KLDR sleduje Bidenovo vítězství s prstem na spoušti raket, píše známý deník

Zatímco světoví představitelé blahopřáli během víkendu Joeovi Bidenovi k vítězství v amerických prezidentských volbách, jeden dlouhodobý protivník USA zůstal významně potichu, napsal list Washington Post.

V pondělí poslal severokorejský vůdce Kim Čong-un blahopřejný vzkaz kambodžskému králi k 67. výročí nezávislosti země. Ale Kimova státní média se v uplynulém týdnu ani nezmínila o amerických volbách; a v pondělí se raději soustředila na zprávy o produkci cementu a soběstačnosti.

Mlčenlivost Pchjongjangu není nijak překvapivá; jadernými zbraněmi disponující stát jedné strany není nijak nakloněný tomu zdůrazňovat politické svobody, které jsou dostupné v jiných zemích.

Ale existují důvody věřit, že je nálada v Pchjongjangu tento týden neveselá, a že se Kim možná připravuje na spuštění nové série raketových nebo jaderných testů.

Koneckonců Biden označil Kima ve druhé prezidentské debatě za "grázla" a přirovnal ho k Adolfu Hitlerovi. V listopadu loňského roku po podobné poznámce bývalého viceprezidenta nazvaly severokorejské sdělovací prostředky Bidena "vzteklým psem", který by měl být ubit k smrti.

Dosavadní prezident Donald Trump tvrdil, že ho s Kimem spojuje "speciální přátelství", ale mezi nově zvoleným prezidentem a severokorejským diktátorem žádná láska nepanuje. "Budou velmi nešťastní," řekl na adresu severokorejského režimu Andrei Lankov, historik soulské univerzity, který studoval i v Pchjongjangu.

Na rozdíl od prezidenta Baracka Obamy vedl Trump přímo rozhovory se Severní Koreou a třikrát se setkal s Kimem, s nímž jednal o jaderném odzbrojení. Existovala tak malá, ale reálná šance na diplomatickou dohodu s Pchjongjangem, pokud by Trump získal druhý mandát, dodal Lankov. "Ale Biden bude řešení tohoto problému jen oddalovat," řekl.

Biden sloužil v Obamově vládě, která vůči KLDR prosazovala politiku "strategického vyčkávání". Pchjongjang tak byl ignorován, ale zároveň mohl využít svoje prostředky k vyvinutí jaderného a raketového arzenálu.

Zatímco se tedy Biden chystá převzít úřad, zkušenosti naznačují, že se Kim pravděpodobně pokusí novou americkou vládu zkoušet - možná obnovením testů raket dlouhého doletu nebo jaderných testů, které za Trumpa pozastavil.

"Severní Korea historicky zvyšuje napětí po nástupu nové americké nebo jihokorejské vlády, aby je - řečeno slovy jednoho severokorejského přeběhlíka - 'vycvičila jako psa' a přiměla k ústupkům," řekl Bruce Klingner z konzervativní organizace Heritage Foundation.

Minulý měsíc Severní Korea předvedla během vojenské přehlídky v Pchjongjangu svou obří mezikontimentální raketu a experti se dohadují, kdy by mohla povést její zkoušku. Jiní připomínají druhý jaderný test, který KLDR provedla 25. května 2009, čtyři měsíce poté, co nastoupil do úřadu amerického prezidenta Barack Obama. "Takové bezostyšné porušení rezolucí OSN by mohlo patřit mezi první zahraniční problémy Bidenovy vlády," dodal Klingner.

Předpokládá se, že KLDR má 40 až 60 jaderných zbraní a tvrdí, že je schopná je odpálit v podobě jaderné hlavice na svých interkontinentálních balistických raketách na kontinentální část USA - byť experti si nejsou jistí severokorejskou schopností zmenšit hlavice tak, aby se do střel daly vmontovat. Kim nicméně opakuje, že jeho arzenál má sloužit jen jako odrazovací prostředek a pojistka před cizím útokem.

Podle Johna Deluryho, profesora univerzity Yonsei v Soulu, který se zaměřuje na studium Číny a Korejského poloostrova, teď nejspíš v Pchjongjangu běží diskuse mezi těmi, kdo chtějí dát nové Bidenově vládě čas a těmi, kdo budou chtít co nejdříve odpálit rakety, "aby se dostali na radar" nové vlády a vyprovokovali její reakci.

Delury je ale optimističtější ohledně možností obnoveného diplomatického procesu. Trump podle jeho slov pojal styky s Kimem jako svou sólovou akci; nikdy s sebou nevzal na jednání svůj bezpečnostní aparát a dokonce ani poradce pro otázky národní bezpečnosti Johna Boltona. A když se ukázalo, že není možné dosáhnout rychlého uzavření dohody, rozptýlily ho jiné záležitosti a celý proces se rozpadl.

"Severokorejci opakovali, že dobrý vztah s Trumpem jejich problémy nevyřeší, že chtějí jiné vztahy se Spojenými státy," dodal Delury. "Proto by jim mohl více vyhovovat Biden, protože pokud s nimi bude jednat, povede jednání jménem Spojených států - a ne sám za sebe jako Trump."

Související

Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 
Kim Čong-un

Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž

Možná budoucí vůdkyně jedné z nejvíce izolovaných zemí světa, Severní Koreje, je obestřena tajemstvím a rostoucími spekulacemi. Mladá dospívající dívka, o které se věří, že se jmenuje Kim Ču-e, se v posledních letech objevuje po boku svého otce Kim Čong-una stále častěji. Podle některých odborníků ji severokorejský diktátor systematicky připravuje na roli své nástupkyně, což potvrzují i její účasti na vysoce sledovaných státních a vojenských akcích.

Více souvisejících

Kim Čong-un Severní Korea (KLDR) Volby USA Joe Biden raketa

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy