Demonstranti z Hongkongu použili bombu? Policie má jasno

Jeden policista byl pobodán o víkendu při pokračujících prodemokratických protestech v Hongkongu, které opět vyústily v násilné střety mezi policií a demonstranty. Uvedla to dnes tamní policie s tím, že také zaznamenala výbuch menší doma vyrobené bomby. Desetitisíce demonstrantů dnes opět vyšly do ulic, požadují podporu mezinárodního společenství, píše agentura AFP.

Výbušnina byla ukrytá v křoví ve čtvrti Mong Kok a aktivována byla pomocí mobilního telefonu ve chvíli, kdy okolo projížděl policejní vůz. Výbuch nezpůsobil žádná zranění ani škody, bylo to ale poprvé, co demonstranti proti policii podobnou zbraň použili, uvedl s odkazem na hongkongské bezpečnostní složky deník The New York Times.

Jeden z protestujících také v neděli pobodal policistu. Podle úřadů neznámý útočník zasáhl krční žíly, zraněný policista musel v nemocnici podstoupit operaci a je stále ve vážném stavu.

"Lidé, kteří páchají násilné činy, nejsou protestující. Jsou to výtržníci a zločinci, kteří ničí náš právní systém," uvedl na tiskové konferenci zástupce hongkongského policejního komisaře. Žádný boj za "údajné" vyšší cíle podle něj nedokáže omluvit chování demonstrantů, které připomíná praktiky zločineckých organizací.

V kontrastu s víkendovými střety dnes demonstranti při poklidném protestu obsadili park Chater Garden a okolní ulice v centru města. Jedná se o první shromáždění, ke kterému pořadatelé získali povolení policie od 5. října, kdy vstoupil v platnost zákaz zahalování obličejů, uvedl hongkongský list South China Morning Post. Organizátoři zároveň varovali účastníky protestu, aby si tváře nezakrývali; v davu tvořeném převážně mladými lidmi bylo vidět jen několik osob, jejichž obličeje zakrývala chirurgická rouška.

Lidé v Chater Garden volali po pomoci mezinárodního společenství v boji za svobodu. Demonstranti shromážděním apelovali hlavně na americké kongresmany, kteří tento týden budou pravděpodobně hlasovat o zákonu dodržování lidských práv a demokracie v Hongkongu. Od jeho schválení si protestující z asijského velkoměsta slibují přísnější sankce proti Číně a lepší podmínky při obchodních vztazích mezi Hongkongem a USA.

Hongkong se už čtyři měsíce zmítá v nepokojích a masivních a často násilných protestech. Jejich spouštěčem byl návrh zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny. Zákon už vláda Hongkongu slíbila stáhnout, protestní akce ale pokračují a jejich účastníci požadují obecnější demokratické reformy.

Související

Hongkong

V Hongkongu zatkli 47 prodemokratických aktivistů

Policie v Hongkongu zatkla 47 prodemokratických aktivistů kvůli údajnému "spiknutí za účelem rozvracení země". Jedná se o dosud největší zatýkání za jediný den na základě bezpečnostního zákona, který loni prosadila Čína, píše agentura AFP.

Více souvisejících

demonstrace v Hongkongu Hongkong bomby policie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy