Čínská armáda otestovala v Jihočínském moři protilodní balistické střely. Tvrdí to zdroje z americké armády. Pentagon to považuje za důkaz toho, že Čína nehodlá plnit svůj mírový závazek a chce zastrašit další státy, které si nárokují sporné území.
Číně měla otestovat balistické střely Dong Feng 21 (DF-21D) a Dong-Feng 26 (DF-26) v sporném Jihočínském moři. Zbraně jsou podle serveru National Interest schopny zničit nejsilnější zbraně světa, letadlové lodě. Na základě dvou zdrojů z americké armády to uvedla stanice NBC News. Čínská armáda i ministerstvo obrany odmítly testy potvrdit.
Americké loďstvo je sice přítomno v oblasti, nenacházelo se však v blízkosti testovací zóny a nebylo tak střelami ohroženo, tvrdí zdroje. Čínské aktivity však označily za „znepokojivé.“
„Samozřejmě, že Pentagon si je vědom čínského vypuštění raket z člověkem utvořených konstrukcí v Jihočínském moři v blízkosti Spratlyových ostrovů,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany, Dave Eastburn. „Nebudu mluvit jménem všech suverénních národů v regionu, ale jsem si jistý, že souhlasí s tím, že chování Číny je v rozporu s jejím tvrzením, že chce do regionu přinést mír, a očividně akce jako toto jsou donucovacími akty, které mají zastrašit ostatní [jihočínské] nárokovatele,“ dodal Eastburn.
Spratlyovy ostrovy jsou nárokovány Vietnamem. Na další ostrovy a oblasti Jihočínského moři si činí nárok další země, např. Filipíny, Malajsie či Tchaj-wan. Čína považuje takřka celou oblast, kde každý rok námořní obchod vynese 5 biliónů dolarů, za svou.
Zvláštní napětí vzbuzují jí vybudované umělé ostrovy, na které přesouvá balistické střely. Čína má mít 27 takovýchto předsunutých základen. V květnu minulého roku Čína na tři tyto opevněné ostrovy západně od Filipín dodala protilodní střely a raketové systémy země-vzduch.
USA Číně vyčítají militarizaci oblasti. Čína z téhož obviňuje USA, která dle ní narušuje v Jihočínském moři její suverénní vody. USA do oblasti pravidelně posílají své lodě. V červnu jedna z největších vojenských lodí USA, letadlová loď USS Ronald Reagan, ve spolupráci s chloubou japonského námořnictva, vrtulníkovým torpédoborcem JS Izumo, uspořádala společné vojenské cvičení v Jihočínském moři.
Čína v posledních letech výrazně investuje do své flotily. Momentálně staví více lodí než USA a má jich víc. Nicméně, většina z nich je menšího typu, které USA ani nepočítají při hodnocení vojenských kapacit svého námořnictva.
USA mají stále vládnou mořím se svými robustními letadlovými loďmi nejmodernějšího typu. Čína se je snaží dohnat, momentálně má však pouze jednu letadlovou loď založenou na staré ruské verzi, modernější verzi však staví. Podle neoficiálních údajů pracuje i na další letadlové lodi nové generace.
Pokud by došlo k námořní válce mezi USA a Čínou, analytici jsou přesvědčeni, že technická vyspělost a větší střelecké kapacity amerických letadlových lodí by USA zajistili vítězství. Podle dle serveru Business Insider by však Čína mohla mít v případném vojenském střetu výhodu v delším doletu jí vyvíjených supersonických střel.
Čína považuje silné námořnictvo za otázku národní bezpečnosti. Bývalý čínský admirál Wu Šeng-li, který je považován za architekta modernizace čínského námořnictva, poukázal, že ty nejnebezpečnější a nejúspěšnější invaze zahraničních sil do Číny byly ty z moře. Čína se pokouší zabránit tomu, aby se to znovu opakovalo.
Související
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely
Čínská armáda , USA (Spojené státy americké) , Jihočínské moře , Rakety
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák