Muslimové chtějí na Nový Zéland. Po útoku v Christchurch výrazně stoupl počet žádostí o vízum

Po útocích na mešity v novozélandském Christchurchu dochází k nečekanému obratu. Roste počet lidí, kteří se sem chtějí přesídlit, převedším Američanů a lidí z muslimských zemí. Novozélandský imigrační úřad však nestíhá po útoku vyřizovat víza, protože dává přednost rodinným příslušníkům obětí útoku. Podle kritiků to jsou však jen výmluvy, úřad podle nnich už delší dobu neplní své funkce tak, jak by měl.

Novozélandská imigrační agentura ve čtvrtek uvedla, že registrace zájmu o život a práci na Novém Zélandu - první krok k žádosti o vízum - vzrostly během 10 dnů po útoku v porovnání s deseti dni před útokem.

Před útokem bylo podáno 4 844 registrací, po útoku 6 457 registrací, uvedl Peter Elms, asistent generálního ředitele společnosti Immigration New Zealand. Největší nárůst pocházel ze Spojených států. Před útokem Američané podali 674 registrací, po útoku 1 165 registrací.

Není jasné, nakolik v rozhodnutí Američanů hrál fakt, že novozélandské vláda se po útoku rozhodla výrazně zpřísnit vlastnictví a používání zbraní. V USA se o podobných regulací mluví prakticky po každé střelbě, zatím ale bez výsledku, protože Republikánská strana to považuje za omezování práva držet zbraň zaručovaného Druhým dodatkem Ústavy USA.

O Nový Zéland se kromě Američanů zvláště zajímají obyvatelé převážně muslimských zemí. Lidé z Pákistánu, odkud bylo devět obětí útoku, podali 333 registrací po útoku, před útokem to bylo 65. Lidé z Malajsie podali 165 aplikací, před útokem to bylo 67.

Na jejich rozhodnutí zřejmě mělo vliv jednání novozélandské premiérky Jacindy Ardernová, která po útoku oslovila parlament arabským pozdravem „Salám alejkum“ a která při návštěvách mešit a setkávání s rodinami obětí útoku nosila hidžáb. Za svůj postoj si vysloužila uznání mnoha vůdců islámského světa, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který používal videa na shromážděních své strany jako příklad nenávisti, které čelí muslimové.

Migranti, oslovení novozélandským zpravodajským serverem Stuff, tvrdí, že nejsou překvapeni z nárůstu zájmu o zemi a přičítají to Ardernové a celkové stále poměrně klidné, optimistické a tolerantní atmosféře v zemi i po útoku. Podle jedné migranty z Francie, která zažila teroristické útoky v Paříži v roce 2015, se zde i po útoku cítí bezpečně a na rozdíl od Francie necítí, že by země byla rozdělena.

Není to poprvé, co zvýšil počet registrací poté, co došlo k médii velmi zmiňované události, upozorňují New York Times. 24 hodin po zvolení Donalda Trumpa prezidentem obdrželi úředníci pro imigraci 7 000 registrací od Američanů, 17 000 během celého měsíce. Od té doby se objevuje každý měsíc 3 000 a více projevů zájmu od občanů USA.

Novozélandský imigrační úřad varoval zájemce o víza, že jejich udělení se může výrazně pozdržet, protože je dávána přednost registracím rodin dotčených teroristickým útokem. Podle imigračního právníka Alastaira McClymonta je to však jen příhodná výmluva na pomalé fungování úřadu. „ Zpoždění začalo v listopadu, ne před 10 dny," cituje jej rádio Radio New Zealand. Dle něj to ohrožuje podniky, které čekají na pracovní víza i lidi, kteří čekají na výsledky partnerských víz.

Související

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

Více souvisejících

Nový Zéland migrace imigrace Muslimové USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 51 minutami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) a o své účasti na jakékoliv části programu si rozhodne sám. Petr Pavel to dnes uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy