Agresivní sršně útočí: V Asii zabily desítky lidí a míří do Evropy

Z pobodaných lidí zůstává 206 v nemocnici a 37 pacientů je v kritickém stavu. Odborníci soudí, že k nárůstu sršní aktivity mohlo přispět víc faktorů, včetně nedávného horkého a suchého počasí. Vliv ale může mít i rozšiřování oblastí obývaných a využívaných lidmi.

K nejhůře postiženým patří města Ang-kchang, Chan-čung a Šang-luo v centrální části Číny. Vláda do těchto oblastí vyslala týmy likvidátorů hmyzu. Pomáhat jim mají hasiči a policisté, kteří dostali ochranné oblečení.

V Číně žije největší sršeň na světě - sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), která dorůstá délky více než čtyři centimetry a její žihadlo měří šest milimetrů.

Agresivní hmyz je už i v Evropě

Francouzi bojují se sršní asijskou (Vespa velutina nigrithorax), která dosahuje délky tří centimetrů a je rozpoznatelná podle červené hlavy a žlutých nohou a také se sršní mandarínskou (Vespa mandarinka). 

Zprávy o nejrůznějších biologických invazích se v poslední době objevují čím dál častěji. Určitý druh se vytrhne ze své původní vlasti a rozšíří se na místa, kde si s ním místní fauna či flóra prostě nedokážou poradit. Napomáhá tomu globalizace a také klimatické změny. To je právě příklad asijských sršní, které se do Evropy dostaly spolu s čínským zbožím.

Asijské sršně vytlačují původní evropské a jsou velkým nebezpečím jak pro včelstva, tak pro lidi. Během několika málo hodin totiž dokáže běsnící sršní komando zlikvidovat celý úl, plenění neuniknou ani larvy a kukly. Ohroženi jsou i lidé. 

Tajná zbraň sršňů

Jed sršňů není tak jedovatý jako ten včelí. Takže ústně přenášená úsloví jako, že sedm bodnutí sršně usmrtí koně a tři pak stačí člověku nejsou opodstatněná. Bodnutí od sršně je nebezpečné pro malé děti, starší či nemocné lidi a především pro alergiky. Obecně mají všichni zástupci blanokřídlých jako je vosa, včela, čmelák nebo právě sršeň ve svých žihadlech jed.

Bodnutí od sršně je bolestivější než od včely. To je dáno mimo jiné i tím, že sršeň má žihadlo delší a větší. Navíc na něm nejsou zpětné háčky, proto jej může použít i opakovaně. Oproti tomu včela může použít žihadlo jen jednou a následně zemře.

V žádném případě není dobré při setkání se sršní panikařit, začít vřeštět a dělat rychlé pohyby. Sršeň nechce ublížit. A pokud jste se náhodou nedostali do těsné blízkosti jejího hnízda (někteří autoři mluví o 0,5 metru, jiní o metrech dvou) nemáte se čeho bát, nezaútočí. Tedy pokud ji nebudete ohrožovat. Pokud si sedne na člověka, pak se jen pokusí prozkoumat, jestli náhodou není k jídlu a jakmile během několika vteřin zjistí, že tomu tak není, odletí.

A ještě co se týká případné přítomnosti v blízkosti hnízda. Nedoporučuje se dýchat směrem k hnízdu, přibližovat se k otvoru hnízda nebo jej dokonce něčím zakrývat a bránit tak sršním v možnosti výletu. Také bychom v jeho blízkosti neměli ničím vibrovat, informuje server priroda.cz.

Kromě toho, že sršni mohou jed, který přenášejí na svou potenciální oběť žihadlem, vpíchnout, mohou také tyto látky vystřikovat. A to až na vzdálenost 40 centimetrů. Problémy přináší hlavně zasažení očí, kdy jed působí stejně jako například pepřový sprej.