Svět zjišťuje, jestli umí sestřelit severokorejské rakety. Nemá dobrou zprávu

Severní Korea ve čtvrtek odpálila další raketu. Jedná se o druhý test rakety během pěti dnů. Jižní Korea odpaly velmi kritizuje. Otázkou je, zdali je její obranný systém schopný je zachytit.

V sobotu 4. května KLDR odpálila několik střel krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem na východ k Japonskému moři. Projektily letěly 70-240 kilometrů, než se zřítily do východních vod Korejského poloostrova, uvedl jihokorejský spojený vojenský štáb. Na akci měl dohlížet sám severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Server Defense News vyzpovídal několik odborníků ohledně toho, zdali Jižní Korea je schopná se severokorejským raketám bránit. Shin Jong-woo, analytik z Korejského obranného a bezpečnostního fóra, prozkoumal fota zbraňových systémů uvolněných severokorejskou zpravodajskou agenturou po zkušebním testu.

Podle něj to vypadá, že se jednalo o severokorejskou obdobu ruské rakety krátkého doletu typu země-země Iskander. „Konstrukce křídel a hlavice ukázané na fotografiích se podobá designu Iskandera a raketa Severní Koreje zřejmě kopíruje jednostupňovou řízenou raketu s tuhým pohonem ruského komplexu přesných balistických raket.“

Podle Shin Won-shika, a bývalého místopředsedy spojeného vojenského štábu, by taková raketa mohla být schopná proniknout jihokorejským obranným systémem. Ten byl vytvořen na vypořádání se se známými balistickými střelami. Iskander je však schopná složitého manévrování během boje, čímž se dokáže vyhnout protibalistickým střelám.

Severní Korea dlouhodobě staví své rakety na technologiích ruského původu. Není jisté, odkud je získává. Spekuluje se o třetích zemích, které s těmito technologiemi operují jako je Sýrie nebo Alžírsko, poukazuje Jong-woo.

Raketa má mít dolet až 500 kilometrů. „ Raketa je potenciálně schopna vést údery ve všech oblastech Jižní Koreje, včetně klíčových amerických vojenských zařízení,“ uvádí Kim Dong-yub, analytik Institutu Dálného východu na univerzitě v Kyungnamu. Podle něj je zvláště znepokojivé, že by raketa mohla nést jadernou hlavici v o hmotnosti až 500 kilogramů.

Asi 28 500 amerických sil je umístěno v Jižní Koreji. Hlavní velitelství americké armády sídlí v Pchjongtcheku, 70 kilometrů jižně od hlavního města Soulu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v neděli v rozhovoru pro zpravodajství ABC News uvedl, že nepovažuje raketové testy KLDR za velkou hrozbu. Podle něj díky svému relativně krátkému doletu nepředstavují „hrozbu pro Spojené státy nebo Jižní Koreu nebo Japonsko.

Důvody raketových testů

Podle analytiků začala KLDR se svými jadernými testy z toho důvodu, aby vyvinula tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa a dosáhla další schůzky. Ta poslední ve Vietnamu v únoru tohoto roku skončila rychle a bez dohody. Severokorejci chtěli za uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu zrušit podle USA veškeré sankce, což Trump odmítl. Severokorejci tvrdí, že požadovali zrušení jen části sankcí, ale Trump požadoval víc.

Kim Čong-un se v dubu tohoto roku poprvé setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Severokorejský diktátor při té příležitosti uvedl, že USA „zaujaly na nedávných rozhovorech na summitu mezi KLDR a USA jednostranný přístup ve špatné víře,“což by mohlo vést k navracení situace na Korejském poloostrově do původního stavu. Podle agentury Reuters jsou Kimovy výroky součástí pokračujícího tlaku na USA kvůli uvolnění sankcí.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea USA (Spojené státy americké) Rakety Rakety Iskander-M (ruské raktey)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

včera

včera

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

včera

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

včera

včera

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

včera

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

včera

včera

včera

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

včera

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy