Svět zjišťuje, jestli umí sestřelit severokorejské rakety. Nemá dobrou zprávu

Severní Korea ve čtvrtek odpálila další raketu. Jedná se o druhý test rakety během pěti dnů. Jižní Korea odpaly velmi kritizuje. Otázkou je, zdali je její obranný systém schopný je zachytit.

V sobotu 4. května KLDR odpálila několik střel krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem na východ k Japonskému moři. Projektily letěly 70-240 kilometrů, než se zřítily do východních vod Korejského poloostrova, uvedl jihokorejský spojený vojenský štáb. Na akci měl dohlížet sám severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Server Defense News vyzpovídal několik odborníků ohledně toho, zdali Jižní Korea je schopná se severokorejským raketám bránit. Shin Jong-woo, analytik z Korejského obranného a bezpečnostního fóra, prozkoumal fota zbraňových systémů uvolněných severokorejskou zpravodajskou agenturou po zkušebním testu.

Podle něj to vypadá, že se jednalo o severokorejskou obdobu ruské rakety krátkého doletu typu země-země Iskander. „Konstrukce křídel a hlavice ukázané na fotografiích se podobá designu Iskandera a raketa Severní Koreje zřejmě kopíruje jednostupňovou řízenou raketu s tuhým pohonem ruského komplexu přesných balistických raket.“

Podle Shin Won-shika, a bývalého místopředsedy spojeného vojenského štábu, by taková raketa mohla být schopná proniknout jihokorejským obranným systémem. Ten byl vytvořen na vypořádání se se známými balistickými střelami. Iskander je však schopná složitého manévrování během boje, čímž se dokáže vyhnout protibalistickým střelám.

Severní Korea dlouhodobě staví své rakety na technologiích ruského původu. Není jisté, odkud je získává. Spekuluje se o třetích zemích, které s těmito technologiemi operují jako je Sýrie nebo Alžírsko, poukazuje Jong-woo.

Raketa má mít dolet až 500 kilometrů. „ Raketa je potenciálně schopna vést údery ve všech oblastech Jižní Koreje, včetně klíčových amerických vojenských zařízení,“ uvádí Kim Dong-yub, analytik Institutu Dálného východu na univerzitě v Kyungnamu. Podle něj je zvláště znepokojivé, že by raketa mohla nést jadernou hlavici v o hmotnosti až 500 kilogramů.

Asi 28 500 amerických sil je umístěno v Jižní Koreji. Hlavní velitelství americké armády sídlí v Pchjongtcheku, 70 kilometrů jižně od hlavního města Soulu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v neděli v rozhovoru pro zpravodajství ABC News uvedl, že nepovažuje raketové testy KLDR za velkou hrozbu. Podle něj díky svému relativně krátkému doletu nepředstavují „hrozbu pro Spojené státy nebo Jižní Koreu nebo Japonsko.

Důvody raketových testů

Podle analytiků začala KLDR se svými jadernými testy z toho důvodu, aby vyvinula tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa a dosáhla další schůzky. Ta poslední ve Vietnamu v únoru tohoto roku skončila rychle a bez dohody. Severokorejci chtěli za uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu zrušit podle USA veškeré sankce, což Trump odmítl. Severokorejci tvrdí, že požadovali zrušení jen části sankcí, ale Trump požadoval víc.

Kim Čong-un se v dubu tohoto roku poprvé setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Severokorejský diktátor při té příležitosti uvedl, že USA „zaujaly na nedávných rozhovorech na summitu mezi KLDR a USA jednostranný přístup ve špatné víře,“což by mohlo vést k navracení situace na Korejském poloostrově do původního stavu. Podle agentury Reuters jsou Kimovy výroky součástí pokračujícího tlaku na USA kvůli uvolnění sankcí.

Související

Test severokorejské rakety

Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře. K provokaci došlo jen několik hodin předtím, než jihokorejský prezident Lee Jae Myung odletěl na plánovanou návštěvu Číny. Soul i Tokio útok ostře odsoudily jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ohrožení stability v celém regionu.
Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea USA (Spojené státy americké) Rakety Rakety Iskander-M (ruské raktey)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

včera

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

včera

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

včera

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

včera

30. ledna 2026 22:01

30. ledna 2026 21:18

30. ledna 2026 20:33

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

Zdroj: David Holub

Další zprávy