Teror v KLDR: Rozdíl mezi vězením a vesnicí je minimální!

Předpokládá se, že síť táborů pro politické vězně v KLDR zadržuje nejméně 200.000 lidí a je dějištěm znásilňování, mučení, poprav a otrocké práce, uvedl v lednu letošního roku Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR popírá samotnou existenci sítě vězeňských táborů.

Mnozí ze zadržovaných nespáchali žádný zločin, jen jsou příbuzní s osobami, které má režim v kolonce "nepřátelé státu a jeho zřízení". Jejich zadržení je součástí kolektivního trestu.

Analýzy nových satelitních snímků z oblasti kolem Tábora 14 v Kečchonu ukazují, že vláda "stírá hranice" mezi tábory a kolem žijícími obyvateli, uvedla AI.

"Bezpečnost a kontrola v oblastech přilehlých k Táboru 14 ukazují, do jaké míry se všeobecná represe a omezení práva na svobodu pohybu staly v Severní Koreji běžné," řekl odborník Amnesty International na záležitosti východní Asie Rajiv Narayan.

Amnesty původně předpokládala, že při zkoumání snímků z dané oblasti potvrdí možnou stavbu dalšího politického vězeňského tábora přiléhajícího ke Kečchonu v provincii Pchjongan namdo. "Čekali jsme, že najdeme nový nebo rozšířený vězeňský tábor. To, co jsme našli, je v mnoha ohledech ještě víc znepokojující," řekl Frank Jannuzi z Amnesty International USA.

"Lidé si myslí, že holokaust je minulostí, je to však pořád realita. Děje se v Severní Koreji," popsal agentuře AFP před několika dny třicetiletý Sin Tong-hjok, který strávil v severokorejském gulagu prvních 23 let svého života. Po svém zázračném útěku z lágru i ze země pak poskytl svědectví z první ruky.

Během svého pobytu v táboře znal jen dřinu, mučení, hlad a strach. V roce 1996 navíc sledoval popravu své matky a bratra. Jak sám později přiznal, chystali se k útěku a on je zaslechl. Sám je tedy udal. Byl totiž k tomu odmalička v gulagu cvičený, pokud by tak neučinil, hrozilo by mu mučení či smrt.

Idalší lidé podávají otřesné zprávy o koncentračních táborech v KLDR. Pan I Jong-guk, bývalý člen ochranky Kim Čong-ila se pokusil o emigraci. Byl zatčen a strávil několik měsíců ve vyšetřovací vazbě, během které mu byly vymláceny zuby, dostával elektrošoky, byl nucen jíst a pít vlastní výkaly a byl mučen jak fyzicky, tak i psychicky. Nakonec byl odsouzen k mnoha letům vězení a šest let strávil v koncentračním táboře Čadok. Po šesti letech byl propuštěn a druhý pokus o emigraci mu již vyšel. V KLDR mu zůstala celá rodina, o které nemá žádné zprávy.