Kim nasadí zbraň budoucnosti? Profesor má obavy

NÁZOR - Překvapivý útok na saúdskoarabské ropné pole provedený bezpilotními letouny vyvolal důležitou diskuzi o budoucnosti ozbrojených konfliktů, konstatuje profesor Robert Kelly. Politolog působící na univerzitě v Pusanu v komentáři pro server National Interest připomíná, že debata o dronech nabírala na intenzitě již za prezidentství Baracka Obamy, který na ně začal spoléhat ve válce proti terorismu.

Dvě výhody dronů

Další země se rychle přizpůsobily a přišly s vlastními programy bezpilotních strojů, poukazuje Kelly. Dodává, že v USA se dokonce často tvrdí, že F-35 je posledním americkým pilotovaným bojovým letounem.

Drony jsou levnější, vydrží nad bojištěm delší dobu a co je důležitější, pokud jsou sestřeleny, pilot není zabit či zajat, což je politicky velmi přitažlivé, protože je vyloučeno opakování soudu s americkým pilotem Francisem Powersem či věznění amerických pilotů během vietnamské války, upozorňuje odborník. Dodává, že politická cesta nejmenšího odporu má za následek, že při amerických náletech budou spíše použity drony než pilotované stroje.

Z pohledu meších mocností, jakými jsou Írán či Severní Korea, mají drony ještě další dvě výhody, uvádí profesor. Za první označuje výrazně nižší cenu, která otevírá možnost postavit se americké vzdušné nadvládě.

"Zajisté, tato výzva je stále slabá," pokračuje Kelly. Vysvětluje však, že v prostředí, kde je americká dominance téměř absolutní, otevírají drony novou možnost, a proto jsou přitažlivé. Americká vzdušná nadvláda je totiž založena na mimořádně drahých prostředcích jako letadla, letadlové lodě či velké letecké základny, nastiňuje akademik. Poukazuje, že drony proti tomu nabízejí levnou variantu průzkumu a možnost - jak ukázal útok v Saúdské Arábii - udeřit na americké spojence, kteří mají jinak výraznou vzdušnou převahu.

S ohledem na to, že severokorejské letectvo kvůli sankcím a nedostatku paliva pro výcvik zaostává i za íránským, přitažlivost dronů pro Pchjongjang je zřejmě velmi vysoká, domnívá se expert.

Druhou výhodou jsou pochybnosti, zda je nasazení dronů válečným aktem, upozorňuje profesor. Podotýká, že v případě pilotovaného letounu, které vstoupí do cizího vzdušného prostoru je to zřejmé, jelikož situace nastala v mnoha minulých konfliktech a dobře chápeme, co znamená, ale v případě robotizovaného letectva budoucnosti takový konsensus nepanuje.

"Státy mohou s alespoň částečnou věrohodností tvrdit, že jejich dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru, že si kontrolor neuvědomil, kde se stroj nacházel, že jej z kurzu vychýlily softwarové problémy a podobně," pokračuje Kelly. Drony podle něj tedy nabízejí větší možnost zapírat, podobně jako prostředky kybernetického boje, jehož pravidla jsou mnohem méně zřetelná než v případě tradiční přestřelky.

Darebácké státy jako Írán a Severní Korea tuto šedou zónu využívají, protože globální konsensus ohledně takových akcí je slabý a nepanuje shoda, zda je adekvátní na ně odpovídat konvenční silou, deklaruje politolog. Jako příklad dává spory o to, jak reagovat na útok na Saúdskou Arábii či severokorejské hackerské útoky.

Nové možnosti

KLDR je ve vzduchu ve silné nevýhodě a zoufale se jí nedostává ani průzkumných prostředků, především ve srovnání s přelety amerických letounů U2 a satelitů nad jejím územím, uvádí Kelly. Připomíná, že Severokorejci již od roku 2014 vysílají drony opatřené kamerami do jihokorejského vzdušného prostoru, a tato praxe bude zřejmě pokračovat, protože i na severokorejské poměry jsou takové stroje dostatečně levné a představují atraktivní možnost jak vyvážit masivní informační asymetrii mezi USA s Severní Koreou.       

Pchjongjang se také nestará o pravidla vzdušného prostoru, především pokud jde o Jižní Koreu, protože tu provokuje podél demilitarizované zóny již dlouhá desetiletí, nastiňuje politolog. Dodává, že toto se sotva změní, a tak Soul alespoň investuje do protiopatření.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za nejvíce znepokojivou označuje Kelly možnost, že KLDR napodobí íránský útok na Saúdskou Arábii. Drony totiž umožňují Pchjongjangu rozšířit jeho tradiční pozemní a námořní provokace i do vzduchu, upozorňuje odborník. Varuje, že tím se zvětšuje prostor pro severokorejské agresivní jednání i škála možných cílů.

"Tradičně dochází k severokorejským provokacím přímo na hranici, zřejmě kvůli nedostatečné schopnosti Pchjongjangu udeřit v hloubce," píše expert. Obává se, že drony toto mohou změnit a umožnit KLDR proniknout hlouběji na jihokorejské území a působit tam škody.

Daná možnost je posílena blízkostí velké jihokorejské městské aglomerace poblíž hranice s KLDR, vysvětluje profesor. Dodává, že v pásu Soul-Inčchon-Kjonggi žije 60 % jihokorejské populace a sídlo jihokorejského prezidenta se nachází jen necelých 40 km od demilitarizované zóny, tudíž se u hranice nachází mnoho vyzývavých cílů pro severokorejské drony.

Při útoku na Saúdskou Arábii mohl Írán částečně zapírat a naznačovat, že akci provedli jemenští Húsiové či iráčtí povstalci, připomíná Kelly. Kvituje, že takovou možnost KLDR nemá a jakýkoliv útok bezpilotních letounů zpoza demilitarizované zóny by byl okamžitě připsán Pchjongjangu, a proto úder většího rozsahu není pravděpodobný.

"I tak bezpilotní letouny podstatně rozšiřují prostor pro dlouhodobě přítomné severokorejské obtěžování Jihu," konstatuje politolog. Varuje, že to zvyšuje i možnost, že jedna z takových provokací se vymkne kontrole a povede k vážnému střetu.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Drony Jižní Korea Írán Bezpilotní letouny

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy