Císař Akihito: Mořský biolog s pověstí křehkého člověka, zavítal i do Prahy

Akihito má pověst křehkého člověka se smyslem pro spravedlnost. Jako první z japonských panovníků není považován za živého boha, poddaní ho však mají ve stejné úctě jako jeho předky. Akihito se také snaží o větší otevřenost než jeho předchůdci.

Za své vlády provedl několik neobvyklých kroků. Je například prvním japonským panovníkem, který vykonával oficiální zahraniční cesty. V létě roku 2002 zavítal spolu se svou chotí, císařovnou Mičiko, i do Prahy, kde se setkal s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem. Akihito je rovněž prvním vládcem země vycházejícího slunce, jenž navštívil Čínu.

Nezvyklé bylo i Akihitovo rozhodnutí o abdikaci. V srpnu 2016 překvapil veřejnost, když v televizním vystoupení vyjádřil obavy, že mu vysoký věk neumožní dostát povinnostem. Akihita v posledních letech sužovaly zdravotní problémy. Počátkem roku 2003 byl operován kvůli rakovině prostaty, v roce 2008 trpěl problémy spojenými s nadměrným stresem a o čtyři roky později prodělal úspěšnou operaci srdce. Japonský parlament v červnu 2017 schválil zákon umožňující císařovu abdikaci a její datum bylo stanoveno na 30. dubna 2019. Naposledy japonský císař abdikoval roku 1817.

S jeho vládou se pojí éra Heisei (všudypřítomný mír), nemá žádnou výkonnou moc a jeho úloha je ryze symbolická. Na trůn Akihito nastoupil ještě v den smrti jeho otce, rozporuplného Hirohita. I přes projevovanou úctu Hirohitovi někteří obyvatelé nemohli zapomenout válečné útrapy, do kterých Japonsko ve 30. a 40. letech minulého století uvrhl a za něž se nikdy neomluvil.

Na otázku deníku Mainiči šimbun týkající se prohrané války záhy po své oficiální korunovaci, která se uskutečnila 12. listopadu 1990, Akihito odpověděl: "Má generace žila dlouhou dobu bez války, a proto jsem neměl možnost se nad ní hlouběji zamyslet." Jeho rané deníkové zápisky ale dosvědčují, že coby jedenáctiletý hoch byl zcela zničen tím, že otec na sebe musel vzít hanbu národa - bezpodmínečnou kapitulaci.

První mužský potomek císaře Hirohita a císařovny Nagako se narodil 23. prosince 1933 jako páté ze sedmi dětí. V souladu s dvorskými tradicemi byl od tří let zcela odloučen od rodičů a na budoucí poslání se připravoval v péči vychovatelů a komorníků. Kapitulací se mladému následníkovi změnil život. Ocitl se v internátní škole, kde vyučovali Američané a kde se musel sám o sebe postarat. Středoškolská a vysokoškolská studia mořské biologie pak zakončil na soukromé univerzitě Gakušúin v roce 1956.

Středem pozornosti sdělovacích prostředků se Akihito stal kolem roku 1952, kdy dosáhl plnoletosti. Tisk ho vychvaloval jako "budoucí naději Japonska", protože nad ním nevisel ani stín podezření ze spáchání válečných zločinů. Houževnatý Hirohito ale odmítal, aby byl syn jmenován regentem za jeho života.

Ženu svého srdce potkal budoucí panovník země v roce 1957, kdy se v horském středisku Kuruizawa seznámil při tenise s Mičiko Šódaovou, půvabnou a inteligentní studenkou z bohaté podnikatelské rodiny. Jejich vzájemné zalíbení vyústilo ve sňatek 10. dubna 1959. Akihitova matka však známosti s dívkou neurozeného původu nepřála a nerovný sňatek se nelíbil ani členům starých šlechtických rodů.

Po jejich svatbě začala v japonském císařském domě nová moderní epocha. Akihito i Mičiko se snažili vést co nejcivilnější způsob života a mimo jiné si například prosadili, že jejich děti, korunní princ Naruhito, princ Akišino a princezna Sajako, vyrůstaly v rodinném kruhu. Ve srovnání s monarchiemi na Západě však žije japonská císařská rodina ve větším ústraní.

Pacifista a liberál Akihito platí za uznávaného vědce v oboru mořské biologie - napsal dvě desítky vědeckých pojednání a knih o rybách, jmenovitě o ostnoploutvých z čeledi hlaváčovitých, živě se zajímá o ochranu přírody. Ovládá hru na cello, z hudebních autorů má v oblibě Mozarta, Griega a Beethovena.

Akihita na trůnu vystřídá jeho nejstarší syn, nyní devětapadesátiletý korunní princ Naruhito. Japonsko v této souvislosti také vstoupí do nové éry Reiwa, což znamená řád, pokoj či harmonii.