Kam dát radioaktivní zeminu z Fukušimy? Japonská vláda je bezradná a lidé naštvaní

Zdá se, že ani ledový vítr vanoucí od pobřeží nebrání mužům v ochranných maskách, přilbách a rukavicích, aby pokračovali v největší světové úklidové akci po jaderné havárii. Stranou veřejnosti odvážejí dalších 1000 černých pytlů naplněných radioaktivní půdou a vykládají je na gigantická síta. Krytý dopravní pás veze půdu na okraj obrovské jámy, kde je udusána a připravena na další převoz, po němž by měla zůstat netknutá dalších téměř 30 let, píše britský deník The Guardian v článku k osmému výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.

V letech po katastrofě odstranilo asi 70.000 dělníků vrchní vrstvu půdy, větve stromů, trávu a další kontaminovaný materiál z oblastí poblíž domů, škol a veřejných budov při historicky nejdražším programu za 2,9 bilionů jenů (630 miliard korun). Chtějí tak snížit radiaci na úroveň umožňující desítkám tisíc evakuovaných obyvatel vrátit se domů.

Dekontaminační operace vyprodukovala miliony metrů krychlových radioaktivní půdy nacpané do pytlů, které teď pokrývají rozsáhlé území prefektury Fukušima.

Japonská vláda slíbila převézt zeminu do dočasného úložiště a pak, v roce 2045, na trvalé místo. Podle dohody s místními obyvateli má být stálé úložiště mimo vlastní prefekturu, neboť místní obyvatelé odmítali, aby se z okolí jejich bydlišť stala jaderná skládka. Vládní plán naložení s kontaminovanou půdou se ale rozpadá, jelikož se jí nepodařilo najít ani jednu lokalitu, kde by místní správa dovolila toxický odpad uskladnit.

Zatímco dělníci uvnitř pobořené jaderné elektrárny se všemožně snaží zabránit úniku více než jednoho milionu tun radioaktivní vody, venku pokračují práce na odstranění, zpracování a uskladnění půdy, jejíž objem do roku 2021 dosáhne objemu až 14 milionů metrů krychlových.

Akce má podle pracovníka ministerstva životního prostředí Džiróa Hiracuky trvat ještě dva roky: "Zákon nám ukládá najít konečné úložiště mimo Fukušimu, takže zde půdu nemůžeme nechávat donekonečna. Je pravda, že stále musíme hledat vhodné místo, ale bude hodně záležet na tom, kolik budeme potřebovat prostoru a jaká bude úroveň radioaktivity zeminy."

Odpor se zvedl také proti nápadu použít půdu s nižší radiací - méně než 8000 becquerelů na kilogram - do základů silnic, hrází a dalších infrastrukturních projektů ve Fukušimě.

Provizorní úložiště se rozprostírá mezi městy Okuma a Futaba na západ od elektrárny, kde je úroveň radiace stále příliš vysoká na to, aby se sem lidé mohli vrátit. Dosud bylo na toto místo svezeno 2,3 milionu metrů krychlových půdy, což je asi 15 procent z celkového objemu. Na operaci se podílí tisíce dělníků, včetně řidičů, kteří každý den podniknou 1600 jízd tam a zpět. Doposud uskutečnily nákladní vozy 355.000 převozů, přičemž práce stále není u konce.

"Jsem si vědom, že někteří lidé říkají, že by bylo lepší nechat to tady, ale lidé v Okumě a Futabě si už užili dost zlého a souhlasili, že tady zemina může být nechána pouze pod podmínkou, že bude následně odvezena pryč z Fukušimy," řekl Hiracuka.

Navzdory snahám o dekontaminaci se jen malá část nuceně evakuovaných obyvatel mohla vrátit domů. Minoru Ikeda, který se účastnil dekontaminační akce, uvedl, že si dělníci práci usnadňují. "Byly doby, kdy nám řekli, ať necháme kontaminovanou vrchní vrstvu půdy a prostě jen ať odstraníme listí, abychom stihli všechno podle plánu. Někdy jsme se na sebe podívali a jako bychom si řekli, co tu sakra děláme," poznamenal Ikeda.

Je skeptický vůči tvrzení vlády, že se podaří najít pro půdu trvalé úložiště. "Ani na minutu nevěřím, že budou schopni odvést všechnu tu půdu pryč z Fukušimy. Vláda musí přijít s plánem B," zdůraznil.

Související

Japonsko, ilustrační foto.

Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu

Asii zasáhlo ve čtvrtek další zemětřesení. Otřesy o síle šesti stupňů postihly Japonsko u pobřeží regionu Fukušima na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. O den dříve otřáslo silné zemětřesení ostrovem Tchaj-wan, kde zemřelo nejméně devět lidí. Přes 1000 osob utrpělo zranění. 

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Fukušima Japonsko jaderný materiál Ekologie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Alexandr Ovečkin

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje

Obyčejná zpráva o výsledku zápasu NHL mezi Washingtonem a Chicagem, že prvně jmenovaný tým vyhrál 5:3, by sama o sobě nevypadala příliš zajímavě, pokud by se při té příležitosti nezmínil počin ruského útočníka Alexandra Ovečkina. Ten totiž pomohl k výhře svého celku dvěma brankami, které nosí pořadová čísla 893 a 894. Tím se v noci z pátku na sobotu středoevropského času vyrovnal v historických tabulkách nejlepších kanonýrů soutěže Waynea Gretzkého. V neděli už Ovečkin Gretzkého překonal, když v duelu s New York Islanders snížil na 1:2. Zaznamenal tak svůj 895. gól v historii a po 31 letech má NHL nového nejlepšího kanonýra.

včera

Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

včera

Donald Trump

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

včera

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Friedrich Merz uzavřel koaliční dohodu. Německo má nového kancléře

Německo má nového kancléře. Friedrich Merz, vůdce konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), oznámil ve středu uzavření koaliční dohody s německou sociální demokracií (SPD), čímž učinil zásadní krok k vytvoření nové vlády. Koaliční smlouva byla podepsána neobvykle rychle – pouhých 45 dní po předčasných volbách, ve kterých Merzovo uskupení zvítězilo.

včera

včera

Ilustrační foto

Kradete nám průmysl, přinutím vás vrátit se, vzkazuje Trump. Trhy pod náporem cel kolabují

Od středeční půlnoci vstoupila v platnost nová vlna amerických cel na desítky zemí, přičemž nejvyšší sazby – až 104 % – míří přímo proti čínskému zboží. Spojené státy a Čína se tak znovu ocitly v napjaté přetlačované, která hrozí přerůst ve vážnou obchodní válku. Zvýšená cla se dotkla i vývozců z Evropské unie či Japonska, zatímco americký prezident Donald Trump dál slibuje výhodnější „šité na míru“ dohody pro blízké spojence.

včera

včera

včera

Je to smutné, Amerika chce vztahy pohřbívat. Nejsou ochotni slevit téměř z ničeho, řekl Zdechovský pro EZ

Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy