Kuala Lumpur - Příčiny pátečního zmizení letadla malajsijských aerolinií s 239 lidmi zůstávají záhadou a nelze vyloučit ani únos. Šéf malajsijské agentury pro civilní letectví Azharuddin Abdul Rahman považuje zmizení stroje za "bezprecedentní záhadu". Podle něj se nepotvrdilo, že by se na moři objevily trosky letadla. Že se ale stroj mohl zřítit, nelze stále vyloučit a proto pátrací týmy rozšířily oblast pátrání.
Letadlo odstartovalo v pátek v 17:41 SEČ z Kuala Lumpuru a mířilo do Pekingu. Kontakt s ním byl naposledy v 18:30 SEČ, těsně před tím, než letadlo mělo přejít z malajsijského do vietnamského vzdušného prostoru. Malaysia Airlines ztratily spojení s letadlem ve chvíli, kdy bylo ve výšce bezmála 11.000 metrů a letělo stálou rychlostí.
Není možné vyloučit únos a všechny možnosti se dále prověřují, řekl Rahman. Spekuluje se i o tom, že se letoun rozpadl za letu, což by mohlo naznačovat pumový útok, že byl sestřelen nebo se srazil s jiným objektem.
Rahman dnes také uvedl, že vietnamské úřady nepotvrdily, že by někdo zahlédl trosky letadla na hladině.
V neděli v podvečer posádka letounu vietnamského námořnictva údajně zahlédla u jižního pobřeží Vietnamu předmět, který vypadal jako dveře pohřešovaného letadla. Objekt se nacházel zhruba ve stejné oblasti, kde vietnamská letadla už v sobotu spatřila rozsáhlé olejové skvrny.
Po troskách pátrá u pobřeží Vietnamu a Malajsie 40 lodí a 34 letadel devíti států. Úřady sdělily příbuzným cestujících pohřešovaného letadla, aby se připravili na nejhorší.
Thajská policie zahájila vyšetřování "pasového gangu"
Už v sobotu se objevila informace o tom, že nejméně dva pasažéři použili pasy ukradené v Thajsku v roce 2012 a 2013, a to občanům Itálie a Rakouska. Letenky si tyto osoby koupily zřejmě společně za thajské báty a konečnou destinací nebyl Peking, ale Evropa.
Na seznamu cestujících letu MH370 byla dvě evropská jména - Rakušan Christian Kozel a Ital Luigi Maraldi. Ale ani jeden ve skutečnosti do letadla nenastoupil.
Letové informace, které má AFP k dispozici, ukazují, že letenky na jména Maraldi a Kozel byly rezervovány 6. března 2014 a vyzvednuty v thajském letovisku Pattaja jižně od hlavního města Bangkoku. "Kozel" měl rezervovaný let z Kuala Lumpuru do Pekingu, a pak měl zamířit do Amsterdamu a Frankfurtu, zatímco "Maraldi" si zabukoval stejné lety až do Amsterdamu, odkud měl pokračovat do Kodaně.
Interpol potvrdil, že dva pasy, na které dotyční cestovali, byly zaneseny do jeho databáze hlášených ukradených pasů v roce 2012 a 2013.
Boeing 777 patří mezi nejbezpečnější typy letadel. Databáze ASN Aviation Safety Database obsahuje pouhých osm záznamů, z nichž dva jsou únosy letadla. V jednom případě došlo k úmrtí, když uhořel technik, který neopatrností při doplňování paliva způsobil požár, další 3 oběti zahynuly při nehodě v San Franciscu.
Psali jsme:Dne 17. ledna 2008 letadlu Boeing 777-200ER společnosti British Airways, letícímu z Pekingu do Londýna, vysadily 20 sekund před přistáním na londýnském letišti Heathrow oba motory. Po tvrdém dosednutí v předpolí přistávací dráhy bylo letadlo natolik poškozeno, že muselo být odepsáno. Mezi cestujícími došlo k 47 převážně lehkým zraněním. Vyšetřovatelé nakonec dospěli k závěru, že nehodu způsobil led ze zbytků vody (obsažené v podchlazeném palivu), který narostl na čelech trubiček výměníků tepla olej/palivo u obou motorů, čímž se značně omezil průtok paliva. Konstrukce výměníku byla vhodně upravena.
Dne 6. července 2013 došlo k havárii letadla Boeing 777-200ER společnosti Asiana Airlines letícím ze Soulu do San Francisca. Letadlo během tvrdého přistání na mezinárodním letišti v San Franciscu ztratilo ocasní část a po přistání začalo hořet. Na palubě bylo celkem 307 lidí. Nehoda si vyžádala tři mrtvé a 181 zraněných. Podle předběžných výsledků vyšetřování nehodu způsobila chyba jihokorejských pilotů. (Letoun letěl při přistávacím manévru příliš nízko a pomalu.)
Související
Před 10 lety zmizel let MH370 z radarů. Příbuzní žádají obnovení pátrání
10 let od jedné z největších záhad současnosti. Sílí hlasy po obnově pátrání po letu MH370
Zmizelý Boeing 777 letu MH370 (březen 2014) , Malajsie , Boeing 777
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 1 hodinou
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák