Nejen mladá generace. Protesty v Hongkongu podporují i starší lidé, ale jinak

Od června vycházejí obyvatelé Hongkongu pravidelně do ulic protestovat proti vládě správkyně Carrie Lamové. "Ačkoli jsou na demonstracích vidět převážně lidé mladší třiceti let, neznamená to, že by ti starší měli jiný názor. Jen vyjadřují podporu jinak. Na sociálních sítích, nákupem jídla či vody, svezením autem zadarmo nebo třeba zatleskáním, když procházejí kolem nějaké protestní akce," uvedl v rozhovoru s ČTK Dočekal.

"Poslední dva týdny se konaly protesty i o přestávkách na oběd v centrální obchodní čtvrti, kde bylo vidět spoustu úředníků, doktorů či právníků podporujících protest. A v pondělí po volbách lidé o obědové pauze slavili," dodal.

Silná atmosféra podle něj vládla na polytechnické univerzitě v Hongkongu, kterou tento měsíc okupovala na protest proti hongkongské vládě asi tisícovka mladých lidí. Policie nakonec kampus obklíčila a lidi, kteří vycházeli ven, postupně pozatýkala.

"Spousty studentů proměnily kampus v domov pro lidi se stejným cílem. Ve sportovních halách byly hromady oblečení, spacáků, plynových masek a jídla; každý přinesl trochu něčeho. Kuchaři z blízkých restaurací přišli a vařili v kantýně jídlo zdarma pro všechny, co byli na univerzitě uzavření," vylíčil Nikola Dočekal.

Mnoho mladých lidí se také angažovalo v předvolební kampani prodemokratických kandidátů a podle Dočekala zřejmě i to přispělo k tak velkému úspěchu opozičního tábora. "Spousta mladých lidí, které znám, pomáhala v ulicích prodemokratickým kandidátům, chodili s transparenty, provolávali hesla. Propekingští kandidáti měli naproti tomu najatých spoustu důchodců, z nichž moc nadšení a energie nesálalo. Jen tak postávali či posedávali v ulicích a bylo vidět, že to dělají pro výplatu," uvedl Dočekal.

"Volební účast byla nakonec dvojnásobná ve srovnání s volbami před čtyřmi lety. A mnoho mladých prodemokratických kandidátů, kteří vstoupili do politiky poprvé, ihned zvítězilo nad lidmi, co ve svém okrsku působili 15 až 20 let," připomněl český obyvatel města. Místní rady sice nemají velkou reálnou moc, volby však byly po pětiměsíčních masových protivládních protestech považovány za neoficiální referendum o vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a demokratických reformách, které prosazují demonstranti.

Nikola Dočekal se demonstrací účastnil hlavně ze začátku, kdy byly oficiálně pořádané a povolené policií. To už se podle něj nestává. "Policie žádná shromáždění nepovoluje, a tak protesty mají tendenci být menší a náhodnější. Ani zprávy o demonstracích se přes sociální sítě už moc veřejně nepublikují, protože policie má spoustu agentů, kteří se snaží sociální skupiny na internetu infiltrovat a získat potřebné informace," uvedl Dočekal.

V posledních týdnech protivládní demonstrace v Hongkongu podle médií pravidelně přerůstaly v násilné střety mezi radikálními protestujícími vyzbrojenými kameny a zápalnými láhvemi a policisty zasahujícími slzným plynem, pepřovým sprejem, gumovými projektily či obušky. Dočekal sám svědkem násilností ze strany demonstrantů nebyl. Viděl pouze vandalské útoky mířené na obchody, které veřejně vyjádřily podporu Pekingu. Vždy se podle něj jednalo o iniciativu několika jedinců. "Obrovský dav lidí s transparenty prochází ulicí a jeden dva lidé něco rozbijí," popsal.

Zákroky policie označuje Dočekal za mnohdy nevybíravé. "V kanceláři, doma i venku na večeři nás opakovaně zastihl slzný plyn. Viděl jsem také několikrát náhodná zatčení," řekl.

Veřejného vojenského zákroku Číny, pod jejíž správu se někdejší britská kolonie Hongkong vrátila v roce 1997, se prý lidé v Hongkongu neobávají. "Hongkong je stále příliš cenný a Čína by tím jen přilila olej do ohně. Lidé se spíš obávají čínské armády přestrojené za hongkongskou policii, skrytých přesunů vězňů do Číny a podobných utajených akcí," uvedl Dočekal.