných maskách, přilbách a rukavicích, aby pokračovali v největší světové úklidové akci po jaderné havárii. Stranou veřejnosti odvážejí dalších 1000 černých pytlů naplněných radioaktivní půdou a vykládají je na gigantická síta. Krytý dopravní pás veze půdu na okraj obrovské jámy, kde je udusána a připravena na další převoz, po němž by měla zůstat netknutá dalších téměř 30 let, píše britský deník The Guardian v článku k osmému výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.

V letech po katastrofě odstranilo asi 70.000 dělníků vrchní vrstvu půdy, větve stromů, trávu a další kontaminovaný materiál z oblastí poblíž domů, škol a veřejných budov při historicky nejdražším programu za 2,9 bilionů jenů (630 miliard korun). Chtějí tak snížit radiaci na úroveň umožňující desítkám tisíc evakuovaných obyvatel vrátit se domů.

Dekontaminační operace vyprodukovala miliony metrů krychlových radioaktivní půdy nacpané do pytlů, které teď pokrývají rozsáhlé území prefektury Fukušima.

Japonská vláda slíbila převézt zeminu do dočasného úložiště a pak, v roce 2045, na trvalé místo. Podle dohody s místními obyvateli má být stálé úložiště mimo vlastní prefekturu, neboť místní obyvatelé odmítali, aby se z okolí jejich bydlišť stala jaderná skládka. Vládní plán naložení s kontaminovanou půdou se ale rozpadá, jelikož se jí nepodařilo najít ani jednu lokalitu, kde by místní správa dovolila toxický odpad uskladnit.

Zatímco dělníci uvnitř pobořené jaderné elektrárny se všemožně snaží zabránit úniku více než jednoho milionu tun radioaktivní vody, venku pokračují práce na odstranění, zpracování a uskladnění půdy, jejíž objem do roku 2021 dosáhne objemu až 14 milionů metrů krychlových.

Akce má podle pracovníka ministerstva životního prostředí Džiróa Hiracuky trvat ještě dva roky: "Zákon nám ukládá najít konečné úložiště mimo Fukušimu, takže zde půdu nemůžeme nechávat donekonečna. Je pravda, že stále musíme hledat vhodné místo, ale bude hodně záležet na tom, kolik budeme potřebovat prostoru a jaká bude úroveň radioaktivity zeminy."

Odpor se zvedl také proti nápadu použít půdu s nižší radiací - méně než 8000 becquerelů na kilogram - do základů silnic, hrází a dalších infrastrukturních projektů ve Fukušimě.

Provizorní úložiště se rozprostírá mezi městy Okuma a Futaba na západ od elektrárny, kde je úroveň radiace stále příliš vysoká na to, aby se sem lidé mohli vrátit. Dosud bylo na toto místo svezeno 2,3 milionu metrů krychlových půdy, což je asi 15 procent z celkového objemu. Na operaci se podílí tisíce dělníků, včetně řidičů, kteří každý den podniknou 1600 jízd tam a zpět. Doposud uskutečnily nákladní vozy 355.000 převozů, přičemž práce stále není u konce.

"Jsem si vědom, že někteří lidé říkají, že by bylo lepší nechat to tady, ale lidé v Okumě a Futabě si už užili dost zlého a souhlasili, že tady zemina může být nechána pouze pod podmínkou, že bude následně odvezena pryč z Fukušimy," řekl Hiracuka.

Navzdory snahám o dekontaminaci se jen malá část nuceně evakuovaných obyvatel mohla vrátit domů. Minoru Ikeda, který se účastnil dekontaminační akce, uvedl, že si dělníci práci usnadňují. "Byly doby, kdy nám řekli, ať necháme kontaminovanou vrchní vrstvu půdy a prostě jen ať odstraníme listí, abychom stihli všechno podle plánu. Někdy jsme se na sebe podívali a jako bychom si řekli, co tu sakra děláme," poznamenal Ikeda.

Je skeptický vůči tvrzení vlády, že se podaří najít pro půdu trvalé úložiště. "Ani na minutu nevěřím, že budou schopni odvést všechnu tu půdu pryč z Fukušimy. Vláda musí přijít s plánem B," zdůraznil.

Související

Japonsko, ilustrační foto.

Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu

Asii zasáhlo ve čtvrtek další zemětřesení. Otřesy o síle šesti stupňů postihly Japonsko u pobřeží regionu Fukušima na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. O den dříve otřáslo silné zemětřesení ostrovem Tchaj-wan, kde zemřelo nejméně devět lidí. Přes 1000 osob utrpělo zranění. 

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Fukušima Japonsko jaderný materiál Ekologie

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy