Si Ťin-pching byl potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany na třetí období

Čínský prezident Si Ťin-pching byl dnes potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor politbyra, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po 25 letech ženy, píší agentury.

V novém stálém výboru politbyra, který představuje nejužší vedení strany a potažmo i Číny jako takové, se na druhém místě překvapivě umístil 63letý šanghajský stranický vůdce Li Čchiang. Výběr podle agentury DPA naznačuje, že se blízký důvěrník Si Ťin-pchinga stane v březnu novým předsedou vlády. Členem nejužšího mocenského kruhu naopak nebude dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang, který odchází do předčasného důchodu, ačkoli je mu teprve 67 let.

V sedmičlenném výboru zůstává vedle Si Ťin-pchinga i šéf mocné disciplinární komise, 65letý Čao Le-ťi, a hlavní ideolog, 67letý Wang Chu-ning. Kromě šanghajského stranického vůdce jsou nově členy tohoto úzkého kruhu i pekingský stranický vůdce, 66letý Cchaj Čchi, náčelník generálního štábu a blízký důvěrník Si Ťin-pchinga Ting Süe-siang a šéf strany významné provincie Kuang-tung, 66letý Li Si.

V předchozím politbyru zasedala i čínská vicepremiérka Sun Čchun-lan. Ta nyní odešla do důchodu a žádná další žena už se členkou tohoto orgánu nestala.

Oznámení nového nejužšího vedení předcházel 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků. Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Související

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

Čína Si Ťin-pching

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy