Čína se ohradila proti americkému zákonu o nástupnictví dalajlamy, ten umožňuje zavést sankce

Americký zákon deklaruje právo Tibeťanů vybrat si svého duchovního vůdce a umožňuje Spojeným státům zavést sankce proti čínským činitelům, kteří by se snažili narušit nástupnictví dalajlamy, píše agentura Kjódó. Zákon také vyzývá vládu, aby nepovolila ustanovení dalších čínských konzulátů na americkém území do té doby, než Čína umožní otevření amerického konzulátu v tibetském hlavním městě Lhasa.

"Vyzýváme Spojené státy, aby se přestaly vměšovat do vnitřních záležitostí Číny," uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého by aplikace zákona vedla k dalšímu zhoršení vzájemných vztahů. Ministerstvo vyzvalo amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vetoval.

Podle zástupců tibetského exilu je schválení zákona "vítězstvím tibetského boje za svobodu". "Kongres vyslal jasný a hlasitý signál, že Tibet zůstává pro Spojené státy prioritou," uvedl předseda tibetské exilové vlády Lobsang Sangay.

Není jasné, kdo se po smrti současného dalajlamy, jemuž je 85 let, stane novým tibetským duchovním vůdcem. Chlapce, který byl ve věku šesti let vybrán jako nástupce dalajlamy, Čína před 25 lety odvlekla z Tibetu a nechala ho vyrůstat v čínském prostředí. Místo něj čínské úřady vybraly jiného nástupce, který je ale považován za politickou figurku ovládanou čínskou vládou.

Tibeťané se obávají toho, že Čína využije otázku nástupnictví dalajlamy k rozštěpení tibetského buddhismu tím, že po smrti současného tibetského duchovního vůdce jmenuje sama jeho nástupce, zatímco exilová tibetská vláda vybere jiného.

Čína vojensky obsadila Tibet v roce 1950. Dalajlama po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě od roku 1959 pobývá v exilu v Indii.