Jatka: Rybáři zahájili hon na delfíny, zátoka se zbarvila krví. Drastické VIDEO

Předtím byli delfíni zahnáni do zátoky a asi 50 z nich vybráno k prodeji do akvárií a vodních parků. Rybáři za ně utrží několik milionů dolarů. Zbytek bude zabit na maso. Většina Japonců sice pokrmy z delfínů odmítá, avšak v Taidži a dalších rybářských městech je tomu právě naopak.

Letošní lov sledují členové ekologických skupin, mezi nimiž je organizace Sea Shepherd. Její členka Melissa Sehgalová akci popisuje takto: "Naženou delfíny do té vražedné zátoky, přičemž mnohé z nich poraní. Vrazi delfínů záměrně přes hejna přejíždějí čluny, zápasí s nimi, nahánějí do sítí a pak zabíjejí."

Japonci sklízejí za metody zabíjení delfínů rozhořčenou kritiku. Rybáři například nad vodou tlučou kovovými tyčemi o sebe, což mezi zvířaty s mimořádně citlivými sonary vyvolá paniku. Delfíni se pak nechají snáze vmanévrovat do mělké vody, kde jsou ponecháni několik dní. Pak jsou nahnáni do zátoky a zabiti. Rybáři jim zabodnou tyče do páteře a nechají je zemřít. "Delfíni umírají 20 až 30 minut, vykrvácejí, udusí se nebo utopí," řekla Sehgalová.

Podle aktivistů Sea Shepherd dopoledne Japonci zabili desítky delfínů a zátoka se zbarvila jejich krví do ruda.

Na japonskou praxi upozornil film Zátoka (The Cove), který získal v roce 2009 Oscara za nejlepší dokument. Jeho režisér Louie Psihoyos britskému deníku řekl, že "považuje za odporné, jestliže Japonci loví delfíny a konzumují jejich maso, které je navíc jedovaté". Dle Psihoyose obsahuje 5000krát víc toxinů, než povoluje Světová zdravotnická organizace.

Autoři při filmování využívali speciální techniky, včetně skrytých mikrofonů a kamer ve falešných kamenech, a díky tomu odhalili, jak děsivě tato malá přímořská vesnice přispívá k obrovským ekologickým zločinům, jenž se dějí celosvětově. Výsledkem je provokativní mix investigativní žurnalistiky, eko-dobrodružství a poutavých filmových obrazů, který dohromady tvoří nezapomenutelný příběh inspirující k akci diváky po celém světě.

Japonci loví i velryby

Japonskou touhu pokračovat v lovu velryb nemotivuje pouze odpor veřejnosti vůči němu, ale v minimálně stejné míře také „emoce". Tvrdí, že konzumace velryb je tradice, v níž si Japonci přejí pokračovat – zřejmě proto, že někteří z nich jsou na ni citově vázáni.

Navíc Japonci tvrdí, že se západní země stavějí proti lovu velryb, protože ty jsou pro ně zvláštním zvířecím druhem, stejně jako krávy pro hinduisty. Západní státy by se však podle Japonců neměly pokoušet vnucovat jim vlastní kulturní přesvědčení.

Nejlepší reakce na tento argument zní, že nesprávnost působení zbytečné bolesti vnímavým tvorům není kulturně podmíněna. Mimo jiné je to jedno z prvních pravidel významné etické tradice Japonska, totiž buddhismu, píše inuru.com.