Afghánci budou volit prezidenta, obavy rostou. Rozpoutají islamisté teror?

Ghaní a Abdulláh jsou i tentokrát hlavními favority na seznamu 18 uchazečů, kteří se pro nadcházející hlasování zaregistrovali.

Dosavadní prezident Ghaní tvrdí, že uspořádání voleb je nutné, aby vláda získala demokratický mandát pro mírové rozhovory s islamistickým hnutím Tálibán. Hlasování ale přichází v době, kdy Afghánistánem zmítá nebývalá vlna násilí. Sebevražedný útok Tálibánu na nemocnici na jihu Afghánistánu si minulý čtvrtek vyžádal 39 mrtvých. Ve stejný den zahynulo 30 civilistů při útoku amerického bezpilotního letounu, který omylem zasáhl rolníky.

Tálibán předem vyzval obyvatele k bojkotu hlasování a varoval, že jeho bojovníci udělají vše pro to, aby volby zmařili. Mnoho lidí se tak již rozhodlo, že k volbám nepůjdou. Prezidentských voleb v roce 2014 se zúčastnilo více než sedm milionů lidí, vládní úředníci ale předpokládají, že tentokrát k urnám dorazí voličů méně a že volební účast bude podobná té v loňských parlamentních volbách, kdy bylo odevzdáno 3,6 milionu hlasů.

V mnoha oblastech Afghánistánu nebudou mít obyvatelé šanci hlasovat vůbec; asi třetina ze 7366 volebních místností zůstane uzavřena, protože bezpečnostní síly je nebudou schopny ochránit. Ministerstvo vnitra uvedlo, že k zajištění bezpečnosti voleb bude nasazeno 70.000 policistů.

Kromě bezpečnostních problémů hrozí v Afghánistánu volební podvody, které silně poznamenaly hlasování v předešlých letech. Míru korupce ve volebním systému dokazuje fakt, že tento měsíc byli bývalý předseda volební komise a předseda komise pro volební stížnosti odsouzeni k pětiletému vězení za podvody. Neregulérnostem mají letos zamezit přístroje ověřující totožnost hlasujících na základě biometrických údajů. Podle občanských skupin ale přístroje nedokážou zabránit některým formám podvodů, jako je manipulace s hlasy po skončení voleb, a pracovníci volebních středisek nebyli k jejich obsluze náležitě vyškoleni.

Mnoho problémů také pramení ze skutečnosti, že několik předchozích měsíců panovala kolem prezidentských voleb nejistota vzhledem k mírovým rozhovorům, které vedly Spojené státy s povstaleckým hnutím Tálibán. Americký prezident Donald Trump chtěl jednání ukončit v září mírovou dohodou, která by otevřela cestu k přechodné vládě - a vedla by ke zrušení nebo odkladu hlasování. Trump ale po pokračujících útocích Tálibánu mírové rozhovory 8. září ukončil.

K volbám se původně zaregistrovalo 18 kandidátů, tři z nich ale z klání neoficiálně odstoupili. Kromě Ghaního a Abdulláha, který neúspěšně kandidoval na prezidenta už dvakrát, se o úřad hlavy státu uchází například obávaný islamistický vůdce Gulbuddín Hekmatjár, přezdívaný řezník z Kábulu. Dalšími kandidáty jsou třeba bývalý šéf afghánské tajné služby NDS Rahmatulláh Nabíl, exministr vnitra Núrulhak Ulúmí nebo Ahmad Valí Masúd, bratr zavražděného vojenského velitele Ahmada Šáha Masúda. Ten stál v čele Severního spojenectví, jež pomohlo po invazi mezinárodních jednotek do Afghánistánu v roce 2001 svrhnout Tálibán.

Prezidentské volby se měly v Afghánistánu původně konat 20. dubna, byly ale odloženy na 20. července a pak znovu na 28. září. Podle internetových stránek afghánské volební komise by předběžné výsledky měly být oznámeny 19. října a konečné 7. listopadu. Pokud nikdo z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, utkají se dva nejúspěšnější uchazeči ve druhém kole, které se s největší pravděpodobností uskuteční 23. listopadu.

Nezávislá organizace Afghan Analysts Network uvedla, že volební místnosti se otevřou v 7:00 místního času (4:30 SELČ) a uzavřeny by měly být v 15:00 místního času (12:30 SELČ), i když tuto dobu bude možné na vyžádání o dvě hodiny prodloužit.