Čínský prezident Si Ťin-pching byl dnes potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor politbyra, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po 25 letech ženy, píší agentury.
V novém stálém výboru politbyra, který představuje nejužší vedení strany a potažmo i Číny jako takové, se na druhém místě překvapivě umístil 63letý šanghajský stranický vůdce Li Čchiang. Výběr podle agentury DPA naznačuje, že se blízký důvěrník Si Ťin-pchinga stane v březnu novým předsedou vlády. Členem nejužšího mocenského kruhu naopak nebude dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang, který odchází do předčasného důchodu, ačkoli je mu teprve 67 let.
V sedmičlenném výboru zůstává vedle Si Ťin-pchinga i šéf mocné disciplinární komise, 65letý Čao Le-ťi, a hlavní ideolog, 67letý Wang Chu-ning. Kromě šanghajského stranického vůdce jsou nově členy tohoto úzkého kruhu i pekingský stranický vůdce, 66letý Cchaj Čchi, náčelník generálního štábu a blízký důvěrník Si Ťin-pchinga Ting Süe-siang a šéf strany významné provincie Kuang-tung, 66letý Li Si.
V předchozím politbyru zasedala i čínská vicepremiérka Sun Čchun-lan. Ta nyní odešla do důchodu a žádná další žena už se členkou tohoto orgánu nestala.
Oznámení nového nejužšího vedení předcházel 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků. Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.
Související
Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
včera
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
včera
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.
Zdroj: Libor Novák