Svět zjišťuje, jestli umí sestřelit severokorejské rakety. Nemá dobrou zprávu

Severní Korea ve čtvrtek odpálila další raketu. Jedná se o druhý test rakety během pěti dnů. Jižní Korea odpaly velmi kritizuje. Otázkou je, zdali je její obranný systém schopný je zachytit.

V sobotu 4. května KLDR odpálila několik střel krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem na východ k Japonskému moři. Projektily letěly 70-240 kilometrů, než se zřítily do východních vod Korejského poloostrova, uvedl jihokorejský spojený vojenský štáb. Na akci měl dohlížet sám severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Server Defense News vyzpovídal několik odborníků ohledně toho, zdali Jižní Korea je schopná se severokorejským raketám bránit. Shin Jong-woo, analytik z Korejského obranného a bezpečnostního fóra, prozkoumal fota zbraňových systémů uvolněných severokorejskou zpravodajskou agenturou po zkušebním testu.

Podle něj to vypadá, že se jednalo o severokorejskou obdobu ruské rakety krátkého doletu typu země-země Iskander. „Konstrukce křídel a hlavice ukázané na fotografiích se podobá designu Iskandera a raketa Severní Koreje zřejmě kopíruje jednostupňovou řízenou raketu s tuhým pohonem ruského komplexu přesných balistických raket.“

Podle Shin Won-shika, a bývalého místopředsedy spojeného vojenského štábu, by taková raketa mohla být schopná proniknout jihokorejským obranným systémem. Ten byl vytvořen na vypořádání se se známými balistickými střelami. Iskander je však schopná složitého manévrování během boje, čímž se dokáže vyhnout protibalistickým střelám.

Severní Korea dlouhodobě staví své rakety na technologiích ruského původu. Není jisté, odkud je získává. Spekuluje se o třetích zemích, které s těmito technologiemi operují jako je Sýrie nebo Alžírsko, poukazuje Jong-woo.

Raketa má mít dolet až 500 kilometrů. „ Raketa je potenciálně schopna vést údery ve všech oblastech Jižní Koreje, včetně klíčových amerických vojenských zařízení,“ uvádí Kim Dong-yub, analytik Institutu Dálného východu na univerzitě v Kyungnamu. Podle něj je zvláště znepokojivé, že by raketa mohla nést jadernou hlavici v o hmotnosti až 500 kilogramů.

Asi 28 500 amerických sil je umístěno v Jižní Koreji. Hlavní velitelství americké armády sídlí v Pchjongtcheku, 70 kilometrů jižně od hlavního města Soulu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v neděli v rozhovoru pro zpravodajství ABC News uvedl, že nepovažuje raketové testy KLDR za velkou hrozbu. Podle něj díky svému relativně krátkému doletu nepředstavují „hrozbu pro Spojené státy nebo Jižní Koreu nebo Japonsko.

Důvody raketových testů

Podle analytiků začala KLDR se svými jadernými testy z toho důvodu, aby vyvinula tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa a dosáhla další schůzky. Ta poslední ve Vietnamu v únoru tohoto roku skončila rychle a bez dohody. Severokorejci chtěli za uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu zrušit podle USA veškeré sankce, což Trump odmítl. Severokorejci tvrdí, že požadovali zrušení jen části sankcí, ale Trump požadoval víc.

Kim Čong-un se v dubu tohoto roku poprvé setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Severokorejský diktátor při té příležitosti uvedl, že USA „zaujaly na nedávných rozhovorech na summitu mezi KLDR a USA jednostranný přístup ve špatné víře,“což by mohlo vést k navracení situace na Korejském poloostrově do původního stavu. Podle agentury Reuters jsou Kimovy výroky součástí pokračujícího tlaku na USA kvůli uvolnění sankcí.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) ,  Jižní Korea ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rakety ,  Rakety Iskander-M (ruské raktey)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy