Zdá se, že ani ledový vítr vanoucí od pobřeží nebrání mužům v ochranných maskách, přilbách a rukavicích, aby pokračovali v největší světové úklidové akci po jaderné havárii. Stranou veřejnosti odvážejí dalších 1000 černých pytlů naplněných radioaktivní půdou a vykládají je na gigantická síta. Krytý dopravní pás veze půdu na okraj obrovské jámy, kde je udusána a připravena na další převoz, po němž by měla zůstat netknutá dalších téměř 30 let, píše britský deník The Guardian v článku k osmému výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.
V letech po katastrofě odstranilo asi 70.000 dělníků vrchní vrstvu půdy, větve stromů, trávu a další kontaminovaný materiál z oblastí poblíž domů, škol a veřejných budov při historicky nejdražším programu za 2,9 bilionů jenů (630 miliard korun). Chtějí tak snížit radiaci na úroveň umožňující desítkám tisíc evakuovaných obyvatel vrátit se domů.
Dekontaminační operace vyprodukovala miliony metrů krychlových radioaktivní půdy nacpané do pytlů, které teď pokrývají rozsáhlé území prefektury Fukušima.
Japonská vláda slíbila převézt zeminu do dočasného úložiště a pak, v roce 2045, na trvalé místo. Podle dohody s místními obyvateli má být stálé úložiště mimo vlastní prefekturu, neboť místní obyvatelé odmítali, aby se z okolí jejich bydlišť stala jaderná skládka. Vládní plán naložení s kontaminovanou půdou se ale rozpadá, jelikož se jí nepodařilo najít ani jednu lokalitu, kde by místní správa dovolila toxický odpad uskladnit.
Zatímco dělníci uvnitř pobořené jaderné elektrárny se všemožně snaží zabránit úniku více než jednoho milionu tun radioaktivní vody, venku pokračují práce na odstranění, zpracování a uskladnění půdy, jejíž objem do roku 2021 dosáhne objemu až 14 milionů metrů krychlových.
Akce má podle pracovníka ministerstva životního prostředí Džiróa Hiracuky trvat ještě dva roky: "Zákon nám ukládá najít konečné úložiště mimo Fukušimu, takže zde půdu nemůžeme nechávat donekonečna. Je pravda, že stále musíme hledat vhodné místo, ale bude hodně záležet na tom, kolik budeme potřebovat prostoru a jaká bude úroveň radioaktivity zeminy."
Odpor se zvedl také proti nápadu použít půdu s nižší radiací - méně než 8000 becquerelů na kilogram - do základů silnic, hrází a dalších infrastrukturních projektů ve Fukušimě.
Provizorní úložiště se rozprostírá mezi městy Okuma a Futaba na západ od elektrárny, kde je úroveň radiace stále příliš vysoká na to, aby se sem lidé mohli vrátit. Dosud bylo na toto místo svezeno 2,3 milionu metrů krychlových půdy, což je asi 15 procent z celkového objemu. Na operaci se podílí tisíce dělníků, včetně řidičů, kteří každý den podniknou 1600 jízd tam a zpět. Doposud uskutečnily nákladní vozy 355.000 převozů, přičemž práce stále není u konce.
"Jsem si vědom, že někteří lidé říkají, že by bylo lepší nechat to tady, ale lidé v Okumě a Futabě si už užili dost zlého a souhlasili, že tady zemina může být nechána pouze pod podmínkou, že bude následně odvezena pryč z Fukušimy," řekl Hiracuka.
Navzdory snahám o dekontaminaci se jen malá část nuceně evakuovaných obyvatel mohla vrátit domů. Minoru Ikeda, který se účastnil dekontaminační akce, uvedl, že si dělníci práci usnadňují. "Byly doby, kdy nám řekli, ať necháme kontaminovanou vrchní vrstvu půdy a prostě jen ať odstraníme listí, abychom stihli všechno podle plánu. Někdy jsme se na sebe podívali a jako bychom si řekli, co tu sakra děláme," poznamenal Ikeda.
Je skeptický vůči tvrzení vlády, že se podaří najít pro půdu trvalé úložiště. "Ani na minutu nevěřím, že budou schopni odvést všechnu tu půdu pryč z Fukušimy. Vláda musí přijít s plánem B," zdůraznil.
Související
O budoucnosti JE Fukušima se rozhodne už za pár týdnů
Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu
Jaderná elektrárna Fukušima , Japonsko , jaderný materiál , Ekologie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
před 2 hodinami
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
před 2 hodinami
Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko
před 3 hodinami
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
před 4 hodinami
Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla
před 5 hodinami
Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu
před 6 hodinami
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých
před 7 hodinami
Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku
před 8 hodinami
Počasí čeká o víkendu zlom. Do Česka se přižene déšť
včera
Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico
včera
Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí
včera
Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely
včera
Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak
včera
Životní minimum se zatím nezvyšuje, rozhodla Babišova vláda
včera
Ve StarDance bude i úplný nováček. Lidé ho mohou znát z muzikálů
včera
Papež Lev se Trumpem rozhodit nenechal. Na jeho poslední kritiku zareagoval chladně
včera
Zrušení veta na půjčku Ukrajině nebude zadarmo? Magyar poprvé jednal s představiteli EU
včera
Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop
včera
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Zdroj: Libor Novák