Japonsko sterilizovalo desítky tisíc lidí, nechtělo "podřadné potomky". Teď bude platit

"Hluboce se omlouváme," obrací se text zákona k obětem programu a každé z nich vyměřuje odškodnění až 3,2 milionu jenů (přes 650.000 korun). Mnozí z dotyčných operaci podstoupili jako náctiletí, nebo dokonce ještě v mladším věku. O odškodnění musí požádat do pěti let, každý případ ověří rada odborníků.

Během platnosti zákona podstoupilo mnoho lidí kvůli svému postižení či chronické nemoci operaci, která jim zamezila mít děti a způsobila jim velké utrpení, uvedl japonský premiér Šinzó Abe. Kabinet podle něj vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby z japonské společnosti vymizela diskriminace postižených. "Přemýšlel jsem nad tím dlouho a za vládu, která tento zákon uplatnila, bych se rád z hloubi srdce omluvil," dodal Abe.

Japan sterilisation law victims get compensation and apology https://t.co/2fpp8CgbzN#Japan #courts #politics #sterilization #sterilisation

Sporný zákon o eugenické ochraně vstoupil v Japonsku v platnost v roce 1948, kdy zemi po druhé světové válce sužoval nedostatek jídla. Platil až do roku 1996. Odhaduje se, že za tu dobu postoupilo sterilizaci kolem 25.000 lidí, přičemž nejméně 16.500 z nich k zákroku nedalo souhlas. V tom případě operaci mohla schválit eugenická rada, která tak mnohdy činila jen po povrchním prozkoumání případu.

Úředních záznamů se dochovalo jen málo. Nejvíce zákroků bylo provedeno v 60. a 70. letech, poslední člověk sterilizaci podstoupil v roce 1993. Kolem dvou desítek obětí z celého Japonska vládu žalovalo o odškodnění a omluvu. První rozsudek se očekává na sklonku května.

Eugenika, považovaná dnes za nebezpečnou pavědu, propaguje cílené křížení lidského druhu v zájmu zušlechtění rasy. S cílem zlepšit genetickou výbavu lidí bránila "defektním" jedincům v zakládání rodin.

Zavedením eugenických zákonů proslulo zejména nacistické Německo. Japonsko není jedinou zemí, která se k takovému opatření uchýlila i po válce. Většina států platnost těchto zákonů zrušila v 70. letech.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od řady mezinárodních organizací.

Centrum ERRC uvedlo, že se vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Romské ženy byly podle studií sterilizovány od roku 1959.

Nechtěnými sterilizacemi žen se v minulosti zabýval ombudsman, soudy všech stupňů i Evropský soud pro lidská práva. Nad sterilizacemi oficiálně vyjádřila politování vláda Jana Fischera. V Česku zákrok nedobrovolně podstoupilo mnoho Romek, byly jich přinejmenším desítky, podle některých odhadů stovky až tisíce. Podle Ligy lidských práv ale nešlo výhradně o Romky, ale i o ženy s postižením.

"V komunistickém Československu byla tato praxe uzákoněna v roce 1971 na základě přijetí směrnice o provádění sterilizace. Směrnice dala veřejným orgánům víceméně volnou ruku k systematické sterilizaci romských žen a žen se zdravotním postižením bez jejich plného a informovaného souhlasu jako prostředku kontroly jejich porodnosti," uvedlo centrum ERRC ve zprávě z roku 2016.

Směrnice o sterilizaci byla zrušena v roce 1993. Podle serveru Romea.cz byla poslední zdokumentovaná sterilizace provedena v roce 2007.