Svět zjišťuje, jestli umí sestřelit severokorejské rakety. Nemá dobrou zprávu

Severní Korea ve čtvrtek odpálila další raketu. Jedná se o druhý test rakety během pěti dnů. Jižní Korea odpaly velmi kritizuje. Otázkou je, zdali je její obranný systém schopný je zachytit.

V sobotu 4. května KLDR odpálila několik střel krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem na východ k Japonskému moři. Projektily letěly 70-240 kilometrů, než se zřítily do východních vod Korejského poloostrova, uvedl jihokorejský spojený vojenský štáb. Na akci měl dohlížet sám severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Server Defense News vyzpovídal několik odborníků ohledně toho, zdali Jižní Korea je schopná se severokorejským raketám bránit. Shin Jong-woo, analytik z Korejského obranného a bezpečnostního fóra, prozkoumal fota zbraňových systémů uvolněných severokorejskou zpravodajskou agenturou po zkušebním testu.

Podle něj to vypadá, že se jednalo o severokorejskou obdobu ruské rakety krátkého doletu typu země-země Iskander. „Konstrukce křídel a hlavice ukázané na fotografiích se podobá designu Iskandera a raketa Severní Koreje zřejmě kopíruje jednostupňovou řízenou raketu s tuhým pohonem ruského komplexu přesných balistických raket.“

Podle Shin Won-shika, a bývalého místopředsedy spojeného vojenského štábu, by taková raketa mohla být schopná proniknout jihokorejským obranným systémem. Ten byl vytvořen na vypořádání se se známými balistickými střelami. Iskander je však schopná složitého manévrování během boje, čímž se dokáže vyhnout protibalistickým střelám.

Severní Korea dlouhodobě staví své rakety na technologiích ruského původu. Není jisté, odkud je získává. Spekuluje se o třetích zemích, které s těmito technologiemi operují jako je Sýrie nebo Alžírsko, poukazuje Jong-woo.

Raketa má mít dolet až 500 kilometrů. „ Raketa je potenciálně schopna vést údery ve všech oblastech Jižní Koreje, včetně klíčových amerických vojenských zařízení,“ uvádí Kim Dong-yub, analytik Institutu Dálného východu na univerzitě v Kyungnamu. Podle něj je zvláště znepokojivé, že by raketa mohla nést jadernou hlavici v o hmotnosti až 500 kilogramů.

Asi 28 500 amerických sil je umístěno v Jižní Koreji. Hlavní velitelství americké armády sídlí v Pchjongtcheku, 70 kilometrů jižně od hlavního města Soulu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v neděli v rozhovoru pro zpravodajství ABC News uvedl, že nepovažuje raketové testy KLDR za velkou hrozbu. Podle něj díky svému relativně krátkému doletu nepředstavují „hrozbu pro Spojené státy nebo Jižní Koreu nebo Japonsko.

Důvody raketových testů

Podle analytiků začala KLDR se svými jadernými testy z toho důvodu, aby vyvinula tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa a dosáhla další schůzky. Ta poslední ve Vietnamu v únoru tohoto roku skončila rychle a bez dohody. Severokorejci chtěli za uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu zrušit podle USA veškeré sankce, což Trump odmítl. Severokorejci tvrdí, že požadovali zrušení jen části sankcí, ale Trump požadoval víc.

Kim Čong-un se v dubu tohoto roku poprvé setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Severokorejský diktátor při té příležitosti uvedl, že USA „zaujaly na nedávných rozhovorech na summitu mezi KLDR a USA jednostranný přístup ve špatné víře,“což by mohlo vést k navracení situace na Korejském poloostrově do původního stavu. Podle agentury Reuters jsou Kimovy výroky součástí pokračujícího tlaku na USA kvůli uvolnění sankcí.

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea USA (Spojené státy americké) Rakety Rakety Iskander-M (ruské raktey)

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy