"Z krveprolití jsem byl v šoku ještě dva dny." Disident vzpomíná na masakr na Tchien-an-men

Na fotografiích z roku 1989 je Wang Tanovi dvacet let. Obličej mu zakrývají velké brýle s širokými obroučkami a u úst má červený megafon, kterým promlouvá k davu na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) v čínské metropoli Pekingu. Po krvavém potlačení revoluce se stal jednou z nejhledanějších osob v Číně, napsala AFP.

I o třicet let později si stále pamatuje každou vteřinu přelomových dní, kdy vlna protestů zahájená skupinou studentů otřásla vládnoucí komunistickou stranou. Čínská armáda na demonstrace odpověděla brutálním násilím. "Nikdo z nás si nemyslel, že to takhle dopadne. Bylo pro nás nepředstavitelné, že by začali střílet do lidí," svěřuje se Wang v konverzaci na předměstí Washingtonu ve Spojených státech, kde dnes žije.

Wanga velmi překvapilo, že se právě on ze všech organizátorů studentského hnutí stal po demonstracích hledaným "číslem jedna". "Nebyl jsem nejznámější ze studentských vůdců, byl jsem jeden z mnoha," říká. "Po letech jsem si uvědomil, proč jsem byl na seznamu hledaných tak vysoko: měl jsem velmi blízko k intelektuálům a strana chtěla vyvolat dojem, že intelektuálové podněcují demonstrace," vysvětluje disident.

"Thirty years ago this weekend, #TiananmenSquare — the heart of modern China, where the old Forbidden City collides with the party’s Stalinist power symbols in Beijing — was packed with people and hope." https://t.co/ISQ4XsX43n

— John Hemmings (@JohnHemmings2) 29. května 2019

Wang osudné noci na 4. června 1989, kdy Čínská lidová osvobozenecká armáda vyslala proti studentům do centra Pekingu tanky a vojáky s kulomety, na náměstí Brány nebeského klidu nebyl. Na místě, kde se nachází vstup do historického Zakázaného města a komunistický Palác lidu, došlo tu noc k masakru. "Byl jsem na koleji v areálu univerzity. Ale spousta z mých kamarádů, kteří byli na náměstí a v přilehlých ulicích, mi volala, takže jsem se postupně dozvídal stále narůstající počty mrtvých," říká Wang.

Společně s několika přáteli studenty nasedli na kola a snažili se k náměstí dostat. "Nepodařilo se nám to. Všechny ulice byly zablokované vojáky a policisty," vzpomíná Wang. Z krveprolití, během kterého zemřely stovky lidí, byl v šoku ještě dva dny.

Nakonec ale musel začít myslet na to, kde se ukryje. Jeho fotografie se opakovaně objevila ve státní televizi, utekl proto do provincie Chej-lung-ťiang na severovýchodě Číny. Nějakou dobu se také skrýval v Šanghaji. Po měsíci si Wang uvědomil, že je jeho situace bezvýchodná. Přátelé, kteří ho ukrývali, podstupovali nesmírné riziko a on jim nechtěl způsobovat problémy.

Nakonec se vrátil do Pekingu, kde byl okamžitě zatčen a uvězněn. Navzdory své významné pozici dostal relativně mírný trest, čtyři roky za mřížemi za kontrarevoluční činnost. "Můj zážitek z vězení není úplně reprezentativní, byl jsem speciální případ. Moje situace přitáhla mezinárodní pozornost, takže se ke mně chovali slušně. Nebili mě a nemučili mě tak krutě, jak mohli," sdělil. Wanga podmínečně propustili v roce 1993, zůstal ale pod neustálým dohledem. "Policie sledovala každý můj krok. Byl to jen jiný druh vězení," vzpomíná.

Přestože mladý disident dobře věděl, že ho jakýkoliv krok proti komunistické straně může poslat zpátky do vězení, rozhodl se cestovat po Číně a propagovat lidská práva a demokracii.

"Cítil jsem, že je to moje povinnost vůči těm, kdo zemřeli v roce 1989 a obětovali své mládí," zdůvodňuje. Netrvalo dlouho, než zarputilého aktivistu znovu zavřeli, tentokrát na 11 let. V roce 1998 ho ale komunistická strana předčasně propustila, oficiálně prý ze zdravotních důvodů, a vyhostila do Spojených států.

Wang pokračuje na americké půdě v boji za demokratizaci Číny dodnes. Disident, který získal titul na Harvardu v oboru historie, se už nikdy do Číny nesmí vrátit, i když tam stále žijí jeho rodiče. Přesto věří, že se do rodné země ještě někdy podívá. "Dřív nebo později, jsem si tím jistý. Jenom nevím kdy," uzavírá.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 
Joshua Wong

Hongkong obvinil 24 obyvatel, připomněli si masakr na náměstí Nebeského klidu

Nejméně 24 obyvatel Hongkongu čelí obviněním kvůli nepovolenému červnovému shromáždění, kde si lidé připomínali 31. výročí krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men). Informuje o tom dnes server BBC. Mezi obviněnými je také známý aktivista Joshua Wong.

Více souvisejících

Masakr na Tchien-an-men (1989) Čína

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 35 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy