Čínský admirál doporučuje potopit americkou letadlovou loď. Co by následovalo?

Agresivita vs. pošetilost

LeMay, který později velel americkému strategickému letectvu, v 50. letech a během karibské krize navrhoval, aby Spojené státy zasadily Sovětskému svazu první jaderný úder, připomíná politolog. Doplňuje, že během vietnamské války zase generál prosazoval vybombardování Severního Vietnamu "do doby kamenné".   

Admirál Lou, zástupce ředitele Čínské akademie vojenských věd a známý jestřábí vojenský komentátor, proti tomu podporuje čínskou invazi na Tchaj-wan, poukazuje Peck. Dodává, že admirál minulý měsíc na zbrojní konferenci dokonce prohlásil, že Čína by mohla vyřešit napětí v Jihočínském moři potopením dvou amerických letadlových lodí.

"Čeho se Spojené státy bojí nejvíc, je přinést oběti. Viděli bychom, jak vyděšená je Amerika," cituje publicista admirálova slova, kterými komentoval skutečnost, že úder na dvě letadlové lodě by zabil 10 tisíc amerických námořníků.

Lou, který dříve doporučoval zaútočit na Tchaj-wan, považovaný Čínou za své odpadlické území, v případě, že americké vojenské lodě budou ostrov využívat jako základnu, nastiňuje politolog. "Pokud se americká námořní flotila opováží zastavit na Tchaj-wanu, nadejde čas, aby (Čínská) lidově osvobozenecká armáda vyslala vojáky k zajištění národní jednoty na ostrově," cituje admirála.  

Generál LeMay sice nebyl příznivcem komunismu, ale měl by pro nálady admirála Loua pochopení, domnívá se Peck. Deklaruje, že ani jeden z těchto vojáků naneštěstí nevidí rozdíl mezi agresivitou a pošetilostí.

LaMayův jaderný útok na Sovětský svaz by rozpoutal třetí světovou válku proti nukleární supervelmoci, zdůrazňuje politolog. Vysvětluje, že i kdyby se Spojeným státům podařilo zničit při něm většinu sovětských atomových zbraní, stačilo by, aby jejich malý počet přistál v New Yorku či Los Angeles, a o život by přišly miliony Američanů, nehledě na ničivou odvetu sovětské armády v západní Evropě.

Spící obr

Admirál Lou zase představuje zřejmě sílící hlas v Číně, který tvrdí, že USA jsou příliš měkké na to, aby vedly válku, upozorňuje publicista. Připomíná, že Číňané v tomto směru nejsou první a podobně uvažovali Němci a Japonci v roce 1941.

Lou tvrdí, že současné čínské protilodní střely dokážou zničit americké letadlové lodě a jejich doprovod, poukazuje Peck. Připouští, že z vojenského hlediska by skutečně mohly úkol splnit hypersonické střely či balistické rakety modifikované v hladinové zbraně, ale také nemusely, protože nikdy nebyly testovány v boji.

"Tím se dostáváme ke skutečnému problému: potopení amerických letadlových lodí by byl válečný akt," deklaruje politolog. Upozorňuje, že by nešlo o žádné varovné výstřely a akci by nešlo srovnávat se sestřelem pozorovacího letounu v čínském vzdušném prostoru ani případnou nezamýšlenou kolizí amerického hlídkového letounu s čínskou stíhačkou.

Pokud mají ti, kteří zastávají názor jako admirál Lou, pravdu, pak Spojené státy již nejsou velmoc, konstatuje Peck. Zdůrazňuje, že pokud by smrt 10 tisíc amerických námořníků nestála za vyhlášení války, pak by Spojené státy sotva kdy bránily Tchaj-wan, Japonsko, Izrael či západní Evropu.

Co by ale následovalo, pokud se ale Lou mýlí, táže se politolog, který takovou variantu považuje prakticky za jistou. Naznačuje, že žádný americký prezident a kongresman by nepřežil v úřadě, pokud by rázně neodpověděl na potopení americké letadlové lodi, symbolu moci a prestiže Spojených států.

Z pohledu americké duše by šlo o stejnou ránu jakou byl útok na Pearl Harbor či teroristické útoku z 11. září 2001, deklaruje publicista. Admirálu Louovi proto doporučuje, aby se řídil slovy japonského admirála Isoroku Jamamota, který po úderu na Pear Harbor prohlásil: "Obávám se, že jsme probudili spícího obra a dodali mu děsivé odhodlání."