NÁZOR - V roce 2013 skupinka hrajících si dětí v guinejské vesnici Meliandou vyrušila kolonii netopýrů schovanou v dutém stromě, přičemž jejich trusu byl vystaven Emile Ouamouno, který se podle vědců stal prvním nakaženým tragické epidemie eboly v západní Africe, nastiňuje Peter Dazsak v komentáři pro server The Guardian. Podle zoologa a experta na ekologii nemocí podobně začíná každá pandemie.
Nová éra pandemií
Zdánlivě neškodná lidská aktivita, například pojídání divoce žijících zvířat, může vyvolat nákazu, která vede k pandemii, upozorňuje expert. Připomíná vir HIV, o kterém se vědci domnívají, že se na člověka přenesl ve 20. letech minulého století na území dnešní Demokratické republiky Kongo, když lovci porcovali šimpanzí maso a pořezali se přitom.
Nyní se dá spekulovat, že v roce 2019 obyvatel jihozápadní Číny vstoupil do jeskyně, aby nalovil netopýry a následně je prodal na tzv. mokrém trhu a později se u něj projevil úporný kašel, uvádí zoolog. Dodává, že tak mohl vypadat začátek šíření nemoci covid-19.
"Rostoucí lidská populace, všude prostupující rozvoj a globalizovaná síť cestování a obchodu nyní tempo vzniku pandemie akceleruje," píše Daszak. Obává se, že lidstvo vstoupilo do nové éry pandemií.
Většina pandemií začíná ohniskem nemoci, zpravidla na okrajích lesa v oblastech jako západní Afrika, Amazonie a jihovýchodní Asie, poukazuje vědec. Vysvětluje, že tropické deštné pralesy jsou domovem bohaté škály divoce žijících živočichů, kteří mohou přenášet široké spektrum virů, o kterých víme mnohem méně než o jejich hostitelích.
Savci a ptáci hostí dle odhadů na 1,7 milionu druhů virů, z nichž bylo popsáno jen 0,1 %, varuje Daszak. Dodává, že tyto viry nakazí ročně miliony lidí, a přestože často nepůsobí žádné výrazné symptomy, jejich množství znamená, že občas je tomu naopak.
Předtím, než lidé začali využívat zemědělství, byly jejich komunity rozptýlenější a méně propojené, tudíž virus, který nakazil lovce, se mohl rozšířit mezi jejich rodiny, maximálně do celé lovecké skupiny, konstatuje odborník. Deklaruje, že v antropocénu, nové geologické epoše, je vše jinak, prudký nárůst lidské aktivity dramaticky proměnil povrch planety, oceány i atmosféru, přičemž více než polovinu někdejší plochy tropických deštných pralesů transformoval v zemědělskou půdu a osídlená místa.
"Přibližně třetina nových nemocí je produktem těchto rapidních změn využívání půdy, jelikož lidé jsou tlačeni do kontaktu s divoce žijícími zvířaty, na které dříve naráželi zřídka," pokračuje zoolog. Dodává, že viry jako zika, ebola, nipah i nejnovější nepřítel covid-19 se následně mohou rozšířit ze vzdálených venkovských oblastí do zalidněných měst.
Řešení je levnější než náklady pandemie
Lidská aktivita vytváří nekonečný cyklus virového šíření, ale současný přístup spočívá v čekání na začátek nákazy a následném vývoji léků a vakcín, které ji mají dostat pod kontrolu, nastiňuje vědec. Podotýká, že covid-19 ukazuje, že toto nestačí, protože během čekání na vakcínu zemřely stovky tisíc lidí a miliony dalších se nakazily.
Podobně v roce 2009 se v době, než Spojené státy přišly s účinnou vakcínou, nakazila virem prasečí chřipky čtvrtina celé planety, připomíná Daszak. Soudí, že pokud máme v budoucnu pandemiím zabránit, musíme přehodnotit náš vztah s přírodou a blokovat kroky v řetězci událostí, které vedou ke vzniku nemocí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Začít by se mělo omezením bezuzdné spotřeby, která vede k odlesňování a zneužívání divoce žijících zvířat, konstatuje zoolog. Doplňuje, že nutné je zamezit prodeji rizikových druhů na trzích, potlačit nelegální obchod s divoce žijícími zvířaty a spolupracovat s konkrétními komunitami na hledání alternativních zdrojů obživy.
"Měli bychom více tlačit na podniky, které těží tropické dřevo a produkty, odměňovat udržitelnost podnikání a přijímat zákony proti nadměrné spotřebě," píše Daszak. Připomíná, že například zákaznická kampaň proti palmovému oleji měla velký dopad na udržitelnost tohoto odvětví.
Daszak s kolegy nedávno publikovali studii, ve které uvádějí ekonomické důvody pro prevenci šíření nemocí, jež mohou přerůst v pandemii, skrze omezení odlesňování a obchodu s divoce žijícími zvířaty. Odhaduje, že roční náklady takových programů, včetně zřízení sledovacích stanic v oblastech, které jsou potenciálním ohniskem nové pandemie, činí 17,7-26,9 miliard dolarů, tedy třikrát méně než dosavadní účet za ekonomické škody napáchané covidem-19.
Vedlejším přínosem omezení odlesňování je navíc větší zachytávání uhlíku, upozorňuje vědec. Varuje, že pandemie koronaviru již nyní ničí globální ekonomiku, ale lidstvo se nachází na cestě vedoucí k dalším pandemiím, jejichž náklady se mohou vyšplhat na desítky bilionů dolarů.
Pokud se po pandemii koronaviru rozhodneme pro přestavbu ekonomiky, nikoliv pro návrat k neomezené spotřebě, která nám přinesla covid-19, máme příležitost učinit ekonomiku zelenější, uvádí Daszak. Podotýká, že staletí drancování přírody ohrozily pozici lidstva na planetě a zatímco někteří se bojí nákladů na zabránění environmentálního kolapsu, případně nechápou význam záchrany různých druhů motýlů, žab a ryb, většina lidí si uvědomuje, kolik mrtvých a ekonomického zoufalství covid-19 celosvětově způsobil.
"Až připustíme, že nás k tomu dovedla lidská aktivita, možná konečně získáme sílu k úniku z éry pandemií," uzavírá vědec.
9. prosince 2025 16:13
Austrálie spouští globální unikát: Miliony dětí přišly o účty na sociálních sítích
Související
Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo
Může se pálit listí na zahradě? Česko sladilo zákony, ministerstvo vysvětluje novinku
životní prostředí , Zvířata , Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek