Severní Korea ve čtvrtek odpálila další raketu. Jedná se o druhý test rakety během pěti dnů. Jižní Korea odpaly velmi kritizuje. Otázkou je, zdali je její obranný systém schopný je zachytit.
V sobotu 4. května KLDR odpálila několik střel krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem na východ k Japonskému moři. Projektily letěly 70-240 kilometrů, než se zřítily do východních vod Korejského poloostrova, uvedl jihokorejský spojený vojenský štáb. Na akci měl dohlížet sám severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Server Defense News vyzpovídal několik odborníků ohledně toho, zdali Jižní Korea je schopná se severokorejským raketám bránit. Shin Jong-woo, analytik z Korejského obranného a bezpečnostního fóra, prozkoumal fota zbraňových systémů uvolněných severokorejskou zpravodajskou agenturou po zkušebním testu.
Podle něj to vypadá, že se jednalo o severokorejskou obdobu ruské rakety krátkého doletu typu země-země Iskander. „Konstrukce křídel a hlavice ukázané na fotografiích se podobá designu Iskandera a raketa Severní Koreje zřejmě kopíruje jednostupňovou řízenou raketu s tuhým pohonem ruského komplexu přesných balistických raket.“
Podle Shin Won-shika, a bývalého místopředsedy spojeného vojenského štábu, by taková raketa mohla být schopná proniknout jihokorejským obranným systémem. Ten byl vytvořen na vypořádání se se známými balistickými střelami. Iskander je však schopná složitého manévrování během boje, čímž se dokáže vyhnout protibalistickým střelám.
Severní Korea dlouhodobě staví své rakety na technologiích ruského původu. Není jisté, odkud je získává. Spekuluje se o třetích zemích, které s těmito technologiemi operují jako je Sýrie nebo Alžírsko, poukazuje Jong-woo.
Raketa má mít dolet až 500 kilometrů. „ Raketa je potenciálně schopna vést údery ve všech oblastech Jižní Koreje, včetně klíčových amerických vojenských zařízení,“ uvádí Kim Dong-yub, analytik Institutu Dálného východu na univerzitě v Kyungnamu. Podle něj je zvláště znepokojivé, že by raketa mohla nést jadernou hlavici v o hmotnosti až 500 kilogramů.
Asi 28 500 amerických sil je umístěno v Jižní Koreji. Hlavní velitelství americké armády sídlí v Pchjongtcheku, 70 kilometrů jižně od hlavního města Soulu.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v neděli v rozhovoru pro zpravodajství ABC News uvedl, že nepovažuje raketové testy KLDR za velkou hrozbu. Podle něj díky svému relativně krátkému doletu nepředstavují „hrozbu pro Spojené státy nebo Jižní Koreu nebo Japonsko.
Důvody raketových testů
Podle analytiků začala KLDR se svými jadernými testy z toho důvodu, aby vyvinula tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa a dosáhla další schůzky. Ta poslední ve Vietnamu v únoru tohoto roku skončila rychle a bez dohody. Severokorejci chtěli za uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu zrušit podle USA veškeré sankce, což Trump odmítl. Severokorejci tvrdí, že požadovali zrušení jen části sankcí, ale Trump požadoval víc.
Kim Čong-un se v dubu tohoto roku poprvé setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Severokorejský diktátor při té příležitosti uvedl, že USA „zaujaly na nedávných rozhovorech na summitu mezi KLDR a USA jednostranný přístup ve špatné víře,“což by mohlo vést k navracení situace na Korejském poloostrově do původního stavu. Podle agentury Reuters jsou Kimovy výroky součástí pokračujícího tlaku na USA kvůli uvolnění sankcí.
Související
Severní Korea schválila plán jaderného útoku, pokud dojde k atentátu na Kim Čong-una
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea , USA (Spojené státy americké) , Rakety , Rakety Iskander-M (ruské raktey)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
před 1 hodinou
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
před 2 hodinami
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
před 3 hodinami
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
před 4 hodinami
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
před 4 hodinami
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
před 6 hodinami
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
před 7 hodinami
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
před 7 hodinami
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
před 8 hodinami
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
před 9 hodinami
Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují
před 9 hodinami
Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO
před 10 hodinami
Trump sprostě řval na Netanjahua
před 11 hodinami
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
před 12 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
před 13 hodinami
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
včera
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
včera
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
včera
Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů
včera
Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty
Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.
Zdroj: David Holub