Kim nasadí zbraň budoucnosti? Profesor má obavy

NÁZOR - Překvapivý útok na saúdskoarabské ropné pole provedený bezpilotními letouny vyvolal důležitou diskuzi o budoucnosti ozbrojených konfliktů, konstatuje profesor Robert Kelly. Politolog působící na univerzitě v Pusanu v komentáři pro server National Interest připomíná, že debata o dronech nabírala na intenzitě již za prezidentství Baracka Obamy, který na ně začal spoléhat ve válce proti terorismu.

Dvě výhody dronů

Další země se rychle přizpůsobily a přišly s vlastními programy bezpilotních strojů, poukazuje Kelly. Dodává, že v USA se dokonce často tvrdí, že F-35 je posledním americkým pilotovaným bojovým letounem.

Drony jsou levnější, vydrží nad bojištěm delší dobu a co je důležitější, pokud jsou sestřeleny, pilot není zabit či zajat, což je politicky velmi přitažlivé, protože je vyloučeno opakování soudu s americkým pilotem Francisem Powersem či věznění amerických pilotů během vietnamské války, upozorňuje odborník. Dodává, že politická cesta nejmenšího odporu má za následek, že při amerických náletech budou spíše použity drony než pilotované stroje.

Z pohledu meších mocností, jakými jsou Írán či Severní Korea, mají drony ještě další dvě výhody, uvádí profesor. Za první označuje výrazně nižší cenu, která otevírá možnost postavit se americké vzdušné nadvládě.

"Zajisté, tato výzva je stále slabá," pokračuje Kelly. Vysvětluje však, že v prostředí, kde je americká dominance téměř absolutní, otevírají drony novou možnost, a proto jsou přitažlivé. Americká vzdušná nadvláda je totiž založena na mimořádně drahých prostředcích jako letadla, letadlové lodě či velké letecké základny, nastiňuje akademik. Poukazuje, že drony proti tomu nabízejí levnou variantu průzkumu a možnost - jak ukázal útok v Saúdské Arábii - udeřit na americké spojence, kteří mají jinak výraznou vzdušnou převahu.

S ohledem na to, že severokorejské letectvo kvůli sankcím a nedostatku paliva pro výcvik zaostává i za íránským, přitažlivost dronů pro Pchjongjang je zřejmě velmi vysoká, domnívá se expert.

Druhou výhodou jsou pochybnosti, zda je nasazení dronů válečným aktem, upozorňuje profesor. Podotýká, že v případě pilotovaného letounu, které vstoupí do cizího vzdušného prostoru je to zřejmé, jelikož situace nastala v mnoha minulých konfliktech a dobře chápeme, co znamená, ale v případě robotizovaného letectva budoucnosti takový konsensus nepanuje.

"Státy mohou s alespoň částečnou věrohodností tvrdit, že jejich dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru, že si kontrolor neuvědomil, kde se stroj nacházel, že jej z kurzu vychýlily softwarové problémy a podobně," pokračuje Kelly. Drony podle něj tedy nabízejí větší možnost zapírat, podobně jako prostředky kybernetického boje, jehož pravidla jsou mnohem méně zřetelná než v případě tradiční přestřelky.

Darebácké státy jako Írán a Severní Korea tuto šedou zónu využívají, protože globální konsensus ohledně takových akcí je slabý a nepanuje shoda, zda je adekvátní na ně odpovídat konvenční silou, deklaruje politolog. Jako příklad dává spory o to, jak reagovat na útok na Saúdskou Arábii či severokorejské hackerské útoky.

Nové možnosti

KLDR je ve vzduchu ve silné nevýhodě a zoufale se jí nedostává ani průzkumných prostředků, především ve srovnání s přelety amerických letounů U2 a satelitů nad jejím územím, uvádí Kelly. Připomíná, že Severokorejci již od roku 2014 vysílají drony opatřené kamerami do jihokorejského vzdušného prostoru, a tato praxe bude zřejmě pokračovat, protože i na severokorejské poměry jsou takové stroje dostatečně levné a představují atraktivní možnost jak vyvážit masivní informační asymetrii mezi USA s Severní Koreou.       

Pchjongjang se také nestará o pravidla vzdušného prostoru, především pokud jde o Jižní Koreu, protože tu provokuje podél demilitarizované zóny již dlouhá desetiletí, nastiňuje politolog. Dodává, že toto se sotva změní, a tak Soul alespoň investuje do protiopatření.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za nejvíce znepokojivou označuje Kelly možnost, že KLDR napodobí íránský útok na Saúdskou Arábii. Drony totiž umožňují Pchjongjangu rozšířit jeho tradiční pozemní a námořní provokace i do vzduchu, upozorňuje odborník. Varuje, že tím se zvětšuje prostor pro severokorejské agresivní jednání i škála možných cílů.

"Tradičně dochází k severokorejským provokacím přímo na hranici, zřejmě kvůli nedostatečné schopnosti Pchjongjangu udeřit v hloubce," píše expert. Obává se, že drony toto mohou změnit a umožnit KLDR proniknout hlouběji na jihokorejské území a působit tam škody.

Daná možnost je posílena blízkostí velké jihokorejské městské aglomerace poblíž hranice s KLDR, vysvětluje profesor. Dodává, že v pásu Soul-Inčchon-Kjonggi žije 60 % jihokorejské populace a sídlo jihokorejského prezidenta se nachází jen necelých 40 km od demilitarizované zóny, tudíž se u hranice nachází mnoho vyzývavých cílů pro severokorejské drony.

Při útoku na Saúdskou Arábii mohl Írán částečně zapírat a naznačovat, že akci provedli jemenští Húsiové či iráčtí povstalci, připomíná Kelly. Kvituje, že takovou možnost KLDR nemá a jakýkoliv útok bezpilotních letounů zpoza demilitarizované zóny by byl okamžitě připsán Pchjongjangu, a proto úder většího rozsahu není pravděpodobný.

"I tak bezpilotní letouny podstatně rozšiřují prostor pro dlouhodobě přítomné severokorejské obtěžování Jihu," konstatuje politolog. Varuje, že to zvyšuje i možnost, že jedna z takových provokací se vymkne kontrole a povede k vážnému střetu.

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Drony Jižní Korea Írán Bezpilotní letouny

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy