Jižní Korea bude mít nového prezidenta, volby vyhrál kandidát opozice Jun Sok-jol

Prezidentské volby v Jižní Koreji vyhrál s malým náskokem kandidát konzervativní opozice Jun Sok-jol, kandidát vládnoucí demokratické strany I Če-mjong již uznal porážku. Oba muže dělí zhruba 250.000 ze zhruba 32 milionů odevzdaných hlasů. Informovala o tom agentura Reuters.

Prezidentské volby skončily na korejské poměry velmi těsným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent okrsků měl Jun 48,6 procenta hlasů, zatímco I 47,8 procenta. Na začátku sčítání vedl demokratický kandidát, Jun ale převzal vedení, když bylo sečteno zhruba 50 procent okrsků. Stávající prezident Mun Če-in, který už nekandidoval, v roce 2017 zvítězil s náskokem 17 procentních bodů.

Jun po uznání prohry ze strany svého nejvážnějšího soupeře poděkoval svým příznivcům. Podle jihokorejského tisku už dříve začaly ve štábu konzervativní strany menší oslavy. Úspěch konzervativního kandidáta znamená pro stranu zlom po předčasných volbách z roku 2017. Ty vyvolal odchod z funkce konzervativní prezidentky Pak Kun-hje kvůli korupci, za kterou byla později odsouzena. Vítěz nynějších voleb se ujme úřadu v květnu.

Volební místnosti se pro širokou veřejnost uzavřely v 18:00 místního času (10:00 SEČ). Další hodinu a půl byly ovšem přístupné pro lidi nakažené covidem-19, kteří mají nařízenou karanténu. Svůj hlas nakonec odevzdalo 77 procent ze zhruba 44 milionů oprávněných voličů.

Už minulý týden lidé mohli využít předčasného hlasování, které provázela rekordní volební účast. Možnosti využilo 37 procent voličů.

Někdejší guvernér jihokorejské nejlidnatější provincie Kjonggi I Če-mjong a bývalý generální prokurátor Jun Sok-jol podle předvolebních průzkumů vedli u voličů s vysokým náskokem před deseti dalšími kandidáty. Rozdíl mezi nimi byl menší, než kolik činí statistická chyba. Dohromady oba favorité posbírali více než 90 procent všech hlasů.

V předvolební kampani převažovala domácí témata, jako je růst cen bydlení, který trápí především mladší voliče, anebo zvyšování sociálních nerovností. Nový jihokorejský prezident ale bude čelit náročným úkolům i v zahraniční politice, například silnějšímu soutěžení mezi Čínou a USA v regionu. Sousedské vztahy s KLDR letos měly podle pozorovatelů menší váhu než v předchozích volbách.

Vítěz do čela desáté největší ekonomiky světa nastoupí na pět let a vystřídá současného prezidenta Mun Če-ina.

Zemi s 52 miliony obyvatel zasáhla vlna infekcí koronavirové varianty omikron, denně se tam prokáže bezmála 200.000 nových případů. V úterý padl absolutní rekord v počtu nově nakažených, zdravotníci zaznamenali 342.446 případů.

Hlasování předcházela podle voličů negativní volební kampaň plná kontroverzních výroků. Odborníci se shodují, že ani jeden z kandidátů nepředstavil přesvědčivé plány dalšího směřování Jižní Koreje. "Nikdo v mém okolí nevypadá, že by ho volby těšily," řekla agentuře AP 48letá obyvatelka Soulu, která hlasování popsala jako volbu toho menšího zla.

Související

Jun Sok-jol

Impeachment Jun Sok-jola dostal zelenou, přesto odvolán nebyl. Co teď čeká Jižní Koreu?

Proces odvolání jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který byl iniciován hlasováním v Národním shromáždění, je nyní ve fázi intenzivního právního a politického zkoumání. Ačkoli hlasování o impeachmentu, které získalo podporu dvou třetin zákonodárců, vedlo k okamžitému pozastavení prezidentských pravomocí, prezident zatím nebyl definitivně sesazen. 
Jun Sok-jol

Jun Sok-jol šlapal politikům na paty. Teď si na něj došlápli oni sami

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

Více souvisejících

Jun Sok-jol Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy