Jak se Číně podařilo zkrotit koronavirus? Svět by se mohl inspirovat, píše The Guardian

Za necelé tři týdny počet nově nakažených v Číně klesl z téměř 2000 případů denně na méně než 100 případů. Podle čínských úřadů se v pondělí nově nakazilo 40 lidí, což je nejméně od ledna, kdy se počet nakažených začal zaznamenávat s tím, jak epidemie postupovala. Podle oficiálních čínských zdrojů se přírůstek nově nakažených mimo provincii Chu-pej, která byla novým koronavirem nejvíce zasažená, téměř úplně zastavil.

Čína na epidemii koronaviru reagovala přísnými opatřeními zahrnujícími více než měsíc dlouhé uzavření města Wu-chan a jeho okolí, rozsáhlé kontroly lidí a také propracovaný systém trestů a odměn, které měly k dodržování opatření motivovat.

Postup čínské vlády chválí Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta uvedla, že čínský rezolutní přístup "zvrátil vývoj rychle se šířící smrtelné epidemie". Ve zprávě WHO se dále píše, že "Čína podnikla v reakci na rozšíření do té doby neznámého viru možná nejrychlejší, nejdůraznější a nejkomplexnější kroky v dějinách".

Odborníci si myslí, že nejzásadněji přispělo k zamezení šíření viru rozsáhlé zavádění karantén, informuje list The Guardian. Ve Wu-chanu nechaly úřady přestavět stadiony a další veřejné budovy na velkokapacitní karanténní centra a postavily více než desítku dočasných nemocnic pro pacienty s méně závažnými projevy nemoci.

"Až do letošního roku byli odborníci k podobným opatřením skeptičtí a argumentovali tím, že tyto metody mají mnoho negativních dopadů na společnost a ekonomiku," uvedl zdravotní expert Nicholas Thomas z univerzity v Hongkongu. "To, čeho jsme byli svědky v Číně, tento argument nevyvrací úplně, ale přeci jen si žádá přehodnocení našeho přístupu k epidemiím, kterým budeme v budoucnu čelit," dodal Thomas.

Podle politologů jsou čínští vůdci schopni uchýlit se k jakýmkoliv efektivním metodám, aby mohli následně vyzdvihnout režim, jehož autoritářský duch za vlády současného prezidenta Si Ťin-pchinga ještě více zesílil.

Někteří Číňané jsou toho názoru, že úřady, které prosadily rozsáhlé karantény a masový dohled nad lidmi, nejednaly správně zejména v prvních fázích epidemie, protože zadržovaly informace a neumožnily rychlou reakci na regionální úrovni.

Kritické hlasy se ozývají na přehnané tresty jako přivazování lidí bez roušky ke sloupu a další veřejné zostuzování, které lze vidět i ve videích šířících se na internetu. Odpůrci těchto opatření uvádějí, že by bylo možné se jim zcela vyhnout, kdyby vláda reagovala rychleji a sdílela s lidmi informace.

Před napodobováním nejdrastičtějších kroků čínské vlády varují i někteří odborníci na veřejné zdraví. Bruce Aylward, který vedl minulý měsíc pro WHO v Číně průzkumnou misi, vyjádřil obavy z publikování pochvalné zprávy této organizace o čínských krocích. Podle něho není většina států na přijetí podobných opatření připravena "z materiálních důvodů, ale také kvůli odlišné mentalitě".

Světová zdravotnická organizace uvádí, že mezi nejefektivnější opatření zavedená v Číně patří zevrubný dohled, jenž umožnil jednotlivé případy nákazy identifikovat, rozsáhlé testování a okamžitá izolace pacientů, pečlivé zaznamenávání, umisťovaní do karantény lidí, kteří byli s nakaženými v bližším kontaktu, a "velmi vysoká míra porozumění místní populace pro zavedení těchto opatření a jejich dodržování".

Někteří odborníci ale zpochybňují důvěryhodnost oficiálních dat, protože čínská vláda v minulosti informace o novém koronaviru tajila a trestala ty, kteří se pokusili ostatní před neznámým onemocněním podobajícím se nemoci SARS varovat už v prosinci. Úřady oproti tomu začaly podnikat kroky pro zamezení epidemie až ve druhé polovině ledna, několik týdnů poté, co se první případy objevily.

Čínští představitelé si dávají pozor, aby neohlásily vítězství nad novým koronavirem předčasně, a to zejména nyní, když se lidé vracejí do práce a jednotlivé provincie se chystají otevřít školy. "Nesmíme se nechat zaslepit optimismem a musíme zůstat obezřetní," uvedla v neděli speciální vládní komise čínské vlády pro boj s epidemií.