Globální oteplování odkrývá děsivý obraz zkázy na Mount Everestu

Do dnešního dne zemřelo na Mount Everestu více než 200 lidí, většina těl se ale nikdy nenašla. Odhadovalo se proto, že pod masami sněhu a ledu leží stovky zmrzlých lidských těl. A ta nyní kvůli globálnímu oteplování vylézají na povrch.

Mount Everest už překonalo na pět tisíc lidí, prakticky každý rok se ale najdou i tací, kteří náročný výstup nezvládnou. Mnoho mrtvých těl pohřbily masy sněhu a ani dnes nedokáží záchranáři najít všechny horolezce, kteří například uváznou pod lavinou.

Jejich těla ale nyní vydává sama příroda. "Kvůli globálnímu oteplování tají ledovce rychleji. Odhalují tak těla horolezců, která byla léta pohřbena v ledu. Sami jsme v posledních letech snesli těla některých horolezců, ta starší se ale nyní postupně objevují," řekl televizi BBC bývalý šéf Nepálské horolezecké asociace Ang Tshering. 

Snést z hory mrtvá těla neúspěšných horolezců je přitom namáhavé jak fyzicky, tak i úředně. Řada těl se totiž nachází v takzvané zóně smrti, tedy ve výšce 7900 metrů. Podle nepálských zákonů se navíc na takové operaci musí podílet i vládní agentury.

Nepálce ale k tvrdé práci motivuje především tibetská strana hory, kde mrtvá těla snášejí z hory poměrně běžně. Nejvíce ostatků se ale nachází u Khumbu nebo v táborech, v nichž horolezci tráví noc. 

Jeden ze zdrojů BBC z organizace, která v oblasti působí, přiznal, že se spolu s tajícím sněhem objevují i samostatné kusy těl, například ruce a nohy horolezců, kteří zde zemřeli. Celá procedura je pak také náročná i finančně, snášení těl pryč z hory stojí desítky tisíc dolarů.

Ani po fyzické stránce ale nejde o jednoduchý úkol. Jedno z těl o váze 150 kilogramů se nacházelo ve výšce 8700 metrů. Snést jej dolů je úkol hodný Herkula.

Situace bude jen horší

Dříve provedené studie ukazují, že ledovce v oblasti Everestu tají dlouhodobě. Sobit Kunwar z Nepálské horolezecké asociace řekl televizi CNN, že jde o velmi vážný problém, který se stále zhoršuje.

"Jsme tím velmi znepokojeni, protože je to stále horší. Snažíme se o tom šířit informace, aby se mohlo přijít na způsob, jak se s tímto problémem vypořádat," dodal.

Vědci tvrdí, že i když svět dodrží všechny cíle pařížské dohody o klimatu z roku 2015, i přesto roztaje do roku 2100 v horských oblastech Himálají zhruba 36 procent ledovců.

Pokud se naopak emise neomezí, mohou zmizet až dvě třetiny ledovců. To by vyvolalo vážnou krizi, ledovce totiž zásobují vodou čtvrt miliardy obyvatel přilehlých regionů a dalších více než 1,5 miliardy lidí je závislá na vodách, které zde pramení.