Čína intenzivně zbrojí na moři i ve vzduchu, v USA mají strach. VIDEO

O tom, že Čína chce získat další letadlovou loď, se již dříve mluvilo, ale nyní je to vůbec poprvé, co některý čínský oficiální činitel potvrdil, že už se takové plavidlo v loděnicích přístavního města Ta-lien staví.

Podle Wanga stavba druhé čínské mateřské letadlové lodi potrvá šest let. Řekl rovněž, že Čína bude mít nakonec tato plavidla čtyři.

Čínská armáda zařadila do aktivní služby svou první letadlovou loď Liao-ning v září 2012. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo získalo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.

Čína ale zbrojí i ve vzduchu. Neočekávaně otestovala hypersonický kluzák WU-14, který letěl desetkrát rychleji než zvuk - ke zděšení Spojených států, uvedl server CT24.

Bezmotorového čínského "rychlíka" vypustila mezikontinentální raketa ve výšce 100 kilometrů, pak dosáhl Machu 10 – přes 12 tisíc kilometrů za hodinu. "Zjevně je vyvinutý proto, aby využil extrémně vysokou rychlost a obratnost k porážce americké obrany," říká Frank Gaffney, ředitel neziskové organizace Center for Security Policy.

Mezikontinentální balistické střely dosahují nadzvukové rychlosti běžně, ty ale na své křivce prolétají vesmírem. Prodírat se odporem zemské atmosféry je mnohem těžší. Hypersonické stroje tak jsou svatým grálem armád 21. století. Ať už budou mít vlastní pohon, nebo ne, současná protiraketová obrana je na ně krátká. Kdo je ovládne, získá podobnou strategickou výhodu jako ve 20. století vlastník jaderné bomby.

"Čína nabyla sebevědomí díky svým vojenským schopnostem. Doposud vůči okolnímu světu zastávala defenzivní přístup. Teď to však vypadá, že nové čínské vedení změnilo svůj bezpečnostní koncept a tím také postoj vůči mezinárodnímu společenství," konstatoval exkluzivně pro natoaktual.cz Hongjian Cui, ředitel Odboru pro evropská studia na Čínském institutu mezinárodních vztahů v Pekingu.

Shoduje se s dalšími experty a analytiky, kteří poukazují na dosud nevídané kroky, které Čína v posledních měsících v této oblasti udělala. Na jednu stranu Peking "trochu tajemně" proklamuje, že musí posílit své ozbrojené síly, aby byly schopné "vyhrávat bitvy".

Na druhou stranu poprvé v historii Čína zveřejnila informace o svých vojenských cvičeních, poodhalila dokonce strukturu své armády a pokukuje po partnerech napříč světem, se kterými by spolupracovala.

Podle Cuie pečlivě sleduje i Severoatlantickou alianci, i když spolupráce s NATO by pravděpodobně měla čistě pragmatický charakter. Jeden z důvodů možného "partnerství" Aliance s Čínou se nabídne už velmi brzy.