Afghánská starostka se obává o život, Tálibán už zavraždil jejího otce

Zariga Ghafáriová, jedna z mála starostek v Afghánistánu, čeká, že bude zavražděna. V noci ale byl zastřelen před svým domem v Kábulu její otec, napsal deník The New York Times. Starostka města Majdán Šahr v provincii Vardak nedaleko Kábulu přežila několik pokusů o vraždu.

Její postavení ženy nakloněné reformám ji vystavilo v převážně patriarchální afghánské společnosti velkému nebezpečí, píše The New York Times.

Důvod vraždy jejího otce Abdula Vásiho Ghafáriho, který byl plukovníkem afghánské armády, nebyl objasněn. Byl to jen jeden z mnoha cílených vražedných útoků, které se v Kábulu stávají? Nebo to byla odplata za to, že starostka nedávno dala výpověď několika podřízeným, za což si vysloužila poslední ze série výhrůžek smrtí?

Dad, My mentor, My hero !I’m sure you can hear me, just right now, while missing u made a promise to myself, I’ll put my every second of life as well every drop of my blood to serve this country and people of this beautiful, historic and great Land same as you did for 37 years. pic.twitter.com/u01LAENIbo

— Zarifa Ghafari (@Zarifa_Ghafari) November 9, 2020

Zdá se, že ona sama v tom má jasno. "Byl to Tálibán," uvedla. "Jsem zničená. Nevím, na koho se mohu spolehnout. Ale nezastavím se, ani kdyby na mě znovu zaútočili. Nemám strach zemřít."

Mluvčí Tálibánu tvrdí, že o útoku stále "sbírá informace", a odmítá ho komentovat.

I když v Afghánistánu funkci starostky zastává několik dalších žen, většinou působí v oblastech, jež jsou považovány za více kulturně tolerantní. Vardak je ale konzervativní provincií a postavení starostky Ghafáriové je takřka neudržitelné. Tálibán, známý svou přísnou interpretací islámu, která zakazuje ženám vykonávat mnoho povolání, se v provincii těší široké podpory.

"Mnohokrát mi bylo vyhrožováno," říká Ghafáriová. "Podnikli na mě útoky, přežila jsem je a pokračovala v práci. Chtějí mě zlomit a proto zavraždili mého otce." Některé z výhrůžek, které dostala, pocházely z její vlastní radnice. V rámci reforem, jež zavedla ve městě, kde žije zhruba 35.000 obyvatel, dala výpověď několika úředníkům a tvrdí, že si za to vysloužila odsudky a hrozby.

Její otec byl jedním z velitelů speciálních sil, a to v jednotce, která kvůli své výkonnosti Tálibánu velice vadila. Armádní představitelé Ghafáriho varovali, že se může stát terčem útoku, tvrdí jeho dcera a dodává, že za celou službu v armádě, která trvala léta, si neodnesl ani škrábanec.

Starostka Ghafáriová je na překážky a útoky zvyklá, minulý měsíc téměř zahynula při pokusu o vraždu. Ale nic není tak zničujícího jako smrt otce,o které si myslí, že za ni může.

"Byl mi oporou," říká. A dodává, že bez něj by nebyla schopná vydržet vyhrůžky smrtí či neustálé obtěžování, kterým čelí od spoluobčanů jen proto, že je ženou.

Do její kanceláře vnikli muži s holemi a kameny v den, kdy byla v roce 2018 jmenovaná prezidentem Ašrafem Ghaním do funkce. Kvůli její bezpečnosti jí afgánské bezpečnostní síly musely odvézt pryč; do města se vrátila až po devíti měsících, ale tentokrát se funkce opravdu ujala. Začala zadávat veřejné zakázky, například údržbu silnic, nebo zahájila kampaň za čistší město.

Vražda jejího otce se odehrála na sklonku týdne, který byl v Kábulu mimořádně krvavý. Minulý týden byl zastřelen neznámými muži vojenský prokurátor. V pondělí muži, kteří se považovali za členy organizace Islámský stát, zabili na univerzitě v Kábulu přinejmenším 35 lidí, z nichž většina byli studenti.

Počet cílených vražd se v posledních měsících v Kábulu zvýšil, což způsobilo veřejné pozdvižení. Tálibán se odmítá k útokům přihlásit, jeho propaganda je ale využívá k tvrzení, že vláda je slabá a neschopná zaručit v hlavním městě bezpečnost.

Armádní představitelé a experti se shodují, že Tálibán po podepsání dohody se Spojenými státy o stažení zahraničních vojsk a po zahájení mírových rozhovorů s afghánskou vládou změnil svou taktiku. Přestal pořádat dobře patrné útoky ve městech a zaměřil se na cílené vraždy.

Podle údajů shromážděných deníkem The New York Times byl říjen pro civilisty v Afghánistánu nejkrvavějším měsícem od loňského září; v době kdy Tálibán zahájil na jihu a východě země ofenzívu, bylo zabito přinejmenším 212 lidí.

Související

Více souvisejících

Tálibán Afghanistán Zariga Ghafáriová ženy

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 49 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy