Japonsko slíbilo 30 miliard dolarů pomoci africkým zemím

Japonský premiér Fumio Kišida dnes slíbil, že Tokio v příštích třech letech poskytne 30 miliard dolarů (740 miliard korun) na pomoc africkým zemím. Japonsko chce také chudším státům pomoci se zabezpečením potravin.

Kišida před prezidenty a premiéry třiceti afrických zemí zároveň zdůraznil význam mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nikoli na síle, napsala agentura Reuters.

Japonsko podle Kišidy prodlouží půjčku v objemu pět miliard dolarů Africké rozvojové bance a další čtyři miliardy dolarů chce v Africe investovat do ekologických opatření. Tokio chystá také investiční plány na posílení zdravotnictví na kontinentu. Chce se rovněž zapojit do snah o dostatečné dodávky obilí do Afriky a o zvýšení potravinové bezpečnosti kontinentu.

V Africe v posledních letech posilují svůj vliv Rusko a Čína. Kišida ve svém vystoupení zdůraznil význam mezinárodního řádu, který se opírá o právní pravidla. "Pokud se vzdáme společnosti založené na právu a dopustíme změny daného stavu silou, tak to bude mít dopad nejen na Afriku, ale na celý svět," uvedl.

Japonský premiér promluvil na mezinárodní konferenci v Tunisu, kterou uspořádal tuniský prezident Kaís Saíd, který je kritizován za autoritářský způsob vlády. Saíd pozastavil činnost parlament a prosadil změnu ústavy, která výrazně zvyšuje jeho pravomoci. Novou ústavu si nechal potvrdit v červencovém plebiscitu, ve kterém hlasovala jen třetina voličů. Kišida hovořil prostřednictvím videopřenosu, protože má covid-19.

Víkendová konference je pro Saída první velkou mezinárodní akcí poté, co loni zablokoval parlament. Pozváním zástupců separatistické Fronty Polisario ze Západní Sahary, na kterou si činí nárok Maroko, přitom Tunis vyvolal diplomatickou krizi s Rabatem. Obě země povolaly své velvyslance do vlasti na konzultace.

Finanční podporu přitom potřebuje samotné Tunisko, kde se situace zhoršila kvůli rostoucím cenám paliv a potravin, uvedla agentura Reuters. Tento týden se v zemi kvůli nedostatku pohonných hmot tvořily před čerpacími stanicemi dlouhé fronty a obchody musely omezit prodej některého zboží.

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonsko afrika

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy