Čas se krátí? Analytik naznačil, co plánuje Kim Čong-un

Jediné řešení je trojstranné

Jihokorejský prezident Mun Če-in se obrací na obě strany, naposledy prezentoval svůj sen o sjednocení Severní a Jižní Koreje do roku 2045, připomíná Grover. Dodává, že naneštěstí se následující den Munovi dostalo facky v podobě severokorejského raketového testu, kterým Pchjongjang další jednání odmítl.

Řešení přitom musí podle analytika zahrnovat Severní Koreu, Jižní Koreu i USA, přičemž každá z uvedených zemí může jednání potopit a čas na dohodu se krátí. Navíc, rozhovory mohou zkrachovat nejen kvůli krokům uvedených zemí, ale pravděpodobněji skončí z vnitropolitických důvodů, míní odborník. Poukazuje, že vedoucí představitelé všech tří zemí chtějí, aby jejich domácí publikum vidělo okamžitý pokrok, a začínají ztrácet trpělivost s opakovanými summity, které příliš nepřinášejí.

Vláda každé země čelí domácí opozici, která je připravená kritizovat její diplomacii, připomíná expert. Dodává, že ačkoliv je KLDR diktaturou, i Kim musí brát v potaz nálady ve svém okolí a armádě, když se snaží vyjednávat s USA, tedy historickým nepřítelem. Ve Spojených státech a Jižní Koreji se zase blíží volby, které mohou změnit jejich dosavadní kurz, soudí Grover.

„Severní Korea určila konec roku 2019 za nejzazší termín pro urovnání věcí, než se případně vrátí k testům mezikontinentálních balistických raket a jaderných zbraní,“ pokračuje analytik. Připomíná, že po neúspěchu hanojské schůzku s Trumpem Kim prohlásil, že „trpělivě počká“ na „odvážné rozhodnutí“ USA, ale jen do konce roku a že očekává větší problémy než na předchozím summitu.

Existuje tedy šance, že Pchjongjang přeřadí na vyšší rychlost, pokud do konce roku nevzejde žádná dohoda, míní  Grover. Jelikož dojednání takové dohody trvá přinejmenším měsíce – v případě Íránu to byly dva roky –, průlom ve zbývajících čtyřech měsících neočekává.

Není však vyloučená taková dohoda, která se nebude soustředit pouze na denuklearizaci, ale spíše na zamezení další eskalaci, domnívá se odborník. Vysvětluje, že otázka osudu Kimova jaderného programu by byla odsunuta na později a v centru pozornosti by se ocitly mírová smlouva a zastupitelské úřady. Stejně tak není vyloučena omezená denuklearizace výměnou za částečné uvolnění sankcí, míní Grover. Zdůrazňuje, že ač i dosažení takových dohod by bylo velmi obtížné, je v Kimem stanoveném termínu realizovatelné.

Musí přijít průlom

Trump se může uchýlit k takové možnosti, aby mohl oznámit úspěch před blížícími se volbami v příštím roce, naznačuje expert. Spekuluje, že i Kim může nakonec svůj termín prodloužit, případně hovořit o částečném úspěchu, aby si připsal vítězství před domácím publikem.

„Dosáhnout skutečného pokroku je nezbytné a v americkém zájmu,“ píše analytik. Varuje, že pokud KLDR v příštím roce vystupňuje svou agresivitu, existuje nebezpečí, že se Trump vrátí k hrozbám „ohněm a zlobou“ z roku 2017, přičemž vysoké napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi doplněné o drsnou rétoriku není dobré pro nikoho.

Pokud je dohoda možná, musí přijít brzy, apeluje Grover. Za hlavní problém považuje čas, jelikož Washington musí těžit z příležitosti, že vládnoucí kruhy v USA i obou korejských státech se momentálně shodnou na tom, že diplomacie je lepší než konfrontace, a tak je nezbytné něco dojednat do konce roku, a tím si koupit čas na doladění detailů.

Nepříjemnou pravdou je, že i tak jde o závod s časem, obává se odborník. Dodává, že první termín sice vyprší za čtyři měsíce, ale diplomaté musí mít na paměti, že v Jižní Koreji proběhnou v březnu 2020 parlamentní volby a pokud je Mun se svou stranou prohraje, bude možná muset strategii vůči Kimovi přehodnotit.

Naopak, pokud by Mun zaznamenal úspěch, může aktivní jednání probíhat po dalších sedm měsíců, až do listopadových voleb ve Spojených státech, domnívá se odborník. Očekává, že s ohledem na prioritní význam amerických prezidentských voleb bude mít Trump na jednání s Kimem mnohem méně času, tudíž tyto měsíce uběhnou velmi rychle.

„Washington by se měl jednoznačně nadále snažit o průlom, dokud existuje současná příznivá politická konstelace,“ pokračuje Grover. Věří, že i malá dohoda by mohla pomoci zamezit návratu spirály eskalace a hrozeb.

Je sporné, zda nějaká dohoda může kdy vést k plné denuklearizaci, ale uzavření mírové smlouvy a otevření zastupitelských úřadů by alespoň vytvořilo zoufale potřebné komunikační kanály a nástroje pro budoucí krizové situace, tvrdí analytik. Věří, že s ohledem na zkušenost Spojených států s předchozími jadernými rivaly by bylo moudré nalézt způsob jak moderovat i vztahy se Severní Koreou.

Konfrontace může pokračovat a Kim se může kdykoliv uchýlit k trestům, zdůrazňuje Grover. Podotýká, že takový vývoj by byl zklamáním, ale nikoliv překvapením, a proto bude dobré, pokud budou existovat způsoby bezpečného usměrňování KLDR a komunikace s ní. „Skutečnou tragédií by bylo, pokud by všechny tři země nechaly tuto propadnout kvůli nedostatku času a krátkozrakosti,“ uzavírá expert.